No ja prece netvrdim ze si spocitam presne na 6 desetinnych mist pruznost jednotlivych soucasti a budu vedet na cem jsem, ale kdyz si spocitam ze se mi tyc prohne pod tlakem 60 Nevtonu o ctvrt milimetru tak vim NAJISTO ze to nejni to pravy orechovy. Asi tak k mym vypoctum.
No a ten odkaz ten musi oslovit kazdeho kdo neni slepy. Fakt moc pekne (uplne slintam). Jeste by to chtelo vedet jestli je to stejne funkcni jako krasne.
Uchycení trapézáku
Když už jsme u těch výpočtů, tak jsem narazil na tento zajímavý odkaz:
http://www.pklab.net/kbase/vite-madrevite/
Je to sice v italštině ale slovník na Seznamu funguje ......
http://www.pklab.net/kbase/vite-madrevite/
Je to sice v italštině ale slovník na Seznamu funguje ......
Zdravím, uchycení šroubů může být několika způsoby ale v zásadě volně nebo pevné a jejich vzájemnou kombinací. Volné uložení je takové, že na konci šroubu je průměr šroubu stažen na nejmenší možný průměr malého závitu (dno závitu) u TR16 je to 10mm a tento čep je zasazen do ložiska a to v domečku fixované pouze jedním směrem tj. musíte mít oba konce šroubu fixovány na rozpěr. Při pevném uložení je na staženém průměru šroubu ještě závit a jsou v domečku 2 ložiska z každé strany domečku, matice pak stahuje obě ložiska k sobě tj. do stěny domečku. Pevné uložení snižuje vlastní rezonanci šroubu tj. zvyšuje maximální otáčky šroubu.
Co se týká diskuze o ložiscích: pokud se podíváte do tabulek zjistíte, že každé ložisko (i jednořadé) má zatížení v axiální rovině, toto zatížení je pak reprezentováno koeficientem zatížitelnosti (únosnosti) např. ložisko má únosnost 4500N, ale koeficient v axiální je 0,5Co tj. 2250N. Takže je musíte více dimenzovat.
Co se týká diskuze o ložiscích: pokud se podíváte do tabulek zjistíte, že každé ložisko (i jednořadé) má zatížení v axiální rovině, toto zatížení je pak reprezentováno koeficientem zatížitelnosti (únosnosti) např. ložisko má únosnost 4500N, ale koeficient v axiální je 0,5Co tj. 2250N. Takže je musíte více dimenzovat.