http://www.retecom.sk/Momentove-kluce-P ... -30-S.html" onclick="window.open(this.href);return false;Srouby pro stavbu
Podložky se nazývají Nord-Lock. Je důležité používat vždy dvě a dávat je ozubením proti sobě. Princip není jako u vějířovky v zaseknutí matice, ale ve zvyšování pnutí ve šroubovém spoji (dvě šikmé plochy se otáčením roztahují od sebe) při povolování matice a tím vlastně zabránění povolení.Juro píše:Toto so podložky s ktorými možete lámať inbus .Mám ich kopu (pre vlastne použitie) , nikdy som ich nekupoval takže neviem ako sa to volá. Nikdy nepodcenuj perovku hlavne poblíž vretena.(skusenost).
K tématu
Co je lepší A nebo B?
A proužívá se B jen proto aby šrouby nečučely nebo že je závit kratší (šroub levnější). Není u B meší pevnost uchycení desky k základně? Nebo je to úplně fuk
Reálné míry, deska 11523, 20mm zahloubení třeba 10mm.
Co je lepší A nebo B?
A proužívá se B jen proto aby šrouby nečučely nebo že je závit kratší (šroub levnější). Není u B meší pevnost uchycení desky k základně? Nebo je to úplně fuk
Reálné míry, deska 11523, 20mm zahloubení třeba 10mm.
- desky.png (5.85 KiB) Zobrazeno 17036 x
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
-
spony
- Příspěvky: 58
- Registrován: 9. 10. 2012, 2:04
- Bydliště: Lanškroun - kdesi ve východních čechách
"Podložky" na první fotce jsou "nord lock" a je to pěkná fuška povolit šrouby kde jsou použité nord locky
Na druhým obrázku je lepší varianta 1, ale ne to proto, že tam zůstane víc materiálu desky, ale protože delší šrouby se dají předepnout utažením výpočtovým moment. Výsledek je ten, že předepnuté šrouby můžou zachytávat i smykové napětí a nepovolí ani při vybracích konstrukce.
Na druhým obrázku je lepší varianta 1, ale ne to proto, že tam zůstane víc materiálu desky, ale protože delší šrouby se dají předepnout utažením výpočtovým moment. Výsledek je ten, že předepnuté šrouby můžou zachytávat i smykové napětí a nepovolí ani při vybracích konstrukce.
a proč by šroub ve variantě 2 nemohl být dotaženej předepsaným momentem? přece mám šroub třeba M8 pevnost třeba 8,8 a utahovací moment je X a nikde nebude rozepsáno že pro délku šroubu 30 a zašroubovaném 15 je moment X u šroubu 40 zašroubovaném 15 je moment Y..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
Tak jsem pročetl pár věcí s vut i jinde a shrnuto:
- šrouby zinkované příznivě ovlivňují dosažení potřebného předpětí, ale při správném mazání je potřebný utahovací moment menší u černých než u zinkovaných.
- mazání jen tak olejem má za následek hodně neshodné výsledky, naopak mazání mazivem Molyka funguje dobře (vím že u některých dílů se molykotování dělá, jen jsem nevěděl proč, tak asi to význam má)
- mazání univerzálními tuky nemá z tohoto pohledu žádný významný vliv (což mě překvapilo, ale asi se při těch velkých tlacích moc neuplatní)
- utahovací moment není dostatečný ke kontrole správného předpětí (asi když se snažíme dosáhnout vysokého předpětí (70% meze kluzu), může dojít k překročení pevnosti šroubu)
- pro předepjaté šrouby by se měla použít kalená podložka (lineární vedení tvrdé už je, ale obyč 11523 nikoliv)
- namáhání při utahování je i krutem a proto čím lépe a lehčeji se šroub dotahuje tím se může více a správně předepnout
- tvar dosedací plochy (rovná, kuželová, kulová) nemá z hlediska návrhu a výpočtu předpětí významný vliv, mění se hlavně potřebný utahovací moment.
Z toho mi logicky vychází že u varianty B (zapuštěný šroub) bude předpětí stejné, ale síla hůře rozložená do plochy. Pokud nebude zapuštění extrémní a bude dost materiálu pod hlavou tak to asi nebude mít nijak zásadní vliv.
např.
http://people.fsv.cvut.cz/~wald/Clanky% ... bu_W12.pdf
Svěrná síla na ploše je tvořená předpětím, tloušťkou materiálu a jeho využitelnou plochou
- šrouby zinkované příznivě ovlivňují dosažení potřebného předpětí, ale při správném mazání je potřebný utahovací moment menší u černých než u zinkovaných.
- mazání jen tak olejem má za následek hodně neshodné výsledky, naopak mazání mazivem Molyka funguje dobře (vím že u některých dílů se molykotování dělá, jen jsem nevěděl proč, tak asi to význam má)
- mazání univerzálními tuky nemá z tohoto pohledu žádný významný vliv (což mě překvapilo, ale asi se při těch velkých tlacích moc neuplatní)
- utahovací moment není dostatečný ke kontrole správného předpětí (asi když se snažíme dosáhnout vysokého předpětí (70% meze kluzu), může dojít k překročení pevnosti šroubu)
- pro předepjaté šrouby by se měla použít kalená podložka (lineární vedení tvrdé už je, ale obyč 11523 nikoliv)
- namáhání při utahování je i krutem a proto čím lépe a lehčeji se šroub dotahuje tím se může více a správně předepnout
- tvar dosedací plochy (rovná, kuželová, kulová) nemá z hlediska návrhu a výpočtu předpětí významný vliv, mění se hlavně potřebný utahovací moment.
Z toho mi logicky vychází že u varianty B (zapuštěný šroub) bude předpětí stejné, ale síla hůře rozložená do plochy. Pokud nebude zapuštění extrémní a bude dost materiálu pod hlavou tak to asi nebude mít nijak zásadní vliv.
např.
http://people.fsv.cvut.cz/~wald/Clanky% ... bu_W12.pdf
Svěrná síla na ploše je tvořená předpětím, tloušťkou materiálu a jeho využitelnou plochou
- síla.png (4.16 KiB) Zobrazeno 16890 x
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
-
spony
- Příspěvky: 58
- Registrován: 9. 10. 2012, 2:04
- Bydliště: Lanškroun - kdesi ve východních čechách
RaS ty seš vždycky chytrej jak rádio a tyhle základy nevíš? Nestačím se divit.
Jak psal Cjuz, snahou je dosáhnout 70% meze kluzu ve šroubu. Vypočtu si ideální moment pro dotažení, ale nikdy nejsem schopen zaručit, že tímto momentem dotáhnu šroub. Momentový klíčem sice můžů dotahovat požadovaným momentem, ale nikdo nikdy neví kolik procent síly se spotřebuje na překonání třecich momentů v závitu a pod hlavou šroubů.
RaS ted dávej pozor!
Takže pokud mám delší šroub, tak můžu utahovat větším momentem a mám záruku, že ho nepřetrhnu.Delší šroub se totiž natáhne, ale krátký šroub praskne. A natažením šroubů se docílí předpětí.
VUT jsem nestudoval, ale tohle nám říkali už na průmyslovce.
Jak psal Cjuz, snahou je dosáhnout 70% meze kluzu ve šroubu. Vypočtu si ideální moment pro dotažení, ale nikdy nejsem schopen zaručit, že tímto momentem dotáhnu šroub. Momentový klíčem sice můžů dotahovat požadovaným momentem, ale nikdo nikdy neví kolik procent síly se spotřebuje na překonání třecich momentů v závitu a pod hlavou šroubů.
RaS ted dávej pozor!
Takže pokud mám delší šroub, tak můžu utahovat větším momentem a mám záruku, že ho nepřetrhnu.Delší šroub se totiž natáhne, ale krátký šroub praskne. A natažením šroubů se docílí předpětí.
VUT jsem nestudoval, ale tohle nám říkali už na průmyslovce.
tak to převeď do praxe...já jsem možná chytrej jak rádio, ale ukaž mě jediného montéra kterej zná Hookův zákon, vezme si kalkulačku a bude u každého šroubového spoje počítat jak ho asi tak má dotáhnout, prostě je to prakticky blbost, většina "montérů" nemá ani momenťák a dotahuje to na krev.. podle mě jsou prostě tabulky utahovacích momentů, které jsou v každejch tabulkách a víc nikdo neřeší (třeba takováhle http://www.briol.cz/utahovaci-kroutici-momenty" onclick="window.open(this.href);return false;) , pokud je to někde jinak a počítaj to podle délky šroubu to bych chtěl vidět.., koupím lineár a je u něj napsáno vezmi šrouby pevnosti 12,9 a utáhni je X Nm,tak to podle mě většina lidí tak udělá, druhá skupinka lidí vezme ty šrouby a utáhne je tak nějak "jak říkají s citem" bez momenťáku a pak je skupina třetí kde jsi ty a ty teda uděláš to, že si to přepočítáš a utáhneš to podle toho jak ti to výjde momentem Y?
a mě tady někdo říkejte že volím složitá řešení..
podle mě jsou prostě tabulky utahovacích momentů, které jsou v každejch tabulkách a víc nikdo neřeší (třeba takováhle http://www.briol.cz/utahovaci-kroutici-momenty" onclick="window.open(this.href);return false;) , pokud je to někde jinak a počítaj to podle délky šroubu to bych chtěl vidět.., koupím lineár a je u něj napsáno vezmi šrouby pevnosti 12,9 a utáhni je X Nm,tak to podle mě většina lidí tak udělá, druhá skupinka lidí vezme ty šrouby a utáhne je tak nějak "jak říkají s citem" bez momenťáku a pak je skupina třetí kde jsi ty a ty teda uděláš to, že si to přepočítáš a utáhneš to podle toho jak ti to výjde momentem Y? a mě tady někdo říkejte že volím složitá řešení..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
a když už chcete teoretizovat tak vezměte v úvahu tření v závitu, které má obrovský vliv na to jaký utahovací moment zvolit dle tabulek třeba pro šroub M8 12,9 32-65Nm je to takovej rozptyl, že víc než délka šroubu by Vás měl zajímat koeficient tření. takže se zajímejte o kvalitu závitu, povrchovou úpravu šroubu, použité mazivo atd což bude mít ve finále daleko vyšší vliv.. to aby se z toho jeden montér posral.. ještě že to nikdo neřeší..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
-
prochaska
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8332
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
Ta tabulka z adresy briol.cz mi prijde poněkud nedůvěryhodná. Vypadá jako kdyby ji dělal v excelu nějaký školomet, který zná nazpaměť tisíc vzorečků, ale nepřijde mu divné požadovat montážní předpětí šroubu ve velikosti přesně 10003 N Krom toho je neustálým kopírováním z jednoho webu do druhého už tak očesaná o dodatečné informace (koeficient tření, použité procento meze kluzu), že se stává naprosto nepoužitelnou, i kdyby náhodou byla číselně správně
Krom toho je neustálým kopírováním z jednoho webu do druhého už tak očesaná o dodatečné informace (koeficient tření, použité procento meze kluzu), že se stává naprosto nepoužitelnou, i kdyby náhodou byla číselně správně Aleš Procháska
to byl první odkaz co jsem otevřel..a v dalším příspěvku psal že největší vliv má právě to tření což je neznámá resp můžu se jen domnívat jaké by mohlo být.. pak ta tabulka vypadá mnohem složitěji a chudák montér už neví vůbec nic..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
Takže dotahování by mělo probíhat dle tohoto vzorce:
Dotahovat rukou bez klíče
Dotahovat s normovaným klíčem
Dotahovat co to jde, čímkoliv, dokud se nepo...
Dotahovat rukou bez klíče
- index.jpg (8.42 KiB) Zobrazeno 16720 x
- images2.jpg (7.42 KiB) Zobrazeno 16720 x
- index4.jpg (7.34 KiB) Zobrazeno 16720 x
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.