CNC Fórum

Ahoj kluci
Třeba mě někdo poradí nakopne . Třeba to už někdo řešil
Příští týden mám budou dělat novou střechu na naši staré stodole kde už máme staré děravé betonové tašky
Ta vazba - trámy jsou v moc pěkném stavu a to je z roku 1936
Vazbu necháme původní a odlehčíme ji dáme plechovou střechu
Chtěl jsem po sundání tašek trámy naimpregnovat , než se na trámy přidělá parotesna folie a na ni se daji latě a kontralatě a udělá se pod plechem vzduchová mezera - provětráváná střecha
Ale ted jsem narazil na problém , že po impregnaci trámů při styku impregnace s parotesnou membránovou fólii dochází k poškození parotesne folie upozornil mě na to i můj střechař
Zde jsem k tomu našel článek viz:

Nejedná se o ojedinělý jev. Na problém protékání hydroizolačních fólií vlivem impregnace upozorňují i další výrobci těchto fólií. Například společnost JUTA, a. s., velmi podrobně zkoumala, jaké konkrétní chemické látky jsou příčinou protékání. Kontakt s impregnační látkou může podle závěrů výzkumu vést ke ztrátě vodotěsnosti použité membrány, často i k výraznému snížení mechanických vlastností a životnosti membrány. Protečení následně vede ke vzniku velkých škod v interiérech a nutnosti naprosté výměny použité membrány a tím i celé střechy.

Stejný jev popisoval ve své bakalářské práci i Miroslav Roll. Ten upozornil na to, že impregnační roztoky obsahují pomocné látky usnadňující proniknutí impregnace do dřeva tím, že výrazně sníží povrchové napětí. Jestliže se tyto látky dostanou do vody stékající na pojistnou hydroizolaci, upraví povrchové napětí tak významně, že voda začne pronikat i do mezer a pórů, kterými by v čistém stavu nepronikla.

Nutno však dodat, že jednotliví výrobci membrán nabízejí vlastní řešení. Někteří o problému nemluví vůbec a nadále nabízejí polypropylenové fólie, o které je na trhu díky nízké ceně zájem.

No ale ten samej problém budeš mít tedy i s latěma, který předpokládám budou taky impregnovaný. Teď je otázkou, jak se změní klima v tý stodole. Když bys to nechal jak to je, tak když to skoro 100 let žádnýmu broukoj nechutnalo, tak by to nechutnalo ani do budoucna. Tím, že to uzavřeš, se však může situace rapidně změnit. Červíci totiž nemaj moc rádi průvan. Pokud bys to fakt chtěl řešit, tak bych asi nastříhal pruhy tý pojistný folie a dal je jako podklad na trámy, aby ta plošná folie ležela zase na folii. Zespodu to asi nebude vypadat tak hezky a bude to pracnější, ale cenově to bude ok.

jenicek píše: ↑1. 10. 2025, 7:51 No ale ten samej problém budeš mít tedy i s latěma, který předpokládám budou taky impregnovaný. Teď je otázkou, jak se změní klima v tý stodole. Když bys to nechal jak to je, tak když to skoro 100 let žádnýmu broukoj nechutnalo, tak by to nechutnalo ani do budoucna. Tím, že to uzavřeš, se však může situace rapidně změnit. Červíci totiž nemaj moc rádi průvan. Pokud bys to fakt chtěl řešit, tak bych asi nastříhal pruhy tý pojistný folie a dal je jako podklad na trámy, aby ta plošná folie ležela zase na folii. Zespodu to asi nebude vypadat tak hezky a bude to pracnější, ale cenově to bude ok.

Ahoj
Stodola by mela byt moje vysněná dílnička - ta bude dole . Nahoře půda nebude obytná v planu je tam využití prostoru jako sklad . Nechci aby tam mrzlo a v plánu je zatepleni vatou ze spodu cca 14cm .
Je to vysoký krov cca5m do vršku krovu hřebene . no samo bych chtěl impregnovat i latě To me taky napadlo něčím podložit zespodu dat neco na trám a potom saze dát něco pod lať prostě, z obou stran folie
Takřka všechny folie co nabízí jsou z polypropylenu a s těmi je právě při styku z impregnací problém
Bavil jsem se kdysi sjedním starým tesařem a ten říkal ať koupím modrou sklalici rozpustím ve vodě ale koncentrace síranu měďnatého ve vodě ať je 20procent a ať tím ty trámy naimpregnuji
Tak nevim

Ahoj Stando, jednim z reseni teto obavy je pouzit pojistnou hydroizolacni vrstvu (pod taskama) z deskoveho materialu, obdobně parobrzdnou vrstvu (z interieru pod izoalci).
Pro pojistku např. DFH desky, parobrzda např. z OSB.
Ale u toho stávajícího krovu bude asi i zalezet jestli ty vrchy tramu budes mit v nejak rozumne rovine.

Axim píše: ↑1. 10. 2025, 8:09

jenicek píše: ↑1. 10. 2025, 7:51 No ale ten samej problém budeš mít tedy i s latěma, který předpokládám budou taky impregnovaný. Teď je otázkou, jak se změní klima v tý stodole. Když bys to nechal jak to je, tak když to skoro 100 let žádnýmu broukoj nechutnalo, tak by to nechutnalo ani do budoucna. Tím, že to uzavřeš, se však může situace rapidně změnit. Červíci totiž nemaj moc rádi průvan. Pokud bys to fakt chtěl řešit, tak bych asi nastříhal pruhy tý pojistný folie a dal je jako podklad na trámy, aby ta plošná folie ležela zase na folii. Zespodu to asi nebude vypadat tak hezky a bude to pracnější, ale cenově to bude ok.

Ahoj
Stodola by mela byt moje vysněná dílnička - ta bude dole . Nahoře půda nebude obytná v planu je tam využití prostoru jako sklad . Nechci aby tam mrzlo a v plánu je zatepleni vatou ze spodu cca 14cm .
Je to vysoký krov cca5m do vršku krovu hřebene . no samo bych chtěl impregnovat i latě To me taky napadlo něčím podložit zespodu dat neco na trám a potom saze dát něco pod lať prostě, z obou stran folie
Takřka všechny folie co nabízí jsou z polypropylenu a s těmi je právě při styku z impregnací problém
Bavil jsem se kdysi sjedním starým tesařem a ten říkal ať koupím modrou sklalici rozpustím ve vodě ale koncentrace síranu měďnatého ve vodě ať je 20procent a ať tím ty trámy naimpregnuji
Tak nevim

Zkus pouvažovat o foukané - napěňované polyurethanové izolaci. Já jsem to udělal pod plechovou střechou a funguje to výborně. Měl jsem původně pod krytinou folii a pěnu jsem nechal nastříkat na tu folii, čímž zůstala vzduchová mezera mezi folií a střešní rytinou a zespodu na folii je nastříkaná pěna. Po tím je parotěsná folie a sádrokarton.

Impregnace je z mnoha důvodů (z nichž některé si tu nastínil) nesmysl, vůbec to tam nedávej. Pokud budeš mít dřevo v suchu, nezhnije ti. Pokud ti tam poteče, žádná impregnace to nezachrání. A hmyz? Myslet si že tím ochráníš stavbu je stejná kravina jako domnnívat se, že když postříkáš parapet o okna biolitem, budou tam mouchy chcípat 20let. Nebudou, ta chemka se za pár měsíců rozloží a vyprchá. Bavíme se tedy o běžné barevné impregnaci krovů, ne nějakých dehtech vpravovaných do dřeva za horka a ve vakuu apod.

Pokud ale už máš zelené latě, použij je celkem bez obav. Většina výrobců to namočí jen do barevné vody, protože to lidi chtějí zelené a oni vědí že ty hadí oleje nemají žádný účinek. Barvou tak jen maximálně zamaskují hnilobu.

Přesně tak jak už napsal kolega. Tovární impregnace je spíš kosmetika a i když naštetkuješ pracně sám má učinnost pár roků. Tohle je naprosto zbytečné řešit. Co je zásadní ja opravdu kvalitni difuzka. Standardem firem dávat tam difuzky gramáže 80-100, protože stoji NIC a zákazník ví NIC. To že tam laciná folie absolutně nevyhovuje jim je logicky šumák. Stavebniny lepší matroše mají často jen na objednávku, protože střechaři berou only nejlevnější. Tohle je opravdu smutný příběh. Investuj do opravdu kvalitní, protože tohle je tvoje jediná pojistka, když někde podfoukne nebo podteče. Obchodáci dobrých značek ti poradí, případně technici Deku. Nekupuj žádné noname a po pokladce si hlidej zda není prošlapaná od pokrývačů, případně díry odborně zalepené. Tož asi tak Sokolíku.

Ahoj kluci dekuji za rady jdu volat strechaři

já jsem slyšel teorii, že ty ponory/nátěry tím roztokem jsou proto, aby to právě zabilo ty škůdce, kteří v tom živém dřevě jsou přímo z lesa, potom až to dřevo vyschne v krovu už tam stejně nejdou, takže natírat 100let staré krovy je zbytečnost
dneska už je prý nějaká "norma" že všechno stavební dřevo by mělo proletět sušárnou a dodávat se v nějakém stupni suchosti - ovšem realita je asi jiná

staženo z webu Dek od přípravku Lignofix
.....
Lignofix E-Profi je koncentrovaný kapalný přípravek s preventivním účinkem proti dřevokaznému hmyzu (např. červotoč, tesařík), dřevokazným houbám (např. dřevomorka domácí), dřevozbarvujícím houbám a plísním. Je určen k povrchové impregnaci dřeva v interiérech (např. střešní konstrukce, podlahy) a v exteriérech bez přímého a trvalého kontaktu se zemí (např. střešní podbití, dřevěné stavby, ploty) a také k ochraně zdiva a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami. Nesmí být použit na dřevo přicházející do přímého kontaktu s potravinami, krmivy a pitnou vodou ani k ošetření dřeva na výrobu dětského nábytku a hraček.

testone píše: ↑3. 10. 2025, 10:46 staženo z webu Dek od přípravku Lignofix
.....
Lignofix E-Profi je koncentrovaný kapalný přípravek s preventivním účinkem proti dřevokaznému hmyzu (např. červotoč, tesařík), dřevokazným houbám (např. dřevomorka domácí), dřevozbarvujícím houbám a plísním. Je určen k povrchové impregnaci dřeva v interiérech (např. střešní konstrukce, podlahy) a v exteriérech bez přímého a trvalého kontaktu se zemí (např. střešní podbití, dřevěné stavby, ploty) a také k ochraně zdiva a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami. Nesmí být použit na dřevo přicházející do přímého kontaktu s potravinami, krmivy a pitnou vodou ani k ošetření dřeva na výrobu dětského nábytku a hraček.

Ahoj Pavle . Právě , že už se ví , že Zrovna ten Lignofix a další přípravky spolehlivě po čase naruší při styku mezi trámem - nebo latí a fólii tu parotesnou folii
Takže za 1 . nenatírat (no jo ale vazba je sice jeste pěkná ale je 89roku stará) 2.Natírat pouze z boku a zespodu a ze shora kde dojde ke styku trámu a folie nenatírat 3 . natřít a podložit udělat mezivrstvu a něco vložit mezi folii a tram Nějakou pásku ?
4. Láká mě použít silný - 20procetni roztok síran měďnatý - modra skalicemi natřít ze 3stran

a) A jak víš, že ta skalice tu folii nesežere taky?
stejně bys do roztoku musel přidat nějaké smáčedlo, jinak ti to na povrchu udělá sklouzávající kuličky
b) navrchu skladby pod taškami musí být paropropustná nikoli parotěsná zábrana
úmyslně píšu zábrana nikoli folie, to co jsem viděl používat má do dírkovaného igelitu s mřížkou hooodně daleko
že by to zdegradovalo jen stykem s nějakým nátěrem si moc nedovedu představit

testone píše: ↑3. 10. 2025, 10:04 a) A jak víš, že ta skalice tu folii nesežere taky?
stejně bys do roztoku musel přidat nějaké smáčedlo, jinak ti to na povrchu udělá sklouzávající kuličky
b) navrchu skladby pod taškami musí být paropropustná nikoli parotěsná zábrana
úmyslně píšu zábrana nikoli folie, to co jsem viděl používat má do dírkovaného igelitu s mřížkou hooodně daleko
že by to zdegradovalo jen stykem s nějakým nátěrem si moc nedovedu představit

Zde jsem k tomu našel článek viz:

Nejedná se o ojedinělý jev. Na problém protékání hydroizolačních fólií vlivem impregnace upozorňují i další výrobci těchto fólií. Například společnost JUTA, a. s., velmi podrobně zkoumala, jaké konkrétní chemické látky jsou příčinou protékání. Kontakt s impregnační látkou může podle závěrů výzkumu vést ke ztrátě vodotěsnosti použité membrány, často i k výraznému snížení mechanických vlastností a životnosti membrány. Protečení následně vede ke vzniku velkých škod v interiérech a nutnosti naprosté výměny použité membrány a tím i celé střechy.

Stejný jev popisoval ve své bakalářské práci i Miroslav Roll. Ten upozornil na to, že impregnační roztoky obsahují pomocné látky usnadňující proniknutí impregnace do dřeva tím, že výrazně sníží povrchové napětí. Jestliže se tyto látky dostanou do vody stékající na pojistnou hydroizolaci, upraví povrchové napětí tak významně, že voda začne pronikat i do mezer a pórů, kterými by v čistém stavu nepronikla.

Nutno však dodat, že jednotliví výrobci membrán nabízejí vlastní řešení. Někteří o problému nemluví vůbec a nadále nabízejí polypropylenové fólie, o které je na trhu díky nízké ceně zájem.

89 rokov to vydrzalo bez ujmy. Tak sa na natery vyser a hlavne to zakri. Vlhko a uv to drevo odpravia skor ako cerviky. Kvoli cervikom su tie tramy take hrube, pocita sa s tym, ze znich cervici kus spapaju a nieco vyhnije. Slusny krov ma staticky rezervy jak krava.
To take moderne vazniky sklepane pomaly zo stresnych lat, to je jak stano koliky
Ten krov bude daleko viac trpiet rosnym bodom, co don zavlecies tou slabou tepelnou izolaciou.

Vidím že myšlenka na patlání čehosi na dřevo tě stále neopouští, tak problematiku víc rozvedu. Je tam spousta spolu souvisejících problémů, takže vysvětlení proč co a jak bude delší. Když teda nestačila krátká verze ve stylu "je to blbost".

Jak tu někdo správně podotkl, dřevo by se na stavbu mělo používat vysušené. Ze stavebního hlediska to nemá žádný valný význam, ale pro proces impregnace ano. V CSN je tuším 20%, musel bych se do ní podívat pro přesnou hodnotu, ale to není podstatné. V reálu to ale nikdo nedělá, ani ne tak proto, že by pilaři chtěli ojebávat či co, ale protože to zákazník prostě nezaplatí. Krovy se řežou na zakázku, mít hranoly skladem je nemyslitelné. Takže krov se nařeže, hodí se do sušky kde v komoře ale zabere spoustu místa, protože u typického krovu je "každý hranol jiný", jak rozměrově, tak i délkově. Takže komoru zaplníš typicky tak 1/3 množstvím oproti pěkně uloženému řezivu jednotného rozměru. Což jinými slovy znamená 3x vyšší cenu za sušení. Ale budiž. Dřevo vysušíš. Aby se zlikvidoval hmyz (u slušného pilaře je nemyslitelné aby se ve stavebním dřevu vyskytoval) musí dřevo v celém objemu projít teplotou nad 55C po dobu několika hodin, což u běžného sušení rozhodně není automatické. Musíš mít sušárnu certifikovanou pro IPPC, proces se kontroluje a řídí sondami zavrtanými ve dřevu, teplota se loguje, k IPPC certifikátu se dodává její záznam (graf) apod. Taková sušárna samozřejmě stojí mnohem víc peněz než běžná, musí probíhat pravidelná rekablirace výrobcem a každoroční dohled nad IPPC procesem autorizovanou osobou, což stojí další a další prachy. Pak dostaneš certifikát a budeš mít jistotu, že pouze v okamžiku vytažení dřeva ze sušky tam žádný živý brouk nebyl. Ale budiž, dřevo vysušíš. Dřevo je ale přírodní materiál, takže se ti v sušce různě pokroutí, popraská apod. mnohem víc než v případě přirozeného vysychání. Proto se hranoly suší při nižší teplotě, v procesu sušení se komora cyklicky zvlhčuje apod. proto v sušce dřevo musí být dlouho (řádově týdny) a to stojí další prachy a navíc je to v rozporu s požadavky IPPC na vysokou likvidační teplotu pro hmyz. Takže dřevo vytáhneš z komory a zjistíš, že část hranolů je nepoužitelná, obvykle ty dlouhé = drahé, protože těch je v krovu jen několik a není možné je nějak zatížit apod. a taky pokud máš vrtuli třeba 3°/m, čtyřmetrový hranol je v pohodě použitelný, desetimetrový už ne. Takže je vyhodíš, musíš nařezat znovu, hodit do sušky a doufat že tentokrát už to vyjde. Což stojí další prachy a hlavně čas. Samozřejmě nemůžeš zapnout sušku pro 5 hranolů, takže musíš počkat až na nějakou další zakázku s podobnými hranoly, protože třeba na desky se používá úplně jiný program, takže to nemůžeš míchat. Plnění objednávky se tak protáhne na několik měsíců a z uvedených důvodů ani není možné predikovat kdy to bude hotové. To je v přímem rozporu z požadavky zákazníka, který většinou objednává dřevo v okamžiku kdy vyzdívá věnec, tzn. že chce mít dřevo za týden na stavbě. I kdybys chtěl prozřetelně dřevo objednat s předstihem, taky to není bez problémů. Stavební řízení trvá mnoho měsíců a ty v procesu nikdy nevíš co se některé úřednické pakáži znelíbí a ty budeš muset udělat změnu v projektu. Vlastní stavba pak už probíhá rychle, stavební firmy mají své harmonogramy naplánované na měsíce dopředu a musí se je snažit dodržovat, takže je nereálné stavbu přerušit a čekat další měsíce než se vysuší dřevo na krov. To jsou tedy důvody proč dřevo na krov nikdo nesuší - stojí to obrovské prachy a spoustu času, přičemž přínos je prakticky nulový.

Máš tedy čerstvé dřevo. Jenže do toho se impregnace nedostane, nebo jen velmi omezeně. Tady je třeba podotknout, že chemka se musí dostat do hloubky několika mm do dřeva, řezivo se musí ponořit do impregnační vany a nechat tam několik hodin aby látkou nasáklo a nahradilo vlkost jež byla odstraněna vysušením. Povrchový nátěr nemá žádný význam, protože brouk musí sežrat určité množství chemky spolu se dřevem a to mikroskopická vrstvička nátěru na povrchu rozhodně nezaručí. Další problém jsou výsušné praskliny které se na čerstvém dřevu časem objeví. Ty sice na pohled nevypadají významně, ale je jich hodně a jdou do hloubky a proto mají velkou plochu která zůstane neošetřená. Brouk navíc nepřiběhne k hranolu a nezačne ho požírat tam kde sedne, mívá z evolučních důvodů spíš tendenci někam zalézt a tam se pustit v klidu do díla. Neošetřené praskliny jsou na to jak dělané. Proto nátěr nebo nástřik dřeva je jen ztráta času. Další problém jsou různé konstrukční zářezy jež provádí tesaři na stavbě a které zůtanou neošetřené. Správně by se mělo impregnovat až po naformátování krovu. Celou věc ještě komplikuje fakt, že některé části krovu jsou pohledové jako např. konce v přesahu střechy a na ty se aplikuje vodu odpuzující nátěr lakem, olejem, mořidlem apod., jenž ale chemka z impregnace většinou nějak degraduje. I kdybys zajistil že v impregnační vaně se na konce látka nedostane (což je technicky víceméně nemožné), zas budeš mít konce bez ochrany.

Ale řekněme žes navzdory všemu uvedenému dřevo nějak vysušil a spávně do hloubky naimpregnoval. Tvá zjevně oblíbená skalice má tu nectnost, že cyklickým navlháním a vysycháním dřeva ve dne/noci, zimě/létě apod. silně migruje na povrch dřeva. Takže ona se sice nikam nevypaří, ale zůstane na povrchu kde z výše uvedeného důvodu ztrácí prakticky význam. Proto se moc nepoužívá, dávají tam věci jako kyselina boritá, nějaké enzymy apod. jež se navážou na buněčnou strukturu a to vyplavování na povrch se tak trochu omezí. Jenže enzymy se časem rozloží a i tyto látky postupně vypalví na povrch kde jediný efekt jež tam mají je rozklad folií, jen za trochu delší dobu.

Co se týká vlastní ochrany. Ano, funguje to pokud je správně provedená a neojebaná, což ale nemáš šanci poznat jinak než spálením vzorků v plynovém chromatografu. Ta barva je jen značkovač abys viděl co je naimpregnované a co ne. Samotná chemka je bezbarvá, podle odstínu nic nepoznáš. Impregnace má nějaký význam po dobu než dřevo v krovu vyschne, pak už do něj stejně brouci nehryžou, protože i oni potřebují k životu nějakou vlhkost. Otázka je, jestli ti to za všechny ty náklady a komplikace stojí. No a pokud ti tam někde teče, krov ti zhnije dřív než ho brouci sežerou, impregnace neimpregnace.

Tolik tedy pohled z praxe na celou věc. Lidi z oboru tohle všechno vědí, je jim jasné že ipregnace nemá na nic žádný vliv, nedávají žádnou záruku na ochranu, (což ostatně nedělají ani výrobci impregnací s trvanlivostí účinných látek) takže když koupíš barevné řezivo, je to většinou jen barevné řezivo v lepším případě s nějakým stopovým množtvím chemky aby se neřeklo.