Stránka 1 z 3

aplikace serv

Napsal: 17. 8. 2006, 6:12
od robokop
tak mi kolega rikal ze mu prvni rozchozene servo dela rychlosti prez 10 metru/min
samozrejme v setine

to uz zni jako profi cnc

doufam ze tu brzo budou fotecky :-)

Napsal: 8. 10. 2006, 7:55
od Pepa CNC
Mam takovou myslenku sem modelar a nedaly by se pouzit pro pohon sroubu modelarska vetsi serva kroutak maji vetsinou 3-12 kg na centimetr jde pouze o to aby si braly polohu z dostatecne dloheho tahoveho potenciometru ten v servech je klacicky kruhovy ....mozna by to fakcilo s potakama?pro odmerovani polohy pro strojirenskou vyrobu bylo by to relativne levne a mozna i presne reseni?

Napsal: 8. 10. 2006, 10:39
od robokop
s jinym snimanim polohy je to ok
jinak je to desne nepresne
jde o to jak dobra je ta regulacni smycka

videl jsem i male ss motorky ktere meli dobastlene inkrementalni cidlo a chodilo to presneji nez bezne komponenty pro automatizaci
jen se k tomu dodelala elektronika s nejakym procesorem co vyhodnocovala ten inkrementalni snimac a poustela proud

Napsal: 9. 10. 2006, 9:24
od RadekCX
proznam se, ze zatim servopohony sly mimo mne, ale neni mi jasna jedna vec. Dokazu si predstavit, ze poslu na servo nejaky udaj o tom kam se ma vystavit (kam ma dojet) a servo se tam nejak dopravi, ale jak je reseno pokud se mam pohybovat ve vice osach (3D) - jak jsou ty serva synchronizovana?

Jedine co mne napada je to ze se inkrementuje v nejakych malych krocich, ale i tak se mi to moc nezda.

serva

Napsal: 9. 10. 2006, 9:31
od robokop
profi serva vetsinou mivaji dosti chytrou elektroniku
ta dokaze nekolik rezimu rizeni
pocinaje emulaci krokace (krok/smer)
kde se da klasicky krokovat - typicky mivaji 4000 pulzu na otacku snimani takze to odpovida 20 mikrokrokum
pricemz maximalni otacky techto motoru byvaji typicky 3000/min

moment byva dosti maly takze je potreba prevodovat
pri tech otackach to neni problem

dalsi moznost rizeni je prikazat mu konstantni moment

konstantni zrychleni

konstantni rychlost


vcetne nejakych hranic odkud kam ma jet

takze kdyz se mu da od do a rychlost
pak se vsechny motory odstartuji naraz nejakym povelem tak to musi dojet presne tam kam ma

jedinym faktorem ktery to muze ovlivnit je rychlost reakce regulacni smysky mezi servem a jeho elektronikou

ta urcuje jestli to servo prekmitne polohu namerenou inkremetalnim snimacem a o kolik

takze kdyz to zajede do materialu tak se zvysi odpor
klesnou otacky motor je ve skluzu
inkrementalni snimac to zmeri a elektronika prida proud do motoru tak aby dohnala patricnou polohu platnou pro aktualni cas

ridici jednotky se lysi tim prekmitem (jejich kvalita)

Napsal: 9. 10. 2006, 10:18
od RadekCX
no to je presne o tom co jsem mel na mysli...

Zadnej pohon neni schopne zastavit a rozjet se okamzite bez nejake rampy. Dokazu si to snad jeste predstavit v okamziku kdy neni posuv zatizenej, ale uz vubec ne v okamziku kdy probiha nespojite zatizeni pri obrabeni. Kazda jednotka vlastne jedna na vlastni pest bez ohledu na to co delaji ty ostatni.

Zatim mi to tedy neni o nic jasnejsi..

Napsal: 9. 10. 2006, 10:19
od RadekCX
ja jsou ty serva vlastne bezne rizena? jak komunikuji s nejakou nadrizenou jednotkou? je nejaky casto uzivany standard?

Napsal: 9. 10. 2006, 10:23
od robokop
co jsem videl tak bylo rizeno po 485 sbernici
232 seriaku nebo can bus
proste podle typu ruznejma prumyslovejma sbernicema

Napsal: 9. 10. 2006, 7:46
od tomashal
A nebo jsou také serva řízena napětím (0-10V), zpětnou vazbou je tachogenerátor a inkrementální snímače jsou všechny svedeny do řídicího systému a ten ovládá napětím serva v závislosti na vyhodnocení všech poloh. To je sice spíše záležitost starších strojů, ale stále se to používá.

Napsal: 31. 10. 2006, 11:15
od Monteg
To co píšete není tak docela pravda, AC servo je synchroní motor takže nespomaluje při zatížení má stale konstantní otáčky, při řízení pulsy + směr elektronika jen kontroluje kolik pulzů přijde a o kolik má pootoči hřídel serva obvykle podporují volby 128, 254, 512, 1000, 1024, 2000, 2048, 4000 atd. u nejpřesnějších serv až 16 000 000 puls/ot. dále servo nepřekmitává přes udanou polohu ale zpomaluje po rampě to jak rychle určuje časování u starších serv cca 15ms novější cca 2 až 3ms a dynamika motoru. Kroutící moment se vám zdá malý ale musíte si uvědomit že na rozdíl od krokového motoru kde se udává statický - nejvědší moment tak AC servo má špičkoví moment obvykle 3 až 5krát větší samozřejmě ho nemůžete provozovat v této oblasti stále ale na rozdíl od krokového motoru jej můžete po krátkou dobu přetížit a to dost podstatně. Proto obvykle stačí převod ozubením řemenem bez vůle 1:2 až 1:5 většího převodu se zpravidla nepoužíva jde se cestou silnějšího motoru. Motory cca do 750W snášejí 6000 až 12000ot/min nad 750W obvykle 3000 až 4000ot/min

Napsal: 31. 10. 2006, 1:32
od robokop
ty prekmity jsem videl v praxi
zalezi asi na technologii

s tim momentem jsem se asi spatne vyjadril nechtel jsem aby to vyznelo jako nectnost spis jako vlastnost
s tim pretizenim to je pravda nekde jsem to tu ve foru myslim psal

jinak dekuji za upresneni, opraveni

Napsal: 18. 1. 2007, 5:45
od dodo
je nevyhnutné ísť v amatérskych podmienkach kde nezáleží až tak na rýchlosti polohovania na serva alebo stačia krokové motory.
Aký je orientačne cenový rozdiel medzi riadením servami a krokáčmi.

Napsal: 18. 1. 2007, 8:47
od robokop
cenovy rozdil je velmi velky kdyz si poridite serva nova

rychlost je nekdy nezbytna ale da se to dohnat konstrukci stroje - kulickovymi srouby a nejakym valivym linearnim vedenim

jakmile to beha snadneji da se i u krokacu jit do vyssich rychlosti

Napsal: 23. 1. 2007, 7:23
od hans
Nezná prosím někdo motory na fotkách v příloze tohoto příspěvku? Mělo by jít o motory původem z Bulharska, které mám na souřadnicové fréze / vyvrtávačce. Je to NC stroj, motory se ovládají joystickem.

Napsal: 26. 5. 2007, 11:25
od hans
Podařilo se mi zprovoznit zatím jednu osu na mé frézce. K motoru je namontovaný enkodér, řízeno kontrolérem podle Uli Hubera. Skoro plná spokojenost :wink: