kenybz píše: ↑17. 1. 2024, 3:48
Ahojte má tu někdo zkušenosti a tím pádem i typ jaký závitník použít?
Jedná se o výrobu mnoha tisíc závitů Od M3 až po M5
Normální závitník s tin povlakem vydrží 150-200 závitů a pak už je závit mimo toleranci a i na závitníku je vidět značné opotřebení.
Díky za nasměrování tzn výrobce typ povlaku atd. Je mě jasné že to "sklo" bude brousit každý povlak i materiál a žádný závitník nebude navěky.
Chladící emulzi ani řezný olej nemůžu použít kvůli vzhledu. Chladím to jen destilkou.
Takto vypadá závitník po 150ks závitů:
otázkou je pouze jestli chceš aby ti někdo napsal, co určitě nechceš slyšet, ale stejně víš
Nejdřív plastikářská klasika: Metrika v (na) plastu - všechno špatně
Pak: Vnitřní a dlouhá, ještě hůř.
Nakonec: Jakýkoli dodatečný obrábění na GF30 a podobných píp, vždy truchlohra. Závity obzvlášť.
Takže klasika - prostě to udělat jako to dělá kdokoli, kdo má pud sebezáchovy - buď vytáčet jádra a nebo vložky.
Nejlepší závit, žádný závit
Hledat rozumný řešení, bez přesné znalosti konkrétního dílce (tj. jak vypadá forma) je jasný věštění z křišťálové koule.
---------
Můžeš sice zkusit SK závitníky - ale na GF30 s rozumnou geometrií je rozumně neseženeš, normální na kov mají celkem blbou geometrií (i tak ale budou násobně držet líp než HSS), ekonomika bude cca stejně tragická jako u HSS (sice dýl vydrží, ale budou stát raketu).
A i tak to bude napikaču, protože to nepůjde řezat rozumnýma otáčkama, protože to prostě neuchladíš. A pokud to bude topit (bude), tak tolerance budou....viš kde. Bude to tahat chlupy, pinzeta a opruz to jistí.
Všechno špatně, upřímnou soustrast.
Btw - kdyby s tím přišel někdo za mnou, tak první otázka by byla: kdo a PROČ to "vymyslel"
