Hoj.
Může prosím jen někdo zkušený mrknout na jednoduchý zapojení oddělovače z optočlenů zda je to ok?
Jde o využití 26pin konektoru na MESE jako vstupy pro tlačítka atp., čili jen to pro jistotu oddělit optočlenama, plus jsou tam 4 univ. výstupy.
Mesa má v sobě pullup odpory, takže jsme je na straně mesy neřešili.
Jde nám opravdu jen o jednoduché oddělení aby jsme mohli bezpečně připojit blízko umístěná tlačítka, encodery atp., čili vše jen TTL úrovních, a přitom využili všechny dostupné piny.
Díky za připomínky.
ps.: můžem případně nechat udělat větší množství, kdyby někdo taky chtěl.
Oddělovací deska k mese
- Přílohy
-
- ext_mesa_board_V5.pdf
- (83.5 KiB) Staženo 71 x
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit 
OUT- u tranzistorů musí být připojeno s GND! Jinak tranzistory nebudou pracovat. Logika, jak je zapojená, je invertující. Takže pokud do optočlenu nejde proud, tranzistor je sepnutý, po rozsvícení led v optočlenu se tranzistor vypne a nebude jim proud protékat.
Ještě je dobrým zvykem doplnit do série s led (vstupem) optočlenu, malou led, tím je i optická kontrola, že optočlen pracuje.
Ještě je dobrým zvykem doplnit do série s led (vstupem) optočlenu, malou led, tím je i optická kontrola, že optočlen pracuje.
jsou to "encodery" od kroutítek áka dig.poťáků, beztak myšlených jako modul k arduinu, výstupem je TTL. Nejsou to encodery od nějaký serva. Mají tam 1k pullup na výstupu, to by ta ledka v tom optočlenu měla dát.
Ale vím kam míříš, taky jsem si říkal že by tam nebyl od věci.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
Jo, to mě taky napadlo když jsem na to koukal těsně než jsem to poslal.
Tohle mě trochu mate - vždycky jsem měl za to že tenhle konkrétní optočlen funguje tak, že kdy je ledka zhaslá, tak je tranzistor zavřený. Teda aspoň mi to tak vždycky fungovalo.
Pokud dám k ledce optočlenu do série ještě jednu ledku, tak už to těmi 5V skoro nerozsvítím, nebo....? Neměla by být spíš paralelně?
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
Mne to na klasickej oddelovacej doske z ali nefungovaloPipik píše: ↑28. 2. 2025, 7:04 jsou to "encodery" od kroutítek áka dig.poťáků, beztak myšlených jako modul k arduinu, výstupem je TTL. Nejsou to encodery od nějaký serva. Mají tam 1k pullup na výstupu, to by ta ledka v tom optočlenu měla dát.
Ale vím kam míříš, taky jsem si říkal že by tam nebyl od věci.
Rucne koliesko co som mal dokonca islo lepsie ako ten mini encoder z arduina co ma aj tlacitko
Jako, co jsem koukal na jeden klasickej breakoutboard na LPT co jich pár používám už roky, tak ten tam ani optočleny na tom lpt nemá, ale má tam na každým pinu pověšený Schmidt invertor, to je pravda. Nemá teda optočleny ani na svorkovnici na vstupech pro koncáky atp, ty taky honí jen přes ty invertory, ale zas to tím vyčistí od záchvěvů
Ten by teda ale teoreticky měl s tou mesou fungovat, koneckonců to píšou i v manuálu k mese že tam lze připojit klasické LPT breakoutboardy.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
Ano tak pracuje optočlen. Špatně jsem to popsal. Myslel jsem ten tranzistor za optočlenem, tedy popis je pro optočlen a tranzistor!Pipik píše:Tohle mě trochu mate - vždycky jsem měl za to že tenhle konkrétní optočlen funguje tak, že kdy je ledka zhaslá, tak je tranzistor zavřený. Teda aspoň mi to tak vždycky fungovalo.
Teď lovím z hlavy, ale tuším, že úbytek napětí na infraled je 0,85V, červená led má 1,2V, tudíž do 5V je ještě rezerva dostatečná.Pipik píše:Pokud dám k ledce optočlenu do série ještě jednu ledku, tak už to těmi 5V skoro nerozsvítím, nebo....? Neměla by být spíš paralelně?
Infra má proud od půl mA do 10mA, to nízkopříkonová led taky umí. A do série se dává kvůli průtoku proudu, jak led nesvítí = není proud, takže není napájení, nebo shořela IR led. Při paralelním zapojení by se červená led rozsvítila až po destrukci optočlenu (právě kvůli rozdílnému úbytku napětí).Na Wiki najdeš úbytky napětí pro jednotlivý barvy led.
Cca IR-0,85V, rudá-1,2V, žlutá-1,6V, zelená-2,2V, bílá a modrá-3,4V a UV-3,6V, ale píšu to fakt z hlavy na telefonu, teď to hledat na netu přesně nechci.
Pro nastavení pracovního bodu není od věci prostudovat data sheet optočlenu. (Řešil jsem s nima měření napětí pro 20 6V bloků, dost šílenost, ale nějak to funguje.)
[/quote]
To zapojení optronů není dobře. Vstupní LED by měly mít paralelně odpor, aby se dobře uzavíraly. Takto to zbytečně zpomaluješ a ještě to není šumově imunní. Když tam dáš 10k paralelně se vstupní LED, bude to rozhodně lepší. Ještě se dává antiparalelní dioda kvůli ochraně před záporným napětím, které může vzniknout na kapacitách na vstupu při rozpínání budícího obvodu.Pipik píše: ↑28. 2. 2025, 3:41 Hoj.
Může prosím jen někdo zkušený mrknout na jednoduchý zapojení oddělovače z optočlenů zda je to ok?
Jde o využití 26pin konektoru na MESE jako vstupy pro tlačítka atp., čili jen to pro jistotu oddělit optočlenama, plus jsou tam 4 univ. výstupy.
Mesa má v sobě pullup odpory, takže jsme je na straně mesy neřešili.
Jde nám opravdu jen o jednoduché oddělení aby jsme mohli bezpečně připojit blízko umístěná tlačítka, encodery atp., čili vše jen TTL úrovních, a přitom využili všechny dostupné piny.
Díky za připomínky.
ps.: můžem případně nechat udělat větší množství, kdyby někdo taky chtěl.
Právě že už z hlavy tě můžu opravit - červená měla vždycky kolem 2V a pak výš.
Ale jako jo, dát do serie červenou ledku, tak pokud jsou uvnitř optronu červený nebo IR, tak by asi to ještě vyšlo.
Pro přesnost tabulka -
- LED.png (9.34 KiB) Zobrazeno 2105 x
Naposledy upravil(a) Pipik dne 1. 3. 2025, 10:24, celkem upraveno 2 x.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
samozřejmě každá ledka se svým odporem, zas až takový jelito nejsem abych zapojoval dvě rozdílné ledky vedle sebe, se společným odporem
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
Dobře. OK. Začíná se to komplikovat.
Mohl bych tedy poprosit o nějaký třeba tužkou namalovaný schéma jak by to mělo vypadat v případě vstupu do mesy (mesa sama má pullup, na naší vstupní svorkovnici počáme jen s TTL od tlačítek a encoderů/poťáků)
A jak by to teda mělo vypadat v případě výstupu z mesy (áka LPT) abychom mohli na výstupní svorkovnici píchnout třeba klasické vzduchotechnické 24V relé nebo signálku.
Díky.
Mohl bych tedy poprosit o nějaký třeba tužkou namalovaný schéma jak by to mělo vypadat v případě vstupu do mesy (mesa sama má pullup, na naší vstupní svorkovnici počáme jen s TTL od tlačítek a encoderů/poťáků)
A jak by to teda mělo vypadat v případě výstupu z mesy (áka LPT) abychom mohli na výstupní svorkovnici píchnout třeba klasické vzduchotechnické 24V relé nebo signálku.
Díky.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
-
venca.black
- Příspěvky: 122
- Registrován: 11. 11. 2009, 10:45
- Bydliště: praha 5
Ahoj ,
taky se trošku přidám do debaty. Bohužel jsem na chalupě , tak ti pošlu jenom fotku desky , jak to mají jednoduše ošetřené profíci . Doufám , že tím někomu neukradnu know-how nebo to nebude bráné jako neplacená reklama
.
Určitě doporučuji používat tranzistorové pole třeba ULN 2803 než jednotlivé tranzistory - jsou asi 500mA a s ochranou na výstupu a je to hotové .
A teď k té desce :
Desku ( desky ...) jsou ze šrotu ( tentokrát mi je opravdu nechtěli prodat , ale podařilo se) cena 50Kč /kg váhy , takže asi 25 Kč za desku ( původní cena cca 32000Kč ). Už jsem z toho " odebral " tu procesorovou část s pamětí a nějakou indikaci . Ale mám to téměř celé rozkreslené a připravuji na připojení přes paralelní port v režimu EPP ( mám vyzkoušeno na podobné desce , ale tohle je profi a hotové ! )
Je to napájený ze dvou zdrojů DC5V pro "vnitřní" desku a asi DC24V pro to okolí , ze kterého si to dělá druhé napětí DC5V pro obvody na "vnější" straně .
Má to 3x8 pinů AC 230V ( dle vstupních odporů 330k , na jednom vstupu si to hlídá dokonce i vstupní fázi ).
Pak to má 2 x 8 Out TTL přes ULN2803 , 2x8 IN pinů (DC 24V) přes opto a 2x 8 Out pinů přes opto a ten ULN .
Ty DC vstupy jsou tam chráněny přes tu diodu i s nějakým malým kondíkem (neměřeno). Zbytek info jedině až budu u toho sedět.....
taky se trošku přidám do debaty. Bohužel jsem na chalupě , tak ti pošlu jenom fotku desky , jak to mají jednoduše ošetřené profíci . Doufám , že tím někomu neukradnu know-how nebo to nebude bráné jako neplacená reklama
.Určitě doporučuji používat tranzistorové pole třeba ULN 2803 než jednotlivé tranzistory - jsou asi 500mA a s ochranou na výstupu a je to hotové
.A teď k té desce :
Desku ( desky ...) jsou ze šrotu ( tentokrát mi je opravdu nechtěli prodat , ale podařilo se) cena 50Kč /kg váhy , takže asi 25 Kč za desku ( původní cena cca 32000Kč ). Už jsem z toho " odebral " tu procesorovou část s pamětí a nějakou indikaci . Ale mám to téměř celé rozkreslené a připravuji na připojení přes paralelní port v režimu EPP ( mám vyzkoušeno na podobné desce , ale tohle je profi a hotové ! )
Je to napájený ze dvou zdrojů DC5V pro "vnitřní" desku a asi DC24V pro to okolí , ze kterého si to dělá druhé napětí DC5V pro obvody na "vnější" straně .
Má to 3x8 pinů AC 230V ( dle vstupních odporů 330k , na jednom vstupu si to hlídá dokonce i vstupní fázi ).
Pak to má 2 x 8 Out TTL přes ULN2803 , 2x8 IN pinů (DC 24V) přes opto a 2x 8 Out pinů přes opto a ten ULN .
Ty DC vstupy jsou tam chráněny přes tu diodu i s nějakým malým kondíkem (neměřeno). Zbytek info jedině až budu u toho sedět.....
- Přílohy
-
Omlouvám se, tohle jsem úplně netrefil. To je tak, když se člověk na něco soustředí a okem vedle čumí do telefonu a chce poradit.