Etanol versus metanol
Napsal: 8. 4. 2011, 11:59
Přeneseno z jiného vlákna o chlazení hliníku
Hardmesr píše:
"žiju v kraji slivovice a u nás se neřeší co je etanol a co metanol. Zato se ví, že je tam jedna složka lihu, která je jedovatá a ta se u nás odstraňuje takto. Ona má nižší teplotu odpařování a proto při přepalování (druhá detilace) odchází z chladiče jako první. Bývá mléčně zabarvená. Tak při tom přepalování, kdy už se destiluje ta hotová slivovice se ta někdy mléčná část odchytí (asi půl litru) a tou si pak babky natírají nohy. U nás se té části říka výskočky. Jinak ta jedovatá složka prý vzniká tehdy, když se při zběru od ovoce neoddělují stopky a třeba i listí (to se snad ani nemůže dít). Údajně je to dřevitá část a z té ten metylalkohol prý při kvašení vzniká. Ve státní pálevnici starý páleničář tuto složku také většinou odděloval. Někdy ale tvrdil, že tam není. Tak tolik o tom, co by se možná dalo taky použít na chlazení při obrábění hliníku, místo natíraní nohou. Na to teď máme koňskou mast. Jinak ale děkuji za velmi podnětné a poučné vlákno."
Tak není to úplně pravda. Oddělení metanolu při destilaci na počátku je asi tak úspěšné, jako odchycení 90% destilátu. Zkrátka se to namíchá, ať chceme, nebo ne. Je pravda, že na počátku je ho tam více, ale nikdo neodhadne kdy a kolik. Ta mléčná barva nemá s metylem ale vůbec nic společného. Ten mléčný zákal vzniká malým procentem lihu a vysokým obsahem kyselin (které ovšem dokáží znehodnotit destilát na vyháněč návštěv).
Nejčastěji se tento jev projeví, když předchozí destilace je tažena až na doraz, nebo nedejbože i dál a zůstane část toho konce v trubkách. Pak se to smíchá s novým destilátem, kde je zase hodně tzv. "lehkých aromatických látek" a je tu onen zákal. Ten se ovšem neprojeví pokaždé. Jak jsem už uvedl, záleží na předchozí destilaci a kvalitě vlastního lutru na přepalování. Jen tak pro zajímavost, až budete někdo chytat "výskočky", tak se podívejte kolik mají procent. Páleničář to měřit musí, doma můžete. Není to nic světoborného, hlavně ty kalné. Čisté, pokud vyloženě nesmrdí, můžete klidně ochutnat a v případě dobroty je nechat v kořalce. Když před jablky pálí někdo švestky a nepřetáhne je, tak je to dokonce vítané ochucení kalvádosu. A pokud někdo chce experimentovat, tak klidně pri druhém pálení po odstavení dobré části pokračujte a uvidíte, jak se to zakalí a bude to kyselé a smradlavé. To je pak základ na "výskočky", které budou zcela určitě jen na mazání kolen a kalné.
To je část z mých chabých znalostí, které mi před více jak 30ti lety předávala jedna páleničářka, dejž ji Pán Bůh lehké papučky. Věřila mi pak natolik, že mi do procesu vůbec nezasahovala, jediné, co dělala sama bylo finální měření a výpočet výše finanční částky a její skásnutí.
Hardmesr píše:
"žiju v kraji slivovice a u nás se neřeší co je etanol a co metanol. Zato se ví, že je tam jedna složka lihu, která je jedovatá a ta se u nás odstraňuje takto. Ona má nižší teplotu odpařování a proto při přepalování (druhá detilace) odchází z chladiče jako první. Bývá mléčně zabarvená. Tak při tom přepalování, kdy už se destiluje ta hotová slivovice se ta někdy mléčná část odchytí (asi půl litru) a tou si pak babky natírají nohy. U nás se té části říka výskočky. Jinak ta jedovatá složka prý vzniká tehdy, když se při zběru od ovoce neoddělují stopky a třeba i listí (to se snad ani nemůže dít). Údajně je to dřevitá část a z té ten metylalkohol prý při kvašení vzniká. Ve státní pálevnici starý páleničář tuto složku také většinou odděloval. Někdy ale tvrdil, že tam není. Tak tolik o tom, co by se možná dalo taky použít na chlazení při obrábění hliníku, místo natíraní nohou. Na to teď máme koňskou mast. Jinak ale děkuji za velmi podnětné a poučné vlákno."
Tak není to úplně pravda. Oddělení metanolu při destilaci na počátku je asi tak úspěšné, jako odchycení 90% destilátu. Zkrátka se to namíchá, ať chceme, nebo ne. Je pravda, že na počátku je ho tam více, ale nikdo neodhadne kdy a kolik. Ta mléčná barva nemá s metylem ale vůbec nic společného. Ten mléčný zákal vzniká malým procentem lihu a vysokým obsahem kyselin (které ovšem dokáží znehodnotit destilát na vyháněč návštěv).
Nejčastěji se tento jev projeví, když předchozí destilace je tažena až na doraz, nebo nedejbože i dál a zůstane část toho konce v trubkách. Pak se to smíchá s novým destilátem, kde je zase hodně tzv. "lehkých aromatických látek" a je tu onen zákal. Ten se ovšem neprojeví pokaždé. Jak jsem už uvedl, záleží na předchozí destilaci a kvalitě vlastního lutru na přepalování. Jen tak pro zajímavost, až budete někdo chytat "výskočky", tak se podívejte kolik mají procent. Páleničář to měřit musí, doma můžete. Není to nic světoborného, hlavně ty kalné. Čisté, pokud vyloženě nesmrdí, můžete klidně ochutnat a v případě dobroty je nechat v kořalce. Když před jablky pálí někdo švestky a nepřetáhne je, tak je to dokonce vítané ochucení kalvádosu. A pokud někdo chce experimentovat, tak klidně pri druhém pálení po odstavení dobré části pokračujte a uvidíte, jak se to zakalí a bude to kyselé a smradlavé. To je pak základ na "výskočky", které budou zcela určitě jen na mazání kolen a kalné.
To je část z mých chabých znalostí, které mi před více jak 30ti lety předávala jedna páleničářka, dejž ji Pán Bůh lehké papučky. Věřila mi pak natolik, že mi do procesu vůbec nezasahovala, jediné, co dělala sama bylo finální měření a výpočet výše finanční částky a její skásnutí.
