Jo. A ta holka se aspoň beznadějně zamilovala
Tady mi ta motivace zcela uniká. Chybí nám tu psycholog, ten by si asi smlsnul (zřejmě i na nás 
).Zdražování elektřiny
Moderátor: sysel
Tady mi ta motivace zcela uniká. Chybí nám tu psycholog, ten by si asi smlsnul (zřejmě i na nás ).mimooborová naplavenina • kolowratský zázrak™ • NPS • GCU • HirthCalc • ncDP.ino
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/gree ... omaci_idvs
Putinův krvavý plyn? To je ten, který dnes odebírá Ukrajina a tím financuje válku ?
Putinův krvavý plyn? To je ten, který dnes odebírá Ukrajina a tím financuje válku ?
Tak Královec už zajímá i ruskou televizi
Tomas Kubik
Na Twitteru to už žije svůj life, včera tam psala reportérka z ČT, že už ji volali z ruské televize, že to berou vážně a ona se ptala sledujících, jestli jsme nezašli už moc daleko...je třeba si z těch barbarů dělat srandu neustále, že ztratili respekt a jsou nám jen pro smích je přivádí k šílenství, je to vidět u zdejší páté kolony, boří se jim sny.
Zdeněk Hrubý
Bratři Poláci se tím také baví náramně, to opravdu těší. Na základě špatného pochopení tohoto vtipu by mohli Rusáci vyklidit Kaliningrad a stáhnout se do "předem připravených pozic".
Tomas Kubik
Na Twitteru to už žije svůj life, včera tam psala reportérka z ČT, že už ji volali z ruské televize, že to berou vážně a ona se ptala sledujících, jestli jsme nezašli už moc daleko...je třeba si z těch barbarů dělat srandu neustále, že ztratili respekt a jsou nám jen pro smích je přivádí k šílenství, je to vidět u zdejší páté kolony, boří se jim sny.
Zdeněk Hrubý
Bratři Poláci se tím také baví náramně, to opravdu těší. Na základě špatného pochopení tohoto vtipu by mohli Rusáci vyklidit Kaliningrad a stáhnout se do "předem připravených pozic".
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Ukrajina neodebira plyn pro svou spotrebu z Ruska uz od anexe Krymu. Prestoze ji to pusobi velke problemy, tak cast vykryva importem ze zapadu a vetsi cast vlastni produkci.QNX píše: ↑6. 10. 2022, 10:05 https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/gree ... omaci_idvs
Putinův krvavý plyn? To je ten, který dnes odebírá Ukrajina a tím financuje válku ?
Viz napr. Kocurek zde.
Nebo:
Turecke AA"We are producing as much as we can. We are also importing small volumes of nature of gas from Europe, but it is not enough and our major limitation is financing," Yuriy Vitrenko, CEO of Naftogaz, said in an interview at the end of August.
Taky velkou vetsinu PH odebira Ukrajina ze zapadu.
ReutersNow, the ministry said, 95% of imported gasoline and 72% of diesel fuel are coming from the European Union states of Romania, Lithuania, Slovakia, Greece, Bulgaria and Poland.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Tak Zemana cekaji 2 testy skutecnosti jeho otocky:
* letity test BIS/Koudelka
* podepsani anexe Kralovce - cekam, ze Babis nebo SPD (od te to cekam zcela jasne, narodnejsi tema nemuze byt) vyvolaji demonstrace a petice k temuz a prezident vyslysi hlas lidu - to on umi excelentne
A ten dotaz k malajskemu letadlu nebyl odklon, to bylo naopak zaostreni k temuz - co je Putinovo Rusko vlastne zac ...
* letity test BIS/Koudelka
* podepsani anexe Kralovce - cekam, ze Babis nebo SPD (od te to cekam zcela jasne, narodnejsi tema nemuze byt) vyvolaji demonstrace a petice k temuz a prezident vyslysi hlas lidu
- to on umi excelentne A ten dotaz k malajskemu letadlu nebyl odklon, to bylo naopak zaostreni k temuz
- co je Putinovo Rusko vlastne zac ...Kostka těžko vysvětlí úsečce, natož bodu, že život má i jiné dimenze než má ten jejich ...
Dawe: Ukrajina odebírala ruský plyn, ale máš pravdu, že ze západu Jak to je teď ? Naposledy jsem zaregistroval, že Ukrajina požadovala, aby jí Západ zajistil dodávky na letošní zimu, ale nikdo se k tomu neměl. Našel se nakonec někdo? Plynové zásobníky mají skoro prázdné, tak jestli jim budeme muset posílat plyn z našich zásobníků, nebo jestli jim budeme muset zaplatit (v rublech) nějaký ruský plyn.
Jak to je teď ? Naposledy jsem zaregistroval, že Ukrajina požadovala, aby jí Západ zajistil dodávky na letošní zimu, ale nikdo se k tomu neměl. Našel se nakonec někdo? Plynové zásobníky mají skoro prázdné, tak jestli jim budeme muset posílat plyn z našich zásobníků, nebo jestli jim budeme muset zaplatit (v rublech) nějaký ruský plyn.lapa: Nějak mi uniká souvislost mezi střelením civilního letadla v bojové zóně (z mého pohledu za to může jednoznačně řízení letového provozu, když tamtudy letadlo poslalo) a sabotáží plynovodu. Já jsem uvedl dva prokázané případy, kdy došlo k sabotáži plynovodu ze strany USA. To jen aby bylo vidět, co je USA zač. Takže bych čekal nějaký příklad sabotáže plynovodu ze strany Ruska. Zatím nic? No, nic. Takže tady máme USA, které v minulosti opakovaně likvidují plynovody a zároveň mají velice dobrou motivaci zlikvidovat i NS1 a NS2 a navíc je to podezření ještě podpořeno pronesenou hrozbou, že NS2 se nesmí spustit a že se o to USA postarají.
Tak jo, děkujeme našemu spojenci za pomoc.
Tak jo, děkujeme našemu spojenci za pomoc.
Bobiku tohle by mohla bejt tvoje parketa ,vynechat stát ze všeho .
Analýza
Pro představu jak vypadá šedá ekonomika v Rusku, to se to maskuje dopad sankcí, když (podle vyjjádření vládního činitele 2.Interfax.ru) stát neví jak se živí cca polovina práce schopného obyvatelstva, a část toho jsou Garážníci - takhle asi by to vypadalo u nás po tolika letech komunismu.
Garagenwirtschaft- Garashniki - Garážníci
Larissa pracuje jako krejčí u pololegálního výrobce nábytku, který sídlí v garáži v Uljanovsku. Říká, že tady pracuje, protože nikde jinde práce není. „A platí slušně – vyjde z toho 25 000 až 40 000 rublů [ekvivalent 290 až 580 eur]. [...] Je špatné, že pracuji pouze na černém trhu, neplatí se žádné sociální odvody, dovolená je možná pouze načerno a bez dalšího vyplácení mezd. Ale kde je to momentálně lepší?“1 Larissa je jednou z více než 80 000 Uljanovských, kteří pracují v takzvaném „garážovém sektoru“, tzv. Garashniki. Ekonomická oblast, která existuje podle vlastních zákonů a poskytuje obživu mnoha lidem v Rusku. S touto garážovou ekonomikou si malí a střední podnikatelé hledali mezeru, aby nebyli v očích úřadů. Místopředsedkyně vlády Olga Golodezová kdysi řekla, že pro 38 milionů lidí z 86 milionů práceschopných bylo státu zcela nejasné, „kde jsou zaměstnáni, v čem jsou zaměstnáni a jak jsou zaměstnáni“.2 nemají ponětí, co tito lidé dělají, sociologie ví, že nejméně pět milionů z nich se etablovalo jako Garashniki - a dělají vše, co mohou, aby se drželi stranou od státu.
Garashnik se nespoléhá na státní sociální instituce a neočekává důchod / Foto © Max Sher
Nebylo snad města, kde by nerostly od 60. let 20. století: obrovské garážové čtvrti, které se rozkládají na mnoha čtverečních kilometrech a obsahují 400 až 5000 garáží. Rok co rok se objevovaly nové takové plochy a garáže se staly nedílnou součástí sovětské a později i postsovětské městské krajiny. I ze sociokulturního hlediska. Garáže tehdy většinou sloužily svému účelu – pro auta. Auto, píše historik Kirill Kobrin, dalo mužům „ideální důvod vyklouznout z domu, kde manželka po práci vařila polévku a sledovala syna, jak dělá úkoly z matematiky, kde [muž] v podstatě neměl co dělat. “ Z garáže se stal “pánský klub”, “jedno z nejdůležitějších míst pozdního sovětského neformálního horizontálního společenského života.”3
Již v 60. letech se zrodila takzvaná „garážová ekonomika“ – společenský a ekonomický život, který se odehrává v garážovém světě. Brzy se objevili první mistři nabízející soukromé opravy automobilů nebo výrobu vlastních řemeslných výrobků, což bylo v té době zakázáno. V následujících letech se sektor dále rozšiřoval: legislativa týkající se podnikatelských aktivit a vlastnických práv se od počátku perestrojky stále více uvolňovala a paralelně rostl počet garáží, garashniki a jejich oblastí činnosti.
V dnešním Rusku se v garážích dají najít nejrůznější kšefty, často zcela nečekané. Všude jsou běžné opravny, lakovny, montéři ozvučení a pneuservisy. V garážích se například vyrábí nábytek,4 železářské zboží, drátěný drát, dlažební kostky, betonové bloky a všechny druhy stavebních materiálů. Zejména v jižním Rusku byly četné garáže v posledních letech přeměněny na pronajímatelné obytné budovy.5 V garážích se také vyrábí potraviny a balí se na prodej (včetně belyashi, pelmeni, chleba, salátu). Dále jsou zde obchody, kavárny, lékárny, chovatelské stanice, veterináři, benža, advokátní kanceláře, inkasní společnosti a mnoho dalšího. Někdy získáte všechny služby, které jsou nezbytné pro autonomní existenci v jediné garážové čtvrti, což může vést ke skutečné izolaci od okolního světa.
GARASHNIK
Typický Garashnik je muž středního věku, který pije málo nebo vůbec nepije („nemá čas“ nebo „není důvod k pití“) a žije v bytě ve městě, obvykle s rodinou. Jezdí v levném autě a mimo garáž se většinou obléká velmi slušně. Má manuální dovednosti a obvykle se označuje za mistra. Pracuje buď sám, nebo v malé firmě se třemi až pěti zaměstnanci (často příbuznými nebo blízkými přáteli). Normálně nemá pevnou pracovní dobu. Když je toho hodně, pracuje někdy i více než deset hodin denně a také o víkendech. Garashnik má silný společenský život a udržuje různé vztahy, které považuje za relevantní pro jeho podnikání. Obvykle neformálně vysvětluje odborné otázky a má dobrou představu, s kým a jak mluvit. Garashnik obvykle nemá vysokoškolské vzdělání. I když ano, neexistuje jasná souvislost mezi jeho vzděláním a prací, kterou vykonává. Mnohem důležitější se ukazuje pracovní a životní zkušenost.
Při ponoru do garážového světa hraje hlavní roli touha pracovat samostatně, umět přiměřeným způsobem využívat vlastní schopnosti, realizovat se jako specialista a zažít uznání od svého okolí. Mnoho Garashniki mluví o motivaci být schopni pomáhat druhým – na oplátku očekávají, že jejich řemeslo a profesionalita budou oceněny.
GARASHNIKI A STÁT
„Všichni jsou jen v garážích, protože daně jsou vysoké a nikdo nechce přitahovat pozornost. Pak jsou všechny tyhle kontroly, každý se musí namazat a každý vám chce vybrat kapsu,“ popisuje svou situaci majitel autoservisu v jedné z bašt garážového hospodářství Tolyatti. Garashniki často hlásí tlak úřadů na středně velké firmy. Mnoho podnikatelů se proto ponoří do garážového světa, protože tam mohou pokračovat ve svém podnikání „ve stínu“. Garashniki si pro svou činnost většinou neregistrují živnost nebo se omezují na status samostatných podnikatelů. Ale ani v tomto případě nepropagují svou skutečnou práci. Garašnik se nespoléhá na sociální instituce státu, a proto nepočítá ani s tím, že by pobíral důchod, ale staví především na sobě a svém prostředí. Ke státu přistupuje jako k něčemu zcela oddělenému od sebe, což v něm nevzbuzuje žádný zvláštní zájem, pokud to přímo neovlivňuje jeho život a práci.
Sociální a ekonomickou interakci v garážích v zásadě neurčuje ani tak platné právo, jako spíše systém neformálních pravidel a norem, které Garashniki striktně dodržují. Orgánem, který řeší spory a ukládá sankce, zde není soud, ale vážená osoba. Může to být předseda garážového družstva, nebo takzvaný Smotryashchi (např. „dozorce“; neformální hlava komunity) nebo Poloshenets (neformální hlava regionu).
Například za každou garáž je třeba zaplatit družstvu členský příspěvek (asi 3 000 až 5 000 rublů ročně [odpovídá 45 až 75 eurům]), což mnozí nedělají. Namísto vymáhání dluhů u soudu se v garážovém světě většinou postupuje jinak: Dlužníkova garážová vrata jsou například zaplombována, elektřina vypnuta nebo je vynuceno přestěhování do jiné garáže s horšími podmínkami – i když je dlužník vlastníkem původní garáž byla. I když pro takové případy existují oficiální mechanismy řešení, znamenaly by kontakt se státem, kterému se chce komunita Garashniki vyhnout - i v konfliktech, jako je tento.
1.Citace z nepublikovaného rozhovoru uskutečněného v rámci výzkumného projektu „Garážové hospodářství v Ruské provincii“.
2.Interfax.ru: Wice-premjer Golodec: 40 milionů rossijan zanaty "neponjatno gde i čem"
3.Kobrin, K. (2016): Sovetskij garaz: istorija, gender i melancholija, in Neprikosnowennyj zapas, č. 3 (107)
4. Výroba nábytku je rozšířena zejména v Uljanovsku, kde je podle odhadů regionálního šéfa výrobců nábytku zaměstnáno v „garážích s nábytkem“ až 40 000 lidí.
5. Hlavním důvodem je zvýšení cen na trhu s byty v těchto městech a zvýšená poptávka ze strany hostů. Například v současnosti je 50 % garáží v Anapě využíváno jako obytný prostor pro osobní použití nebo pro turisty. Srovnatelná situace je v Soči, Novorossijsku a dalších letoviscích. Tento vývoj se však neomezuje pouze na jih Ruska: podobné tendence lze pozorovat také v Chanty-Mansijsku a nově také v Moskvě.
6. Selejev, S., Pavlov, A. (2016): Garažniki, Moskva, s. 80
Garagenwirtschaft | дekoder | DEKODER | Journalismus aus Russland und Belarus in deutscher Übersetzung
Analýza
Pro představu jak vypadá šedá ekonomika v Rusku, to se to maskuje dopad sankcí, když (podle vyjjádření vládního činitele 2.Interfax.ru) stát neví jak se živí cca polovina práce schopného obyvatelstva, a část toho jsou Garážníci - takhle asi by to vypadalo u nás po tolika letech komunismu.
Garagenwirtschaft- Garashniki - Garážníci
Larissa pracuje jako krejčí u pololegálního výrobce nábytku, který sídlí v garáži v Uljanovsku. Říká, že tady pracuje, protože nikde jinde práce není. „A platí slušně – vyjde z toho 25 000 až 40 000 rublů [ekvivalent 290 až 580 eur]. [...] Je špatné, že pracuji pouze na černém trhu, neplatí se žádné sociální odvody, dovolená je možná pouze načerno a bez dalšího vyplácení mezd. Ale kde je to momentálně lepší?“1 Larissa je jednou z více než 80 000 Uljanovských, kteří pracují v takzvaném „garážovém sektoru“, tzv. Garashniki. Ekonomická oblast, která existuje podle vlastních zákonů a poskytuje obživu mnoha lidem v Rusku. S touto garážovou ekonomikou si malí a střední podnikatelé hledali mezeru, aby nebyli v očích úřadů. Místopředsedkyně vlády Olga Golodezová kdysi řekla, že pro 38 milionů lidí z 86 milionů práceschopných bylo státu zcela nejasné, „kde jsou zaměstnáni, v čem jsou zaměstnáni a jak jsou zaměstnáni“.2 nemají ponětí, co tito lidé dělají, sociologie ví, že nejméně pět milionů z nich se etablovalo jako Garashniki - a dělají vše, co mohou, aby se drželi stranou od státu.
Garashnik se nespoléhá na státní sociální instituce a neočekává důchod / Foto © Max Sher
Nebylo snad města, kde by nerostly od 60. let 20. století: obrovské garážové čtvrti, které se rozkládají na mnoha čtverečních kilometrech a obsahují 400 až 5000 garáží. Rok co rok se objevovaly nové takové plochy a garáže se staly nedílnou součástí sovětské a později i postsovětské městské krajiny. I ze sociokulturního hlediska. Garáže tehdy většinou sloužily svému účelu – pro auta. Auto, píše historik Kirill Kobrin, dalo mužům „ideální důvod vyklouznout z domu, kde manželka po práci vařila polévku a sledovala syna, jak dělá úkoly z matematiky, kde [muž] v podstatě neměl co dělat. “ Z garáže se stal “pánský klub”, “jedno z nejdůležitějších míst pozdního sovětského neformálního horizontálního společenského života.”3
Již v 60. letech se zrodila takzvaná „garážová ekonomika“ – společenský a ekonomický život, který se odehrává v garážovém světě. Brzy se objevili první mistři nabízející soukromé opravy automobilů nebo výrobu vlastních řemeslných výrobků, což bylo v té době zakázáno. V následujících letech se sektor dále rozšiřoval: legislativa týkající se podnikatelských aktivit a vlastnických práv se od počátku perestrojky stále více uvolňovala a paralelně rostl počet garáží, garashniki a jejich oblastí činnosti.
V dnešním Rusku se v garážích dají najít nejrůznější kšefty, často zcela nečekané. Všude jsou běžné opravny, lakovny, montéři ozvučení a pneuservisy. V garážích se například vyrábí nábytek,4 železářské zboží, drátěný drát, dlažební kostky, betonové bloky a všechny druhy stavebních materiálů. Zejména v jižním Rusku byly četné garáže v posledních letech přeměněny na pronajímatelné obytné budovy.5 V garážích se také vyrábí potraviny a balí se na prodej (včetně belyashi, pelmeni, chleba, salátu). Dále jsou zde obchody, kavárny, lékárny, chovatelské stanice, veterináři, benža, advokátní kanceláře, inkasní společnosti a mnoho dalšího. Někdy získáte všechny služby, které jsou nezbytné pro autonomní existenci v jediné garážové čtvrti, což může vést ke skutečné izolaci od okolního světa.
GARASHNIK
Typický Garashnik je muž středního věku, který pije málo nebo vůbec nepije („nemá čas“ nebo „není důvod k pití“) a žije v bytě ve městě, obvykle s rodinou. Jezdí v levném autě a mimo garáž se většinou obléká velmi slušně. Má manuální dovednosti a obvykle se označuje za mistra. Pracuje buď sám, nebo v malé firmě se třemi až pěti zaměstnanci (často příbuznými nebo blízkými přáteli). Normálně nemá pevnou pracovní dobu. Když je toho hodně, pracuje někdy i více než deset hodin denně a také o víkendech. Garashnik má silný společenský život a udržuje různé vztahy, které považuje za relevantní pro jeho podnikání. Obvykle neformálně vysvětluje odborné otázky a má dobrou představu, s kým a jak mluvit. Garashnik obvykle nemá vysokoškolské vzdělání. I když ano, neexistuje jasná souvislost mezi jeho vzděláním a prací, kterou vykonává. Mnohem důležitější se ukazuje pracovní a životní zkušenost.
Při ponoru do garážového světa hraje hlavní roli touha pracovat samostatně, umět přiměřeným způsobem využívat vlastní schopnosti, realizovat se jako specialista a zažít uznání od svého okolí. Mnoho Garashniki mluví o motivaci být schopni pomáhat druhým – na oplátku očekávají, že jejich řemeslo a profesionalita budou oceněny.
GARASHNIKI A STÁT
„Všichni jsou jen v garážích, protože daně jsou vysoké a nikdo nechce přitahovat pozornost. Pak jsou všechny tyhle kontroly, každý se musí namazat a každý vám chce vybrat kapsu,“ popisuje svou situaci majitel autoservisu v jedné z bašt garážového hospodářství Tolyatti. Garashniki často hlásí tlak úřadů na středně velké firmy. Mnoho podnikatelů se proto ponoří do garážového světa, protože tam mohou pokračovat ve svém podnikání „ve stínu“. Garashniki si pro svou činnost většinou neregistrují živnost nebo se omezují na status samostatných podnikatelů. Ale ani v tomto případě nepropagují svou skutečnou práci. Garašnik se nespoléhá na sociální instituce státu, a proto nepočítá ani s tím, že by pobíral důchod, ale staví především na sobě a svém prostředí. Ke státu přistupuje jako k něčemu zcela oddělenému od sebe, což v něm nevzbuzuje žádný zvláštní zájem, pokud to přímo neovlivňuje jeho život a práci.
Sociální a ekonomickou interakci v garážích v zásadě neurčuje ani tak platné právo, jako spíše systém neformálních pravidel a norem, které Garashniki striktně dodržují. Orgánem, který řeší spory a ukládá sankce, zde není soud, ale vážená osoba. Může to být předseda garážového družstva, nebo takzvaný Smotryashchi (např. „dozorce“; neformální hlava komunity) nebo Poloshenets (neformální hlava regionu).
Například za každou garáž je třeba zaplatit družstvu členský příspěvek (asi 3 000 až 5 000 rublů ročně [odpovídá 45 až 75 eurům]), což mnozí nedělají. Namísto vymáhání dluhů u soudu se v garážovém světě většinou postupuje jinak: Dlužníkova garážová vrata jsou například zaplombována, elektřina vypnuta nebo je vynuceno přestěhování do jiné garáže s horšími podmínkami – i když je dlužník vlastníkem původní garáž byla. I když pro takové případy existují oficiální mechanismy řešení, znamenaly by kontakt se státem, kterému se chce komunita Garashniki vyhnout - i v konfliktech, jako je tento.
1.Citace z nepublikovaného rozhovoru uskutečněného v rámci výzkumného projektu „Garážové hospodářství v Ruské provincii“.
2.Interfax.ru: Wice-premjer Golodec: 40 milionů rossijan zanaty "neponjatno gde i čem"
3.Kobrin, K. (2016): Sovetskij garaz: istorija, gender i melancholija, in Neprikosnowennyj zapas, č. 3 (107)
4. Výroba nábytku je rozšířena zejména v Uljanovsku, kde je podle odhadů regionálního šéfa výrobců nábytku zaměstnáno v „garážích s nábytkem“ až 40 000 lidí.
5. Hlavním důvodem je zvýšení cen na trhu s byty v těchto městech a zvýšená poptávka ze strany hostů. Například v současnosti je 50 % garáží v Anapě využíváno jako obytný prostor pro osobní použití nebo pro turisty. Srovnatelná situace je v Soči, Novorossijsku a dalších letoviscích. Tento vývoj se však neomezuje pouze na jih Ruska: podobné tendence lze pozorovat také v Chanty-Mansijsku a nově také v Moskvě.
6. Selejev, S., Pavlov, A. (2016): Garažniki, Moskva, s. 80
Garagenwirtschaft | дekoder | DEKODER | Journalismus aus Russland und Belarus in deutscher Übersetzung
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Sestřelení letadla v jaké bojové zóně, proboha už si ujasni cíl dezinformací, Rusko tam přeci v té době ani vojska oficiálně nemělo, povstalci měli údajně je lehké a ruční zbraně. Prakem to sestřelit nešlo. Satelitními snímky se dopátrala trasa toho vražedného raketometu z Ruska na separatistické pozice a poté zase zpět. Ještě dokonce nějací mužici oslavovali sestřelení ukrajinského letadla. Obskakování okolo témat tady zavádí hlavně QNX a Mex. Kaba2 je jen papoušek těch dvou. Ale třeba už ví kdo jsou ti agresoři. QNX je jen tlučhuba, který nic neozdrojuje, protože by neměl o čem psát ty bludy.
Dočetl jsem to k "obrovské garážové čtvrti, které se rozkládají na mnoha čtverečních kilometrech a obsahují 400 až 5000 garáží." Pak jsem začal počítat. Sice nevím, kolik je mnoho čtverečních kilometrů, ale dejme tomu, že 10km2 už je mnoho.
To máme plochu 10 000 000 m2 na 2700 garáží (průměr z 400 a 5000). To vychází na 3700m2 na jednu garáž. To je zatraceně velký luxus, tak velká garáž, nebo tolik volného prostoru kolem každé garáže. To musí být garážnický ráj
Nebo tam mám nějakou chybu? Prosím o kontrolu.
Jinak to je docela pěkné čtení, tohle je jedna z věcí, kterou mám na Rusku rád. Je tam spousta velice schopných garážníků. Tedy, ona je jich spousta i v ČR, tady znám také hodně garážových řemeslníků, jen většinou nemáme tak velké garáže s obrovskými zahradami. Ale my jsme malinká zemička s přemnoženou populací. V Rusku je víc místa a méně lidí (to je další věc, kterou mám na Rusku rád)
To máme plochu 10 000 000 m2 na 2700 garáží (průměr z 400 a 5000). To vychází na 3700m2 na jednu garáž. To je zatraceně velký luxus, tak velká garáž, nebo tolik volného prostoru kolem každé garáže. To musí být garážnický ráj
Nebo tam mám nějakou chybu? Prosím o kontrolu.
Jinak to je docela pěkné čtení, tohle je jedna z věcí, kterou mám na Rusku rád. Je tam spousta velice schopných garážníků. Tedy, ona je jich spousta i v ČR, tady znám také hodně garážových řemeslníků, jen většinou nemáme tak velké garáže s obrovskými zahradami. Ale my jsme malinká zemička s přemnoženou populací. V Rusku je víc místa a méně lidí (to je další věc, kterou mám na Rusku rád)
Tohle vis prosim jak?
Ted je to tak, ze do r.2019 Ukrajina snizila svuj celkovy dovoz zemniho plynu v plynnem stavu o vice nez tri ctvrtiny oproti roku 2013!Jak to je teď ? Naposledy jsem zaregistroval, že Ukrajina požadovala, aby jí Západ zajistil dodávky na letošní zimu, ale nikdo se k tomu neměl. ...
Vzhledem k cenove inflaci v objemu te komodity dokonce o vice nez 80%.
Z necelych 13 mld. USD snizili import na necele 3mld. USD rocne a i tuto ctvrtinu kupuji prevazne ze zapadu, prip. z Kazachstanu. Kompenzovali to navysenim vlastni tezby a zaroven usporami ve spotrebe prumysloveho sektoru (celkove odhadovane investice cca 3mld. USD).
- 2013 NG struktura
- 2020 NG struktura
- 2013-2020 import NG
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Dawe: To je právě ta potíž s plynem. My jsme nakupovali plyn z Německa, ne z Ruska. Jenže to byl ruský plyn. Nebo jsme nakupovali plyn z Norska, ale ve skutečnosti jsme spotřebovávali zase plyn ruský. Takže tyhle tabulky zobrazují jen nějakou virtuální realitou danou kupními smlouvami na konci obchodního řetězce, ale vůbec neodpovídají hmotné skutečnosti.
Informace o spuštění reverzního toku plynu na Ukrajinu probíhají v médiích někdy od roku 2014. ale uznávám, že přesná data jsem nikdy nesledoval.
Informace o spuštění reverzního toku plynu na Ukrajinu probíhají v médiích někdy od roku 2014. ale uznávám, že přesná data jsem nikdy nesledoval.
QNX> takze tedy uznavas, ze neznas skutecny puvod toho importovaneho plynu do Ukrajiny po r.2015 (ktery je nyni jen zlomkem jejich vlastni celkove spotreby), pote co prestala definitivne odebirat plyn z RF?
Pred chvili jsi totiz prohlasil jako dane, ze jde o plyn Rusky...
Pred chvili jsi totiz prohlasil jako dane, ze jde o plyn Rusky...
Naposledy upravil(a) Dawe dne 6. 10. 2022, 6:20, celkem upraveno 2 x.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Dawe: To neuznávám, Ukrajina stále odebírá ruský plyn. Já jen nesleduji aktuální objemy. Ukrajina má problém s přímou dodávkou z Ruska, protože není schopná platit aktuální ceny a požaduje plyn levněji. Jenže reverzním tokem plyn na Ukrajinu aktuálně nějaký proudí přes Hermanowice z Polska. Polsko zase dostává plyn z Ruska.
bobik: Garážníci jsou super, ale je to spíš základ společnosti, než základ státu. Se státem garážníci moc nepočítají, ale on zase stát kašle na garážníky, takže je to vzájemné.
bobik: Garážníci jsou super, ale je to spíš základ společnosti, než základ státu. Se státem garážníci moc nepočítají, ale on zase stát kašle na garážníky, takže je to vzájemné.