CNC z "polymerbetonu"
robokop: ale to není problém. Nic nám přece nebrání odformovat odlitek až po několika dnech. Konečné dotvrzení se může udělat tím "dopečením", když je to nutné a možné. Tím materiál získá ještě o pár desítek procent lepší vlastnosti.
Nějaké info zde:
Já si myslím, že to prohnutí nebude v samotném polymerberonu, ale spíš v něčem jiném. MOžná ve výstuži, nebo nějakým problémem vevnitř, třeba bublinou ... Jde o to, že základna té frézky je v poho a nebyl s tím žádný problém. Ten problém je pouze v portálu. Z toho je jasné, že pán má zpracování lepidla a písku přeci jenom trochu zmáknuté, ale otázkou je co je vevnitř, jestli tam není najedné straně kus železa a na druhé třeba ta bublina, nebo neupěchovaný porézní materiál ??? Možná by bylo zajímavé ten vyhozený portál trochu "opitvat". Jinak budeme stále jenom "vařit z vody".
-
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8349
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
Jest otázka, jestli se vůbec prohnul ten portál. Moc jsem tohle téma nečetl, ale jestli to ujelo o patnáct stovek, tak stačí, aby byla jedna kolejnice odchlípnutá o pět stovek a projeví se to stejně (z fotky odhaduju, že poměr rozteče kolejnic a přesahu Z je 1:3). Jestli se má něco poznat, tak to bude muset někdo celé pořádně proměřit a porovnat se stejný proměřením udělaným na novém kusulubbez píše:Možná by bylo zajímavé ten vyhozený portál trochu "opitvat". Jinak budeme stále jenom "vařit z vody".

Aleš Procháska
Tiež som zástancom toho názoru že chyba nebola v epoxigranite, ale skôr v lajdáckom opracovaní. Odlieval som základňu aj stĺp z EG, váha 85kg a 75kg (tj. objem každého okolo 35dm3) a po zmiešaní s plnivom zmes nemala určite žiadnych 70-80°C, spätne sa to ťažko spomína ale odhadujem max. 35-40°C. Po 2 dňoch vybraté z formy, po mesiaci opracované a odliatky si držia svoj tvar (1,5r).prochaska píše:Jest otázka, jestli se vůbec prohnul ten portál. Moc jsem tohle téma nečetl, ale jestli to ujelo o patnáct stovek, tak stačí, aby byla jedna kolejnice odchlípnutá o pět stovek a projeví se to stejně (z fotky odhaduju, že poměr rozteče kolejnic a přesahu Z je 1:3). Jestli se má něco poznat, tak to bude muset někdo celé pořádně proměřit a porovnat se stejný proměřením udělaným na novém kusulubbez píše:Možná by bylo zajímavé ten vyhozený portál trochu "opitvat". Jinak budeme stále jenom "vařit z vody".
Ono aj s tým dopečením a podobne, nemýlite si to s UHPC/Nanodur ktorý používa napr. Trimill? To totiž nie je epoxid a betón naozaj potrebuje dozrieť v peci.
Čo sa týka výstuh, veľké firmy zaoberajúce sa odlievaním minerálnych kompozitov žiadne oceľové výstuže nepoužívajú, nakoľko aj v EG/UHPC dokážu korodovať, čím zväčšujú svoj objem a spôsobujú mikrotrhliny ktoré oslabujú odliatok. Platnička na spodku portálu musela byť veľmi slabo ukotvená alebo bola chyba v EG, nedokážem si predstaviť akú silu by som musel vyvinúť aby som poškodil moje odliatky.
Temperace je vhodná nebo nutná u všech epoxidových nebo polyuretanových pryskyřic kde má být dosaženo vysoké pevnosti nebo tvarové stálosti ,informace o temperaci lze snadno zjistit u výrobce pryskyřic a to v závislosti na požadovaných parametrech.
S tím že dochází ke korozi zálitků zásadně nesouhlasím,je lety ověřeno že zlalité ocelové díly nekorodují ,(jak by také mohly když k nim jejde vzduch).Armování je běžné a je vidět na některých fotkách z přípravy výroby profesionálních strojů.
S tím že dochází ke korozi zálitků zásadně nesouhlasím,je lety ověřeno že zlalité ocelové díly nekorodují ,(jak by také mohly když k nim jejde vzduch).Armování je běžné a je vidět na některých fotkách z přípravy výroby profesionálních strojů.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Vychádzajme napríklad zo živice ChS-Epoxy 512 ktorá je pre Slovenského/Českého hobby nadšenca bežne dostupná a na fóre viackrát skloňovaná ako vhodná na prípravu EG. V technickom liste (http://www.svegal.sk/data/files/35_e512.pdf) je uvedené: vytvrzené ChS-Tvrdidlem P11 po dobu 14dní při teplotě 18 až 28°C... a ďalej už iba teplota podkladu 15 až 25°C... pri použití ako vyrovnávacia malta. Nepovažujem sa za nejakého odborníka, iba vychádzam zo zdrojov z ktorých som čerpal. Pri kúpe živice som komunikoval aj s výrobcom a tiež ma na nič špeciálne neupozornil, aj keď beriem že to nie je vôbec smerodajné.fmodel píše:Temperace je vhodná nebo nutná u všech epoxidových nebo polyuretanových pryskyřic kde má být dosaženo vysoké pevnosti nebo tvarové stálosti ,informace o temperaci lze snadno zjistit u výrobce pryskyřic a to v závislosti na požadovaných parametrech.
S tím že dochází ke korozi zálitků zásadně nesouhlasím,je lety ověřeno že zlalité ocelové díly nekorodují ,(jak by také mohly když k nim jejde vzduch).Armování je běžné a je vidět na některých fotkách z přípravy výroby profesionálních strojů.
Čo sa týka výstuže tak opäť vychádzam zo skúseností veľkých firiem. Bol som sa pozrieť v Trimille a okrem oceľových vložiek pre vedenie a ustatovanie rámov (funkčné plochy) som nikde žiadnu výstuhu nevidel. Maximálne boli niektoré dielce zvarené z tenkého plechu a následné vyliate. Taktiež som komunikoval s pánom z USA ktorý pracuje vo firme kde vyrábajú veľké CNC brúsky z minerálneho kompozitu, a práve on ma upozornil na problémy spojené s oceľou v EG/UHPC. Iba delegujem čo som zistil.

Bohužel nejsem příznivcem pryskyřic tohoto výrobce ,dělaj se mi pupínky když vidím tvrdidlo P11 ,pokud bych volil výrobce z ČR tak 5M s.r.o. mají dobrej vývoj, a když se zeptáš co použít do jakých podmínek tak dostaneš ty správné informace.Obecně mám rád pryskyřice s mísícím poměrem 50:40 a podobné poměry protože dochází k lepšímu promísení i za nepříznivých podmínek.
K tomu armování ,je to část know how , nesmíš zapomenout na výpočet plochy jednotlivých zálitků vzhledem k požadované pevnosti v odtržení, tak že se používají i žebra v různých kombinacích kde smykové tření je důležité k dosažení požadované pevnost.
K tomu armování ,je to část know how , nesmíš zapomenout na výpočet plochy jednotlivých zálitků vzhledem k požadované pevnosti v odtržení, tak že se používají i žebra v různých kombinacích kde smykové tření je důležité k dosažení požadované pevnost.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Prvé pokusy som skúšal so živicou R&G (http://www.r-g.de" onclick="window.open(this.href);return false;) a v porovnaní s ChS-E 512 určite vyhráva ChS. Každopádne ak by som som sa chcel tomu venovať ďalej, prípadne komerčne, určite to by chcelo ďalší vývoj a skúšať, skúšať, skúšať. Ďalšia vec je ale potrebné metrologické vybavenie na sledovanie vlastností kompozitu, ku ktorému bežne nemáme prístup. Snáď niekto v labákoch na VŠ ako bc. alebo ing. práca?fmodel píše:Bohužel nejsem příznivcem pryskyřic tohoto výrobce ,dělaj se mi pupínky když vidím tvrdidlo P11 ,pokud bych volil výrobce z ČR tak 5M s.r.o. mají dobrej vývoj, a když se zeptáš co použít do jakých podmínek tak dostaneš ty správné informace.Obecně mám rád pryskyřice s mísícím poměrem 50:40 a podobné poměry protože dochází k lepšímu promísení i za nepříznivých podmínek.
K tomu armování ,je to část know how , nesmíš zapomenout na výpočet plochy jednotlivých zálitků vzhledem k požadované pevnosti v odtržení, tak že se používají i žebra v různých kombinacích kde smykové tření je důležité k dosažení požadované pevnost.

Samozrejme je mi jasné že žiadna firma si len tak nevypustí know-how cez open-day, ale sledujem snáď všetky amatérske/polo-profi stavby od SK/CZ, cez nemecké, poľské, holandské až po US a nikde som nevidel používať armovanie na vystuženie rámov (napr. niekoľkokrát spomínaný http://www.thomas-zietz.de/" onclick="window.open(this.href);return false; ). Nebavíme sa teraz o kotvení záliatkov, ktoré určite netreba podceniť a ako ste podotkli, predom spočítať, v tom sme za jedno. Myslel som rôzne nápady kde z plechových výpalkov/roxoru tvoria armovanie ktoré má podporiť odliatok.
Inteligentní armování (nemyslím drát tzv.roxor) se používá tam kde nevychází pevnostní výpočet vzhledem k váze nebo rozměrům,a taky u tenkostěnějších konstrukcí jako kompenzace zálitků a jako teplotní kompenzace, kde by se to hodilo do osy Y pokud nebude dostatečně robusní, a v případě že se budou měnit teplotní podmínky.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.frei-engineering.com/" onclick="window.open(this.href);return false; tak tady jednoduchý způsob armování bez sváření (taky neukážou jak je to v kompletu provázaný)
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Jasné, ako som písal, o tom sa nepriem - vložky musia byť správne zakotvené. Chcel som uviesť iba na správnu mieru že tento materiál nepotrebuje žiadne ďalšie oceľové výstuhy na podporu rámu ako takého (napr. http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=15&t=13658&start=15" onclick="window.open(this.href);return false; ).
Byl by někdo tak hodný a zkusil napsat porovnání polymerové konstrukce a litinové? Klady a zápory obojího. Do budoucna uvažuji o nějaké vlastní konstrukci a raději bych šel do litiny.
XpertMill, Gravos, Ninos, Galaad
IQ156
-1500Kč, -520Kč, -1čokoláda, - 28000Kč
www.freeair.cz www.rotexelectric.eu www.retrofitcnc.cz
IQ156
-1500Kč, -520Kč, -1čokoláda, - 28000Kč
www.freeair.cz www.rotexelectric.eu www.retrofitcnc.cz