Allegro A3972

RETFIE · 22. 11. 2009, 7:15

pre tomashal: vdaka za info ohladam napajacieho zdroja a mikrokrokovani.

pokrocil som vo vyrobe mechaniky, kapanek sa priblizujem ku chvili, kedy budem moct odskusat elektroniku

http://www.youtube.com/watch?v=3b4g149cDKk

tomashal · 23. 11. 2009, 9:30

S těmi nábytkovými pojezdy si nedělejte moc iluze. Ta kovová konstrukce bude jednak dost těžká a ty nekalené plechy se asi za chvíli prodřou a tipnul bych si, že se na tom bude celý portál jak na pružině. Doporučuji aspoň kalené tyče a kuličkové ložiska, které nejsou nijak drahé.

Tomáš

Jukos3 · 23. 11. 2009, 11:46

ahoj

Na tvojom mieste by som urcite vymenil tie pojazdy aspon za kalene tyce 16mm, alebo 20mm (rozdiel v cene je uplne minimalny) v lepsom pripade podoprete. Na tom videu vidiet ako sa ti cely portal zachveje pri narazeni na koniec, ked pripocitas nejaku hmotu vretena a dalsie veci kolo toho, bude ti to kmitat niekolko milimetrov uz len pri samotnom posuve. Urcite to este vystuz, lebo portal bude mat tendenciu sa priecit.

s.p. Jukos3

RETFIE · 24. 11. 2009, 6:30

ono sa to este spevni samotnou zavitovou tycou, dam tam od 12mm nahor. viem ze na videjku to vyzera ako riadna plantacka, ale to robi len na samotnom konci kolajniciek. vo finale tie pojazdy trochu pritlacim francuzakom a bude to mat mensiu volu (oskusane). Takze o kmitanie v milimetroch obavy naozaj nemam.

Necudujem sa vam ze ze to vnimate ako slabe riesenie (pozeral som si stroje cu su tu na fore od borcov), ale na moje obcasne zarytie do preglejky ci plastu to postacovat bude.
Neskor ked to dokoncim, sem supnem nejaky vyrobok...

Jukos3 · 24. 11. 2009, 9:16

Ja len ked si si dal tolko namahy s elektronikou, tak aby to malo aj nejake slusne vysledky. Pozri pri rozmeroch tvojho stroja ta kalene tyce aspon na os X vyjdu cca 1000kc a 4 voziky 2000 kc. Ked chces usetrit, tak odporucam zozen si nejake stare ihlickobe tlaciane(napr STAR, EPSON) tie su dobrym zdrojom na prvu minimasinku 0,6Nm krokac, 2ks kalenych tyci + napajaci zdroj. Na srotoviskach toho maju plno

s.p. Jukos3

k · 24. 11. 2009, 9:48

ono je si sikovne zbastlit nejaku masinku, hoci aj na tych pojazdoch na nabytok, ale len na ucenie .. Skor ci neskor clovek ale zisti ze to boli vyhodene peniaze.. (jedina ich hodnota je v tom ze sa clovek pouci..) a bolo radsej treba nasporit a kupit profi veci.

(hlavne to pochopite ked kvoli nepostacujucej tuhosti stroja odlomite paru frez po povedzme 30 EUR kus, pripadne znicite material za paru 10-tok EUR )

RETFIE · 26. 11. 2009, 2:10

Dnes sa mi podarilo do ovladacieho softveru pre PC doprogramovat vyznamnu vec - optimalizaciu gerber dat.

Po vygenerovani dat z Eagla a ich nasledom vykreslovani je vidiet ako by
sa stroj nezmyselne presuval z jednej strany na druhu pricom by vyfrezoval minumum drahy a vratil sa spat na protilahlu stranu a takto by po kuskoch robil/frezoval len male frcky a presuval sa ponad obrabany material naprazdno.

Preto som vytvoril podprogram, ktory zoradi tieto data tak, aby po dokonceni/vyfrezovani jednej drahy pokracoval vo frezovani najblizsej moznej drahy.

Prikladam videa na porovnanie:

Neoptimalizovane data:
http://www.youtube.com/watch?v=yIpEQyoFykI

Vykreslenie dat po optimalizacii:
http://www.youtube.com/watch?v=ce_O6tDpky4

k · 27. 11. 2009, 7:09

Len trochu z teorie grafov

uplna optimalizacia pohybu stroja je dnes nemozna. Jedna sa o problem nazyvany "obchodny cestujuci" a zlozitost riesenia tohoto problemu je vdaka tomu, ze zatial nepozname lepsiu moznost ako "prehladat" vsetky moznosti obrovska. Jedna sa o NP uplny problem. Uz pri hladani na povedzme 10 -tich miestach (kde sa musi stroj dostat a spavit nejaku drahu, operaciu - povedzme vrtat dieru) je totiz nutne preskumat niekolko milionov moznosti.

Samozrejem vdaka heuristikam sa tento problem da ciastocne zjednodusit (napr. vrtame plosak, zosortujem dieri podla suradnice X spocitam drahu potom zosortujem podla Y a spocitam drahu .. vysledne pojde stroj podla tej kratsej drahy, som ale daleko daleko od toho aby som povedal, ze neexistuje kratsia draha). Ani komercne CAM neriesia lepsie optimalizacie, nevenuju zbytocne cas rozsiahlejsim optimalizaciam. Dovod je jednoduchy .. draha pracovna (pripadne aj doba pracovnych operacii) je daleko vacsia ako cas na presun stroja cez G0 .. Vo vysledku je jahsie pridat stroji na vykone (hlavne pracovnych operacii) ako optimalizovat.

Pripustam vsak, ze jednoduche optimalizacie predsa len usetria kusok casu. Drzim palce .. skusajte to dalej ..

ja som tym vsetkym presiel .. dnes uz viem ze pokus - omyl, nenastudovanie teorie je ta najdrahsia cesta

27. 11. 2009, 8:03

v tomhle pripade se da myslim snadno prokazat znacne zrychleni obrabeni

kdyz vemes v potaz ze vetsina lidi zde ma krokove motory a tudiz jezdi dost pomalu tak je kazdej usetrenej centimetr dobrej

plati to ale spis v hoby sfere protoze profi stroje skutecne prejizdeji tak rychle ze to mnohdy nema smysl resit

ledvinap · 27. 11. 2009, 9:27

Je fakt, ze se jedna o NP problem, takze cista optimalizace neni realna. Ale ty heuristiky celkem funguji a pri rychlosti pocitace je lepsi prohledat par milionu cest misto prejezdu delsiho o par centimetru.

Ten system hledat nejblizsi drahu asi dost pomuze, jeste bych zkusil neco jako sweep pres desku. Seradit krivky podle jedne osy a pak o neco preferovat ty, ktere zbyvaji na zacatku seznamu. Prinejmensim to bude vypadat, ze masinka je chytrejsi ;-)

Dalsi zajimavou moznosti by bylo pouzit geneticke algoritmy. Nejak seradit vsechny stopy, kriterium je celkova delka, mutace je vyriznuti podretezce nebo jednoho tvaru a jeho prehozeni na jine misto (idealne a nejakou heuristikou, ktera vude preferovat umisteni k blizsim sousedum. Krizeni prohodit cast drahy nezi genomy.
Ale z toho by spis byla zajimava diplomka ebo spousta hrani, nez prace, ktera rychle povede k cili.

k · 27. 11. 2009, 9:34

samozrejme ja suhlasim ze nejaka "optimalizacia" pomoze .. lenze .. praca investovana do takejto optimalizacie nevedie v konecnom dosledku nikam, mozno nejaka jednoducha heuristika ako som ju popisal hore .. alebo aj nejaka komplexnejsia .. ale stale to je blede.

Pozrite si tie videa .. paradoxne najviac casu trva vykreslenie tych "kruzkov" .. a ja prave naznacujem, ze treba odstranovat tie casti problemu ktore su matematicky aj programatorsky uz inde zvladnute (t.j. nevymyslat teplu vodu, pouzit zname riesenia)... a nevyhadzovat cas na optimalizaciu, kde je uplne zrejme, ze prinesie vysledok .. ale daleko menej efektivny, ako profesionalny pristup k jednoduchym davno zvladnutym problemom.

Alebo este inac .. venovat sa optimalizaci pohybu po volnej drahe ma zmysel az potom ked mam v malicku pracovny pohyb stroja.

ledvinap · 27. 11. 2009, 9:39

mimochodem - docela zajimavy pristup na reseni trosku jineho problemu:
http://www.mit.edu/~vona/publications/V ... 3D_GPU.pdf

k · 27. 11. 2009, 9:56

noo pekny vysledok ... to je velmi slusne.

RETFIE · 7. 12. 2009, 10:06

Dobry den,

zozmyslam nad jednoduchou a lahko realizovatelnou nahradou za loziskovu jednotku pre srob na hlavnej osi. Chcel by som sa opytat skusenejsich, ci by mi riesenie na obrazku mohlo fungovat:

Bordovou farbou je platna a na nej nazvarane matice. V strede platne je otvor pre prechod zavitovej tyce. Lozisko je uprostred. Skrutky po pritiahnuti zafixuju lozisko.

k · 7. 12. 2009, 10:20

No hladam slova ako s ak tomu vyjadrit ..

taketo ulozenie ... to uz mozete drzat v ruke .. nebude to mat ziadnu tuhost.. axialnu silu to nezachytava vobec .. Tam treba normalny domcek a 2x lozisko (kuzelikvoe alebo s kosouhl stykom). Na druhu stranu radialne lozisko ale normalne domceky .. kde sa da vymedzit vola v axialnom smere.