meroj píše: ↑18. 2. 2019, 3:16
Proč je pak v HALU to IN a OUT?
Má to nějaký vliv na ovládání?
Je nějaké pravidlo u použití dvou LPT portu?
Teprve to zkouším a nerad bych se v tom zamotal, pokud může někdo vysvětlit...
Jak to s tím IN - OUT vlastně je...
Četl jsem, že se dá připojit až 8 LPT.
LPT port má 17 datových linek. Defaultně je 12 bitů výstupních a 5 vstupních. To je to, co je v LinuxCNC označeno jako OUT.
Z těch 12 výstupních bitů je 8 bitů jako data pro připojení tikárny, další 4 výstupní bity jsou řídicí.
Původní LPT porty na starých počítačích uměly jen tento režim.
Později se standard LPT rozšířil o další režimy, jako je EPP a ECP. A kromě toho získal možnost otočit původně jen výstupních 8 datových bitů směrem dovnitř.
Takže jeď je možné port přepnout do režimu, kdy jsou jen 4 bity výstupní a 13 bitů vstupních (tj. původních 5 a k nim přibylo 8 bitů dat).
To je to, co se v LinuxCNC označuje jako režim IN.
Je to zdánlivě ideální stav. Ale jak už to v životě chodí, tak nic není bez chyby.
Problém je v tom, že BIOS počítače netuší, že tam bude nějaký LinuxCNC, a tak si nastaví LPT port svého nejlepšího vědomí. Tedy nastaví ho většinou do základního, tj. výstupního režimu. Takže po dobu než naběhne LinuxCNC (který port přenastaví tak jak má nastaveno), tak jsou datové linky ve výstupním režimu. Takže pokud je k nim připojeno něco, co má v té chvíli aktivní výstup, tak jsou ty dva výstupy proti sobě.
Tedy je dobré na to myslet a nějak to ošetřit. V nejhorším aspoň nějakými sériovými odpory, nelze-li to udělat nějak sofistikovaněji.
A drobná nesouvisející poznámka: akcelerace se určitě neměří v milimetrech.