Badina's CNC
myslím že to trošku přehániš , ne ? 4kg je nic.. ja mam zetko 110kg a taha mi to 4Nm krokač.bronek999 píše:Myslim ze 4kg je vela. Pri malych otackach no problem ale pri vyssich to moze stracat kroky. Nepises ake motory tam budu po novom.
jak už tady bylo řečeno duležite je aby to šlo hladce .
Doplňuju hodnotu kroutícího momentu.
Y=4Nm
X=2Nm
Z=2Nm
Po kolejnicích osy Y a X se "vagonky" samozřejmě pohybují bez "křupání" kuliček
Je ovšem relativní pojem co je zlehka. Proto jsem tu uváděl sílu potřebnou k posouvání. Na vagonkách visí cca 10kg hliníku a bez dotažení vagonků to jde zlehka, cca 1kg a jak je dotáhnu tak to jde taky zlehka cca 4kg. Moc nebo pomoc? 
Y=4Nm
X=2Nm
Z=2Nm
Po kolejnicích osy Y a X se "vagonky" samozřejmě pohybují bez "křupání" kuliček


Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.
- Pepa z depa
- Příspěvky: 1778
- Registrován: 2. 12. 2012, 9:31
- Bydliště: Hostěradice (Znojemsko)
čau, krása a makačka za to stála 

Žiju abych tvořil, tvořím abych žil. www.PePeSysel.cz
máša: vřeteno voda 1,5kW, měnič Delta, 2Nm 3f 60V krokáče, Yako drivery, lineáry a kuličkáče Hiwin,
vynikající Gravos GVE-64 na 125kHz, rám 8mm ocel vylita plastbetonem, vše na masivním litinovém stole.
máša: vřeteno voda 1,5kW, měnič Delta, 2Nm 3f 60V krokáče, Yako drivery, lineáry a kuličkáče Hiwin,
vynikající Gravos GVE-64 na 125kHz, rám 8mm ocel vylita plastbetonem, vše na masivním litinovém stole.
- Martinhora
- Příspěvky: 1003
- Registrován: 17. 2. 2009, 11:19
- Bydliště: Rokycany
No to celkem mění situaci, že se Ti to zhorší o 400%. Každopádně ten jeden kilogram/4 vozíky se mi zdá nějak málo - vzhledem k tomu, že máš předepnutou verzi ... Takže je buď chyba v uložení vozíků nebo v uložení kolejnic. Asi bych nejdřív zkontroloval ty kolejnice. To, že musí být rovnoběžně je samozřejmost a určitě jsi přes to jezdil hodinkama aby to bylo. Ale taky se musí zkontrolovat jestli nejdou "dovrtule". Hodinky upneš na jeden vozík a jezdíš s nima shora na druhé kolejnici - to odhalí jakoukoliv nerovnost v příčném směru kolejnice na které jsou upevněny hodinky. Pokud je i tohle správně - tak už jenom dosedací plochy vozíků. Tam Ti nezbývá než postupným utahováním zkoušet, který to dělá a ten pak "doladit". Taky je dobrý si na tu AL desku dát hodinky a lehce dotáhnout šrouby vozíků - po následném dotažení šroubu na moment by se neměla hejbat.
Díky za připomínky. Včera jsem na tím celej den přemejšlel. Bohužel dílna je 40km od místa, kde spím, tak jsem nemohl přemejšlet u stroje. Do vrtule ta deska X když leží volně na stole není, ale nekontroloval jsem to, zda se nezkříží když ji dotáhnu na ty bočnice na Y. To musím ještě prověřit. Takže to ještě rozeberu, dotáhnu jen jednu stranu a uvidím jak to běhá. Hlavně nezapomenout doma aku utahovák nebo přijdu o zápěstíMartinhora píše:No to celkem mění situaci, že se Ti to zhorší o 400%. Každopádně ten jeden kilogram/4 vozíky se mi zdá nějak málo - vzhledem k tomu, že máš předepnutou verzi ...

Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.
- Martinhora
- Příspěvky: 1003
- Registrován: 17. 2. 2009, 11:19
- Bydliště: Rokycany
Nemyslel jsem dovrtule tu desku, ale kolejnici. Tam stačí, když se při montáži dostane nějaká malá šponka a po dotažení ji máš dovrtule - tu kolejnici
Jo tydle vidle
... dík!
Jen co se k mašině dostanu, tak to prověřím. Jeden den na prověření nic není. Nic se nesmí uspěchat. Už mám i delší úhelník a zamluvený pořádný pravítko na zjištění rovinnosti.

Jen co se k mašině dostanu, tak to prověřím. Jeden den na prověření nic není. Nic se nesmí uspěchat. Už mám i delší úhelník a zamluvený pořádný pravítko na zjištění rovinnosti.
Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.
Po několikahodinovém rozebírání, měření, podkládání alobalem, sestavování a zase rozebírání je portál osy X a jeho kolej lineárního vedení vůči desce s nulovou odchylkou. Když jsem ale přejížděl drážky v desce a měřil odchylku od Y tak skoro v celé délce byla rovnoběžně, ale konec drážek v desce se stáčel. Tohle podkládáním nesrovnám. Všiml jsem si, že řez desky kolmý na drážky není v celé délce čistý. Je skoro do 3/4 hladký a najednou je znát drsný řez, asi od pily. Jako když vám přijde profil z ALUPY.
Povrch desky je pro mě trochu záhada. Pokud na desku položím přesný pravítko a měřím odchylku osy Z tak je odchylka relativně malá, řekněme plus mínus 0,02mm, v absolutním měřítku 0,04mm. Co je tak trochu vlnobití, je vlastní povrch desky. Naprosto nelogické vlny, které nemají žádné logické vysvětlení. Navíc dost velkou roli hraje ta skutečnost, že nemám ještě pohybový šrouby a křížením celého portálu, který není na Y pevně a jednoznačně veden těmi šrouby, se dost špatně měří nějaká odchylka. Musí se pojíždět a měřit za konstantní rychlosti a hlavně tahat přesně za prostředek. I tak se rafička hodinek při rozjezdu vychýlí víc než 0,02. Tady se s měřením bude muset počkat na dobu až se s tím bude hýbat elektricky a nebude se rozjíždět levá stojka od pravé.
Odpor "vagonků" na ose X se posunul k lepšímu. Kolejnice do vrtule nebyly, ale příčná deska byla do oblouku. Asi 0,08 uprostřed a po srovnání do roviny a znovuseřízení vagonků se odpor snížil na 2.25Kg/4 vagonky. Víc už z toho asi nevymáčknu. Osa Y je na nějakých 3kg/4 vagonky.
Pak mám takovou jednu noční můru.
Jak změřit, že X jezdí kolmo na Y? Jediný, co mě napadlo, je položit úhelník do drážky v desce stolu o který vím, že vede přesně s Y a na kolmém ramenu úhelníku měřit odchylku hodinkama posouváním X. Ale přijde mi, že je do toho vloženo moc chyb. Chyba desky vůči Y, chyba úhelníku, chyba přiložení úhelníku, křivost drážky... Nebo na to máte nějaký jiný fígl?
Povrch desky je pro mě trochu záhada. Pokud na desku položím přesný pravítko a měřím odchylku osy Z tak je odchylka relativně malá, řekněme plus mínus 0,02mm, v absolutním měřítku 0,04mm. Co je tak trochu vlnobití, je vlastní povrch desky. Naprosto nelogické vlny, které nemají žádné logické vysvětlení. Navíc dost velkou roli hraje ta skutečnost, že nemám ještě pohybový šrouby a křížením celého portálu, který není na Y pevně a jednoznačně veden těmi šrouby, se dost špatně měří nějaká odchylka. Musí se pojíždět a měřit za konstantní rychlosti a hlavně tahat přesně za prostředek. I tak se rafička hodinek při rozjezdu vychýlí víc než 0,02. Tady se s měřením bude muset počkat na dobu až se s tím bude hýbat elektricky a nebude se rozjíždět levá stojka od pravé.
Odpor "vagonků" na ose X se posunul k lepšímu. Kolejnice do vrtule nebyly, ale příčná deska byla do oblouku. Asi 0,08 uprostřed a po srovnání do roviny a znovuseřízení vagonků se odpor snížil na 2.25Kg/4 vagonky. Víc už z toho asi nevymáčknu. Osa Y je na nějakých 3kg/4 vagonky.
Pak mám takovou jednu noční můru.
Jak změřit, že X jezdí kolmo na Y? Jediný, co mě napadlo, je položit úhelník do drážky v desce stolu o který vím, že vede přesně s Y a na kolmém ramenu úhelníku měřit odchylku hodinkama posouváním X. Ale přijde mi, že je do toho vloženo moc chyb. Chyba desky vůči Y, chyba úhelníku, chyba přiložení úhelníku, křivost drážky... Nebo na to máte nějaký jiný fígl?
Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.
- Martinhora
- Příspěvky: 1003
- Registrován: 17. 2. 2009, 11:19
- Bydliště: Rokycany
Ideální by byl granitovej úhelník, ale poslouží i obyč. Položíš ho na stůl a srovnáš na hodinky v jedné ose. Pak změříš hodinkama na druhé(příčné) ose o kolik se to rozjíždí - dejme tomu na 150 mm - hodnotu si zapíšeš. Pak to všechno uděláš znovu, ale ten úhelník položíš zrcadlově - tím se eliminuje nepřesnost pravého úhlu úhelníku - mělo by Ti to ukazovat tu samou hodnotu, jen na druhou stranu.... 

Panebože, takhle jednoduchý to změřit. Diky!
Ještě tu rozvířím debatu o tuhosti. Když jsem se díval na RKalovu frézku a jeho konstrukci šasí. Tahá to středovým šroubem, takže nejspíš nemá nějakou dodatečnou nohu někde uprostřed šasí. Tak mi vrtá hlavou průhyb šasí, protože on o své frézce píše (http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=15& ... &start=150" onclick="window.open(this.href);return false;) že tam tahá cca 91kg. Já jsem se teď dostal dejme tomu na třetinu a když začnu měřit průhyb osy Y přidáním dalších cca 20kg (motory, šrouby a roští) tak na hodinkách dostanu samozřejmě uprostřed hodnotu průhybu do těch 0,04mm. Chci tam dodělat podpůrné středové nohy, které by průhyb výrazně zmenšily. Má to vůbec cenu? Co jsem se tu díval, tak tu všichni řeší, že šasí (podobné konstrukce) mají tuhé. Nemyslím si, že se nějak výrazně odlišuju, ale buď to neměřili nebo mlží
On ten průhyb asi nebude ve výsledku znát, protože současně s deskou bude klesat i vřeteno a nástroj, ale je to určitě nějaká dílčí nepřesnost, která by šla, nebo se měla řešit. Co vy na to?
Ještě tu rozvířím debatu o tuhosti. Když jsem se díval na RKalovu frézku a jeho konstrukci šasí. Tahá to středovým šroubem, takže nejspíš nemá nějakou dodatečnou nohu někde uprostřed šasí. Tak mi vrtá hlavou průhyb šasí, protože on o své frézce píše (http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=15& ... &start=150" onclick="window.open(this.href);return false;) že tam tahá cca 91kg. Já jsem se teď dostal dejme tomu na třetinu a když začnu měřit průhyb osy Y přidáním dalších cca 20kg (motory, šrouby a roští) tak na hodinkách dostanu samozřejmě uprostřed hodnotu průhybu do těch 0,04mm. Chci tam dodělat podpůrné středové nohy, které by průhyb výrazně zmenšily. Má to vůbec cenu? Co jsem se tu díval, tak tu všichni řeší, že šasí (podobné konstrukce) mají tuhé. Nemyslím si, že se nějak výrazně odlišuju, ale buď to neměřili nebo mlží

Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.
Nejsem si uplně jist co myslíš tím "šasi" ale předpokládám, že sestavu rámu + stůl" na fotce přikládám, jak to u mně vypadá bez desky stolu, jsou tam vlastně 2x těžký profil 80/40 a 2x 45/45 mm a to všechno je nakonec napevno sešroubováno s deskou stolu která ma tloušťku 30 mm. Jaký je ve finále průhyb nevím, ale myslím že nic dramatického to nebylo. Pamatuji, že jsem si dělal pevnostní studii a to pouze čela + hlavní profily 80/40 a kolejnice lineárů, nez stolu a pomocných profilů bylo prohnutí při zatížení 300N na každou kolejnici 0,023mm. Vzhledem k tomu, že se jedná o hobby stroj a ne produkční mašinu tak to považuji za celkem dostatečné.
Ano, "šasí" je pro mě takový terminus-technicus. Prostě základ čehokoliv. Za fotku díky, domnívám se, že tvé řešení je o něco festovnější. Mně to vlastně nesou jen ty dva podélné nosníky 80x25 a jsou podepřené na koncích cca 850mm od sebe. Příčné vzpěry tam jsou jen pro eliminaci příčného průhybu desky.
V tom podepření na koncích teď vidím možnou slabinu, takže řeším přesunutí/přidání noh doprostřed, protože zadní část s pohonem osy Y může klidně viset ve vzduchu. Ale je fakt otázka zda řešit průhyb 0,04 když portál z krajní polohy dojede nad prostředek. Nikdy nebude nic dokonalého, ale proč to neudělat ještě lepší.
Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.
Už se to začíná podobat frézce. Osa Z dostala vřeteno Teknomotor 1,6kW včetně kuličkového šroubu. Osa X je už taky osazená součástmi pohonu. Prekvapilo mě jak málo síly stačí na otáčení šroubem. Motory tam přijdou až úplně nakonec. Byla v plánu už i osa Y, ale časově to nevyšlo. Čekám na dodělaní hřídelky pro řemenici k motoru. Zatím se na pohonu u Y objevila akorát kladka pro zvýšení opásání. Je na ní radost pohledět když je černěná 

Světlo na konci tunelu může být blížící se vlak.