Panove, mam dotaz. Jak je to s udavanym menovitym napetim u KM?? Je udavane napr. 3.5V a prud 1.4A.... no a my ho napajame napr. 45V. Nerozumiem tomu, co znamena tych 3.5V??... moze mi to ktosi zasvetenejsi vysvetlit??
Dakujem...
menovite napetie KM
-
dslav
- Příspěvky: 208
- Registrován: 18. 12. 2006, 4:07
- Bydliště: Hošťálková - Vsetín
- Kontaktovat uživatele:
45 volty napájš driver. Ten se postará o to že do motoru pustí proud 1.4A. No a při tom proudu bude na vinutí motoru 3.5V.
1. Kde nestačí síla použij rozum.
2. Kde nestačí rozum použij sílu.
Dušan Slavětínský
http://www.valachnet.cz/~slavetinskyd/MegaCNC" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.valachnet.cz/~slavetinskyd/RcMix" onclick="window.open(this.href);return false;
2. Kde nestačí rozum použij sílu.
Dušan Slavětínský
http://www.valachnet.cz/~slavetinskyd/MegaCNC" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.valachnet.cz/~slavetinskyd/RcMix" onclick="window.open(this.href);return false;
ještě upřesním: dnešní krokové motory mají impedanci cívek v řádu max. ohmu tj. pokud je na štítku uveden údaj 3,5V/1,4A pak:
napájení vyšším napětím zvyšujete rozsah rychlostí s daným kroutícím momentem s tím, že výkonový modul s PWM modulací pouští danou frekvencí do KM impulsy o napětí např. 40V tak, aby byl dosáhl proud do KM stanovené hranice např. 1,4A. Takže na cívce se pak indukuje napětí "u", které by mělo být menší než jmenovité napětí na KM (ono změřit indukované napětí není bez spec. přístrojů dost možné).
napájení vyšším napětím zvyšujete rozsah rychlostí s daným kroutícím momentem s tím, že výkonový modul s PWM modulací pouští danou frekvencí do KM impulsy o napětí např. 40V tak, aby byl dosáhl proud do KM stanovené hranice např. 1,4A. Takže na cívce se pak indukuje napětí "u", které by mělo být menší než jmenovité napětí na KM (ono změřit indukované napětí není bez spec. přístrojů dost možné).
Indukovane napeti neni zas tak problematicke zmerit pomoci osciloskopu. Kazdopadne to nebude ani moc slozite odhadnout. V motoru musi platit nasledujici : uc(t)=Rc*ic(t) + ui(t) kde uc(t) je napeti na civce motoru v zavislosti na case t. Rc je rezistivita(odpor) civky motoru (pro jednoduchost budeme predpokladat jako konstantu) ic(t) je proud civkou v zavislosti na case t a ui(t) je ono indukovane napeti ktere se samoze taky s casem meni. Aniz bych ted pokracoval tak je jasne ze pokud zmerim osciloskopem uc(t) a ic(t) tak mam hledane indukonave napeti ui(t). Pro toto napeti musi dale platit ui(t)=dPsi/dt kde dPsi/dt je derivace magnetickeho toku podle casu. Dale Psi(fi,t)=L(fi)*ic(t) je zavislost magnetickeho toku na indukcnosti civky L(fi) a proudu civky ic(t). L(fi) je zavislost indukcnosti na uhlu nacoteni rotoru. Dale bych ze znalosti tvaru zubu rotoru a statoru mohl spocitat tuto indukcnost, ale to by bylo opet par vzorecku a tady uz bych se dopustil zrejme podstatne nepresnosti. Obdobnym zpusobem vyjadrim i diferencialni rovnice mechanicke casti a popisu cely motor soustavou diferencialnich rovnic 
jejichz resenim zjistim relativne presne co se s motrem opravdu deje. Jedinym zadrhelem je presny vypocet odporu magneticke drahy v zavislosti na natoceni rotoru a urceni L(fi). Takze jeste ze to vse nemusim pocitat a zmerim to osciloskopem
Nicmene uz z prvni rovnice a bez vypoctu je jasne ze ono indukonave napeti rozhodne bude vetsi nez nejakych tech 3,5V pokud krmim motor 40V
jejichz resenim zjistim relativne presne co se s motrem opravdu deje. Jedinym zadrhelem je presny vypocet odporu magneticke drahy v zavislosti na natoceni rotoru a urceni L(fi). Takze jeste ze to vse nemusim pocitat a zmerim to osciloskopem Nicmene uz z prvni rovnice a bez vypoctu je jasne ze ono indukonave napeti rozhodne bude vetsi nez nejakych tech 3,5V pokud krmim motor 40V
Tie stitkove udaje byvaju rozne, no vzdy je dolezity udaj o menovitom prude.
Ak je uvedene aj napatie (pozor, nie napatie napajacie drivera, napr 24V) da sa vypocitat odpor vinutia. Ak je uvedeny odpor vinutia, da sa vypocitat napatie. Odpor vinutia sa da samozrejme aj zmerat. Na ohmickom odpore cievky vznika priechodom prudu teplo. Preto sa da vypocitat stratovy vykon KM, ktory by sa nemal prekrocit, lebo sa KM znici prehriatim.V danom pripade to bude 2*1,4*3.5=9.8W. Tento vykon KM dokaze vyziarit do okolia a este sa neprehreje. Ak sa KM toci, uplatnuje sa aj indukcnost cievky a menovity prud bude klesat s rastucimi otackami. Preto sa KM riadia driverami, ktore snimaju prud cievou a snazia sa ho udrzat na pozadovanej urovni. To ale mozu urobyt len zvysovanim napatia na cievke. Teda cim vyssie napajacie napatie pre driver, tym vyssie max. otacky KM pri menovitom prude a predpokladame ze aj menovitom tocivom momente...
Ak je uvedene aj napatie (pozor, nie napatie napajacie drivera, napr 24V) da sa vypocitat odpor vinutia. Ak je uvedeny odpor vinutia, da sa vypocitat napatie. Odpor vinutia sa da samozrejme aj zmerat. Na ohmickom odpore cievky vznika priechodom prudu teplo. Preto sa da vypocitat stratovy vykon KM, ktory by sa nemal prekrocit, lebo sa KM znici prehriatim.V danom pripade to bude 2*1,4*3.5=9.8W. Tento vykon KM dokaze vyziarit do okolia a este sa neprehreje. Ak sa KM toci, uplatnuje sa aj indukcnost cievky a menovity prud bude klesat s rastucimi otackami. Preto sa KM riadia driverami, ktore snimaju prud cievou a snazia sa ho udrzat na pozadovanej urovni. To ale mozu urobyt len zvysovanim napatia na cievke. Teda cim vyssie napajacie napatie pre driver, tym vyssie max. otacky KM pri menovitom prude a predpokladame ze aj menovitom tocivom momente...