CNC Fórum

Rozhodl jsem se udelat pokus.Vzal jsem 300mm dlouhy duralovy hranol 88x88mm a napral ho zespoda do stojny frezky.Pridal jsem 10 sroubu a stavajici zavrtal do duralu.Pak jsem provedl kontrolni frezovani do duralu a oceli a porovnal s predchozimi testy.
Vysledek predcil moje ocekavani.Duta stojna 100x100x6mm zvladala do duralu 8mm frezou max 2x1mm trisku pri 10mm/s.Vyplnena zvladne 4x2mm pri stejne rychlosti.Do oceli zvladne 2x0.5mm.Zlepseni jsem ocekaval,ale 400% me dost prekvapilo.Je zrejme,ze spodni cast stojny je z hlediska tuhosti stroje dominantni.Chtel jsem to puvodne vylit polymerbetonem, ale nakonec jsem zvolil klasiku a nelituju.Pouceni pro priste.

Videa s ukazkami frezovani.

Tak jsem to konecne dorazil.Dodelal jsem vnitrni rozvody na motory a koncaky,takze dilo dokonano.Vsechny vyvody jsou soustredeny na zadni casti dole do jednoho C25 konektoru pro pripojeni ovladani.

Pupak: jako vzdy pekne prace.

PS: jeste jsem se nedokopal poslat ti ten motor, stydim se

Pupak píše:Videa s ukazkami frezovani.

Muzu se zeptat cim to programujes ?? Reknu ti ze to je docela hruza , jezdi ti to jak se tomu zachce,.
Nebo to neumi rozlisovat sousledne a nesousledne obrabeni ?
Skus to zacit pouzivat , uvidis sam ze se konecne domluvis s rozmery a povrchem. O trvanlivosti nastroju a moznosti vzit vetsi sponu nemluve.

RADEK

Drahy jsou vytvareny v RhinoCamu. Nastavuji smisene obrabeni,ale to je v podstate vse,cim se da draha ovlivnit,jinak si SW generuje vse automaticky.To,ze si to jezdi jak chce,me taky trochu zarazi,ale nemam nic na srovnani,takze jsem nad tim nijak vic nedumal.
Co se rozmeru a povrchu tyce, v tom zadny problem nevidim.Rozmery sedi dokonale a povch je taky dobry. Na te fotce to vypada jako kratery,ale v realu je to naprosto hladke.Je to zajimavy opticky efekt.
Cekal jsem,jestli na to nekdo zareaguje.
Ohledne tloustky spony nevidim v drahach souvislost krome sousledneho a nesousledneho obrabeni.
Pokud to neni problem,zkus svuj prispevek vic rozvest. Myslim,ze by to zajimalo vic lidi.Pripadne doporuc nejaky CAM.Rad bych neco jineho zkusil a provedl srovnani,jenze me ty ostatni SW pripadaji o dost slozitejsi a pokud nebudu mit padny duvod,tak se do nich poustet nechci.
Jedna vec je efektivita vygenerovanych drah z hlediska zbytecnych prejezdu nastroje a druha vec je vliv na kvalitu obrabeni.To by me opravdu zajimalo.

posli mi tu kresbu , udelam ti program.

O souslednem a nesouslednem frezovani se bavit odmitam , to je zaklad ktery by kazdy mel znat a vedet co proc se kdy pouziva.
Ja treba v praci pouzivam pouze sousledne protoze pouzivam nastroje s platky a pokud bych jel nejal jinak , vysypal bych je.(obvzlast toto plati treba pro litinu)

Jinak existuji technologie obrabeni kdy CAM pri frezovani kapes dodrzuje zvoleny Ap/styk /max. prekryti drah nastroje a to i v rozich kapes , kde pri klasickem frezovani nastroj zajizdi celym prumerem do materialu a tudiz je potreba snizit reznou rychlost/posuv a ta zpravidla zustava v celem dalsim prubehu obrabeni.

Doporucuju v pripade zajmu precist neco o technologiich TRUEMILL nebo \Trochoidnim frezovani, kde je vse vysvetleno a popsano.

RADEK

Pupak píše:Ohledne tloustky spony nevidim v drahach souvislost krome sousledneho a nesousledneho obrabeni.

Ten rozdíl mezi sousledným a nesousledným obráběním je docela důležitý. Jde o úhel pod jakým vniká břit do materiálu, při sousledném zajede břit hned do materiálu, při nesousledném se dotkne materiálu tečně, chvíli ho jen "hladí" (spíš se o něj dře) a pak teprve do materiálu zajede. Důsledek je, že nesousledné obrábění dává horší povrch a zkracuje životnost nástroje. Sousledné má taky jednu nevýhodu, nástroj "leze" po materiálu (tlačí na něj ve směru pohybu) a tudíž se může u mašiny s vůlemi (což se F5 nejspíš netýká) kousnout a změnit svůj pohyb z rotačního na balistickou křivku.

Normálně by se mělo frézovat jen sousledně, kromě některých špatně obrobitelných materiálů (čistá měď) a starodávných strojů s kličkami a trapézovými šrouby.

Rozdil mezi souslednym a nesouslednym obrabenim chapu.Nicmene mi unika sirsi souvislost s rozmery obrobku.Ja to chapu tak,ze pri souslednem obrabeni nastroj ma tendeci se do materialu zakousnout, kdezto pri nesouslednem naopak z materialu vyjizdet.V dusledku nedokonale tuhosti soustavy a pruznosti nastroje,vznika odchylka v rozmeru obrobku. U me to dela asi 0.03-0.05mm podle prumeru nastroje.
Cim vesti prumer,tim mensi rozdil.Kdyz udelam 2 stejne diry a pro kazdou zvolim jiny zpusob,je nesousledna dira mensi nez sousledna.
Je jeste nejaky jiny vliv,nebo mate na mysli tohle.

Pupak píše:Rozdil mezi souslednym a nesouslednym obrabenim chapu.Nicmene mi unika sirsi souvislost s rozmery obrobku.Ja to chapu tak,ze pri souslednem obrabeni nastroj ma tendeci se do materialu zakousnout, kdezto pri nesouslednem naopak z materialu vyjizdet.V dusledku nedokonale tuhosti soustavy a pruznosti nastroje,vznika odchylka v rozmeru obrobku. U me to dela asi 0.03-0.05mm podle prumeru nastroje.
Cim vesti prumer,tim mensi rozdil.Kdyz udelam 2 stejne diry a pro kazdou zvolim jiny zpusob,je nesousledna dira mensi nez sousledna.
Je jeste nejaky jiny vliv,nebo mate na mysli tohle.

Tohle je taky dulezite. Kdyz se neco dela presne na rozmer tak by se posledni spona mela delat pokud mozno pro vsechny presne rozmery stejne, tj. stejne otacky, posuv, sila, zaber, smer. V zasade neni dulezite jestli to bude sousledne nebo nesousledne, ale vzhledem ke kvalite povrchu (ktery se take pocita do tolerance) je lepsi to delat sousledne.

Dik za vysvetleni.Myslim,ze vetsina z nas uvita kazdou informaci,ktera pomuze do tehle problematiky proniknout. Precetl jsem si pomerne dost informaci z tehle oblasti,ale nektere jsou dost obecne a jine si dokonce odporuji,takze poznatky lidi z praxe maji pro me nejvetsi cenu.

Budu ted nejakou dobu mimo dosah internetu,takze pokud nekdo bude potrebovat nejakou informaci,tak na tel. 723 061 736.