Má budoucí portálka
Toto řešení s trubkou je jedno ze dvou, které zatím rozvažuji. Toto předpokládá poháněný šroub uložený pouze na horním konci, matice pevně spojená s tou trubkou. Z osa visí na šroubu. Díky poměrně vysoké hmotnosti osy by to nemělo vibrovat.
Druhé řešení je umístění šroubu i matice za osu Z směrem od portálu.
No a třetí je klasická možnost.
Jak říkám, toto jsou zatím pouze rozmýšlené varianty. Zkreslím to asi všechno a rozhodnu se podle toho, co vyjde nejlépe.
-
Mrosconi
- Příspěvky: 2077
- Registrován: 22. 2. 2015, 6:30
- Bydliště: Netřebská 47, Praha 6 Ruzyně
- Kontaktovat uživatele:
Ciao 
...co si myslíte o takovém způsobu odlívání polymeru?
Nejdříve bych vytvořil pevné kopyto (tyrkysově), které by se opracovalo na nejvyšší možnou přesnost. V nim budou drážky na umístění kovových komponent (světle šedá). Jsou dvě možnosti, vykašlat se na obrábění předem a vše obrobit až po vyzrání hotového modelu a nebo pokud by se to náhodou nepokroutilo, tak rovnou opracovat všechny kovové prvky a umístit na kopyto. To se normálně připevní šrouby do kopyta. Takovým způsobem by se seřídila geometrie (napevno) a po zabednění (béžově a hnědě) by se vše zalilo. Samozřejmě ještě tam budou kotvící šrouby a nějaké ty roxory nebo jak kdo chce, ale v podstatě nějak tak.
Forma by musela být správně uložená a oproti obrázku musí mýt díry pro odšroubování kovových prvků od kopyta. Poté se odstraní bočnice, jeřábem otočí a může se měřit.
Vypadá to tak jednoduše, že?
Kdyby se našlo 5 zájemců o takovou konstrukci, tak by se to oplatilo i vyrobit.
Model je 140 vysoký, 120 dlouhý a 60cm široký. Odpovídá zamýšlené fréze o rozjezdech cca 600x300x450mm.
Co si o tom myslíte?
Veselé vánoce všem a když budete psát, mějte prosím v paměti, že někteří už slaví:)
...co si myslíte o takovém způsobu odlívání polymeru?
Nejdříve bych vytvořil pevné kopyto (tyrkysově), které by se opracovalo na nejvyšší možnou přesnost. V nim budou drážky na umístění kovových komponent (světle šedá). Jsou dvě možnosti, vykašlat se na obrábění předem a vše obrobit až po vyzrání hotového modelu a nebo pokud by se to náhodou nepokroutilo, tak rovnou opracovat všechny kovové prvky a umístit na kopyto. To se normálně připevní šrouby do kopyta. Takovým způsobem by se seřídila geometrie (napevno) a po zabednění (béžově a hnědě) by se vše zalilo. Samozřejmě ještě tam budou kotvící šrouby a nějaké ty roxory nebo jak kdo chce, ale v podstatě nějak tak.
Forma by musela být správně uložená a oproti obrázku musí mýt díry pro odšroubování kovových prvků od kopyta. Poté se odstraní bočnice, jeřábem otočí a může se měřit.
Vypadá to tak jednoduše, že?
Kdyby se našlo 5 zájemců o takovou konstrukci, tak by se to oplatilo i vyrobit.
Model je 140 vysoký, 120 dlouhý a 60cm široký. Odpovídá zamýšlené fréze o rozjezdech cca 600x300x450mm.
Veselé vánoce všem a když budete psát, mějte prosím v paměti, že někteří už slaví:)
Určitě bych neodléval celou konstrukci najednou, ale udělal bych dva díly.
Horizontální a vertikální.
Není potřeba žádná extrémní přesnost odlévacího kopyta - stejně se to smrskne.
Pokud se předpokládá strojové obrábění podkladů pro kolejnice, pak normálně zalít neobrobené hranoly - tak, jak to máš naznačeno.
Ve vertikálním sloupu mít připravenu z boku podlévací trubku, která vede doprostřed základny. Vertikální a horizontální díl se spojí lepením s tím, že se podlije epoxidem - cca 2-3 mm vrstva. Před podlitím se usadí kolmost lineárních vedení horizontálního a vertikálního dílu.
To je dle mne jediný rozumný postup v běžných podmínkách. Oba díly samostatně jsou relativně ploché a mnohem snáze manipulovatelné.
Odlévání v kuse má smysl v průmyslové praxi, kdy to můžeš následně hodit na velkou frézku a obrobit na jedno upnutí obě roviny. K takovým strojům ale asi přístup nebude.
Takže jsem přes vánoce trochu postoupil v návrhu a zde je výsledek. S ohledem na hmotnost a tuhost jsem poněkud zkrátil osu Z. Výsuv 220 mm, celková délka 450 mm. Základem ocelová trubka d130 v níž bude uloženo vřeteno. Obaleno krabicovou konstrukcí pro zvýšení tuhosti v ohybu i krutu. Vyplněno polymerbetonem. Hmotnost bez polymeru cca 40kg. Kuličkový šroub bude umístěn na hřbetě, abych zkrátil vyložení osy od portálu. Vyložení vychází takto na 78 mm a to i s tím, že je trubka připravena na vřeteno o průměru 105 mm. V první fázi tam bude vřeteno o průměru 80. Pokud se někdy zmůžu na ATC, bude to možné vyměnit.
Zde jsou obrázky:
vnitřní žebrování
a zde jako to bude vypadat s víčkem
a tady důkaz, že jsem byl přes rok hodný a Ježíšek se na mne nevykašlal
Zde jsou obrázky:
vnitřní žebrování
a zde jako to bude vypadat s víčkem
a tady důkaz, že jsem byl přes rok hodný a Ježíšek se na mne nevykašlal
- Přílohy
-
-
-
miv> jeste k tem kulickovym sroubum. Kdybys nepochodil s ISSOKU a chtel neco levnejsiho ale porad kvalitniho, tak mam v rukavu jeste i dva overene cinske vyrobce. Prodavaji se pod znackami Screwtech a YOSO. Ceny novych sroubu na zakazku jsou tak na 75% tech japonskych. Nebo jeste zn. BTP, coz jsou top srouby,ale cena je asi jako za ty japonske. Kupovat musis vzdy primo od vyrobce, to bych ti zas poradil.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Díky, jakmile na to přijde řada, určitě se ozvu. Teď řádím v CADU a počítám ohyby a podobně. Problém je, že pro ty výpočty nemám moc podklady. Vypadá to, že síly, které způsobují kmity, nejsou od vřetene jako takového, ale spíše rázy od setrvačných hmot, kdy se nástroj "kousne". A tam ta síla může být teoreticky nekonečná - záleží pouze na zpomalení. A to asi závisí od modulu pružnosti obráběného materiálu. V každém případě toto jakožto ne-strojař neumím odhadnout. Takže pracuji s jedním kilonewtonem jako pracovní variantou. Navrhuji nyní od konce - začínám s osou Z. Tam jsem skončil s výsuvem 200mm a celkovou délkou osy 550mm. To proto, že to předtím vycházelo nesmyslně těžké. Takže pokud bys měl nějaké informace k tomu, jak z výkonu vřetene odhadnout působící síly, sem s nimi.Dawe píše: ↑29. 12. 2019, 7:26 miv> jeste k tem kulickovym sroubum. Kdybys nepochodil s ISSOKU a chtel neco levnejsiho ale porad kvalitniho, tak mam v rukavu jeste i dva overene cinske vyrobce. Prodavaji se pod znackami Screwtech a YOSO. Ceny novych sroubu na zakazku jsou tak na 75% tech japonskych. Nebo jeste zn. BTP, coz jsou top srouby,ale cena je asi jako za ty japonske. Kupovat musis vzdy primo od vyrobce, to bych ti zas poradil.
Nemyslím že třeba zabývat se sílou tak do důsledků.miv píše: ↑29. 12. 2019, 10:58
Díky, jakmile na to přijde řada, určitě se ozvu. Teď řádím v CADU a počítám ohyby a podobně. Problém je, že pro ty výpočty nemám moc podklady. Vypadá to, že síly, které způsobují kmity, nejsou od vřetene jako takového, ale spíše rázy od setrvačných hmot, kdy se nástroj "kousne". A tam ta síla může být teoreticky nekonečná - záleží pouze na zpomalení. A to asi závisí od modulu pružnosti obráběného materiálu. V každém případě toto jakožto ne-strojař neumím odhadnout. Takže pracuji s jedním kilonewtonem jako pracovní variantou. Navrhuji nyní od konce - začínám s osou Z. Tam jsem skončil s výsuvem 200mm a celkovou délkou osy 550mm. To proto, že to předtím vycházelo nesmyslně těžké. Takže pokud bys měl nějaké informace k tomu, jak z výkonu vřetene odhadnout působící síly, sem s nimi.
Výrobci jsou mnohem dál, pro ně je trvalý cíl zkombinovat tuhost, tlumení vibrací a náklady.
Takže bych se zaměřil na to stejné - pokus se udělat to co nejtužší v rámci tvých možností, ale nepočítej s tím že ti to nějaký SW spočítá.
Stejně můžeš doplatit na chybu v návrhu kdy bude mít hotový stroj několik rezonančních kmitočtů a ty budou ničit nástroje nebo dělat špatný povrch. Tam pak už jen zbývá využít nastavení servopohonů a řízení, aby se sestava těmto stavům vyhýbala i za cenu snížení produktivity.
A nechci strašit, ale u podobného vřetene co máš na stole (počítám taky čína) jsem musel přebrušovat vnitřní kužel jelikož to po každém upnutí házelo 0,05. Takže je taky dobré nespoléhat se, ale měřit a měřit.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
-
Mrosconi
- Příspěvky: 2077
- Registrován: 22. 2. 2015, 6:30
- Bydliště: Netřebská 47, Praha 6 Ruzyně
- Kontaktovat uživatele:
Myslím, že žádný program nenahradí metodu pokus/omyl, takže bez iluzí. Výpočtově mi vycházelo něco a v reálu je to úplně jinak.
Spíše se je lepší zamyslet nad systémem tlumení vibrací ihned u jejích zrodu. No a to je otázka, co je lepší. Třeba hliníkový slitiny mají větší utlum než litina. Vyplněná nějakým lehkým polymerem by mohlo být docela účinné. Jenže zase je to hliník, takže jiné rozpínání a pod. Osobně bych se toho nebál, protože můj celohliníkový vřeteník je rozhodně pevnější a lépe tlumí, než verglo co jsem měl na BF45/ZX7045. Obrovský rozdíl v prospěch hliníkové konstrukce. Příště to ale udělám větší a širší a dovnitř dám polymerbeton. To by podle všeho mělo ještě lépe tlumit.
Takže pokud je pravda, že nejvíce vibrací vzniká u nástroje, o čemž nepochybuji, tak si myslím, že má význam dělat všelijaké pokusy s materiály z čím jak největším útlumem.
Kdyby jste nebyli omezeni, jak by jste nevrhli takový vřeteník? Nezávisle zda pro portálovku či sloupovku. Prostě bavme se o materiálech a technologii útlumu.
Díky
Spíše se je lepší zamyslet nad systémem tlumení vibrací ihned u jejích zrodu. No a to je otázka, co je lepší. Třeba hliníkový slitiny mají větší utlum než litina. Vyplněná nějakým lehkým polymerem by mohlo být docela účinné. Jenže zase je to hliník, takže jiné rozpínání a pod. Osobně bych se toho nebál, protože můj celohliníkový vřeteník je rozhodně pevnější a lépe tlumí, než verglo co jsem měl na BF45/ZX7045. Obrovský rozdíl v prospěch hliníkové konstrukce. Příště to ale udělám větší a širší a dovnitř dám polymerbeton. To by podle všeho mělo ještě lépe tlumit.
Takže pokud je pravda, že nejvíce vibrací vzniká u nástroje, o čemž nepochybuji, tak si myslím, že má význam dělat všelijaké pokusy s materiály z čím jak největším útlumem.
Kdyby jste nebyli omezeni, jak by jste nevrhli takový vřeteník? Nezávisle zda pro portálovku či sloupovku. Prostě bavme se o materiálech a technologii útlumu.
Díky
Měřil jsem jak vnitřní kužel, tak vnější válcový povrch hřídele. Obojí mnohokrát na mnoha různých místech. Výsledek je ten, že házivost vnitřního kužele změřená tisícinovými hodinkami je ve většině měření rovná NULE. V asi deseti procentech případů jsem naměřil jeden mikron. Vnější povrch jsem měřil páčkovým úchylkoměrem setinovým, protože tisícovkový nemám. Ten setinový jsem sledoval desetkrát zvětšující lupou a nezaznamenal jsem pohyb ručičky.
Toto vřeteno zatím vypadá velice dobře. Doporučil mi ho DAWE jako nejlepší čínské s tím, že s ním má dobré zkušenosti. Zřejmě se nemýlil. Nebylo také úplně levné - stálo více než dvojnásobek ostatních podobných na aliexpresu.
Zatím jsem jej nespustil, protože mi sice přišel měnič, ale ještě nemám chlazení a nechci to zbytečně provokovat provozem bez chlazení (vřeteno je chlazené vodou).
Mimochodem, co byste doporučili jako chladící medium? Voda z kohoutku to asi nebude. Je něco vhodnějšího než destilka?
Nechci být šťoura, ale pokud Ti výpočtově vycházelo něco jinak než v reálu, pak to logicky znamená, že ten výpočet byl špatně (matematický model nezahrnoval všechny podstatné parametry).
Tím nechci říci, že by to šlo vůbec spočítat dobře. Je tam hodně neznámých. To by chtělo někoho, kdo se tímto tématem dlouhodobě zabývá a má k tomu patřičné vzdělání a také zkušenosti.
Co se týká toho "programu". Myslím, že by ses dost divil, co všechno se softwarově dá dokázat. Není to sice samospasitelné, jako konec-konců není nic, ale lze dokázat opravdu hodně.
On i ten PID regulátor je také jen software a změní vlastnosti systému zcela radikálně.
To rozhodně. O to se všichni snaží. Síla od vřetene je minimální, podstatné jsou rázy a především vlastní rezonance soustavy.Mrosconi píše: ↑30. 12. 2019, 11:37 Spíše se je lepší zamyslet nad systémem tlumení vibrací ihned u jejích zrodu.
Takže pokud je pravda, že nejvíce vibrací vzniká u nástroje, o čemž nepochybuji, tak si myslím, že má význam dělat všelijaké pokusy s materiály z čím jak největším útlumem.
Kdyby jste nebyli omezeni, jak by jste nevrhli takový vřeteník? Nezávisle zda pro portálovku či sloupovku. Prostě bavme se o materiálech a technologii útlumu.
Já jsem se také přesunul v návrhu k ose Z a začínám s ní. Dělám různé modely a snažím se přesně o to, abych měl kam dát co nejvíce tlumící hmoty.
Došel jsem ovšem také k názoru, že ty zmiňované opěrné (referenční) hrany jsou naprosto nezbytné, aby to celé fungovalo. Jinak mi není veškerá tuhost Z a X k ničemu, pokud se to rozkmitá ve spojení obou os.
Je to tedy jen laický názor, který vychází z mého dosavadního zkoumání a samostudia. Chtělo by to někoho, kdo ty návrhy dělá profesionálně.
Co se týká tlumení. Tam je podstatné hlavně složení směsi, protože zvukové vlny, které se šíří materiálem, se odrážejí a ruší na hranách výplňových zrn. Takže co možná nejvíce vnitřních neuspořádaných ploch - to odpovídá těm běžným polymerbetonů. Velikost by pak měla být proměnná, aby se vybily různé rezonanční frekvence. Hlavně ovšem první až třetí harmonická.
Moc to prožíváš. Samostudiem v podstatě nemáš šanci udělat návrh frézky tak, aby se přiblížil k profi strojům. U toho tlumení vibrací hraje větší roli hmotnost nad schopností materiálu tlumit a u nějakých hoby konstrukcí je to fakt podružný . Když chceš obrábět jako profík, kup si profi stroj. To je jednoduchá rada. Ostatní je jen konstrukční cvičení bez hlubšího smyslu. Každý, kdo jsme tady udělali nějaký stroj, tak se ňák navrhnul, ňák sestrojil a ňák funguje. Ale určitě nebudeme tvrdit, že jsou to profi stroje. Dneska je na výběr tolik strojů, že se určitě nějaký starší najde, co by vyhovoval a byl i s repasem levnější, než stavba od základu.
Všichni výrobci strojů to nějak počítají, či si to spočítat nechají. Jenže ono to stejně nakonec drnčí při nějaké zátěži. A to každému. Nakonec to dopadne tak, že přijede borec s výzkumáku obr. strojů, nainstaluje takový jako velikánský reprák, který má místo membrány tyč, která se upne na zkoumané uzly stroje. No a vibrace se snímají akcelerometry a vyhodnocuje se nejslabší místo a rezonanční frekvence.