Chlapci nechci vám do toho příliš hovořit

, ale MMA metoda se při výrobě precizních součástek a přípravků absolutně nehodí.
Jen si zkuste nějaké dva mrňavé dílce stehnout elektrodou. Nejdřív do toho budeš klepat jak datel, tím si dojebeš jejich přesnou polohu a až ti to nakonec chytí tak to posmrkáš i tam, kde jsi vůbec nechtěl. MMA se používá na montážích v terénu a pak na výkonové svařování nádob, konstrukcí a potrubí.
Na jemnější mechaniku je opravdu ideální MIG nebo MAG - čistý svar přesně tam kde chci a nedělá probém si dílce jednou rukou přidržet.
MIG má tu nevýhodu, že co se týče hermetičnosti při svařování potrubí, výměníků, nádob a pod. na něj není spolehnutí. MIG tam prostě materiál nasype bez toho aby to svařeč mohl jakkoliv ovlivnit. Pak to zpravidla v napojení svaru udělá studeňák a tam to pak teče. Na produkční svařování konstrukcí ale nic lepšího není.
TIG je zase úplně jiná liga na něco úplně jiného. Nejpreciznější metoda, kde svařeč přímo ovlivňuje dávkování mat. do tavné lázně, ale bohužel absolutně nejpomalejší. Takže se dokonale hodí na precizní svařování drobných dílců, na hermetické svary potrubí a nádob, na barevné kovy (hliník, měď, nikl a pod.) Absolutně se nehodí na svařování konstrukcí - tady by vycházel svar příliš draze (pokud se nejdená o Al konstrukci, ale i tu lze řešit MIGem).
Takže na co je které svařování vhodné a na co není je jen o zkušenostech a o možnostech to kombinovat.
pár příkladů:
Autoklempířina - jednoznačně MIG (u plamenu dochází ke zbytečně velkému tepelnému namáhání)
Černé trubky na topení - pokud jsou (na volno) MMA, pokud v poloze TIG (levnější), nebo plamen (dražší).
Nerez trubky - jednoznačně vždycky TIG
Jekly na branku - MIG, MAG, pokud není k dispozici tak MMA
Rameno k bagru - MIG, MAG, pokud není k dispozici dostatečně výkonné, tak MMA
Rezavá nádrž na naftu - jednoznačně plamen (rez vadí kromě plamenu všem metodám a MIGu nejvíc)
Drobné dílce jemné mechaniky - TIG, nebo MIG (je to na zvážení)
Mostní konstrukce v terénu - jednoznačně MMA z důvodu manipulovatelnosti se svářecím zdrojem
Hliníková vana motoru - jednoznačně AC TIG
Hliníková konstrukce - MIG (produktivnější), nebo TIG (preciznější)
Nerezová konstrukce - MIG (produktivnější), nebo TIG (preciznější)
Šedá litina (oprava) - jednoznačně MMA s předehřevem
Takže je vidět, že nelze jednoznačně říc že to, či ono je vyloženě na houby. Každé je na něco jiného a pak už je to na zvážení každého soudruha
Já osobně mám COčko typ WLSP 315, což je stroj vážící přes 300kg, takže neřeším že bych někde neco neprovařil. Vše co jde vařím tím.
Na elektrodové svařování mám obyčejný invertor za 5tis. ale ten beru skutečně jen a pouze na terénní práce, kam nedostanu COčko.
Na TIG máme AlfaIn 160 s HF zápalem, ale ta je v práci a pane mi neříká, takže přemýšlím o koupi TIG 200 AC DC.
Tož tak.
Dle úpravy hnojiště poznáme hospodáře, dle výsledu voleb jakýchkoliv duševní úroveň voličů.