vystružování

[Dawe]

Zbyno, ja struzil nedavno obyc Mk3 HSS strojnim vystruznikem 26 H7 do mekke AW-6060 (ne 6061!) ve vykyvnem pouzdre co o nem psal Milan, s pridavkem 0.2mm na prumeru, 120 nebo 160 otacek (nejsem si ted jisty), posuv 30-35mm/min. Mazu petrolejem a vychazelo mit to do hloubky 60mm v toleranci, pri vrsku, ale porad v toleranci.

[Milan199]

Byl jsem si pokecat se svým "učitelem", který dělal celý život na klasice - horizontální vyvrtávačce a přesné vrtačce. Vzpomněl jsem si na tu diskusi tady a tak jsem se ho zeptal na vystružování.

Mazání : Používali řepkový olej // nic jiného nebylo // a na litinu Dasko. To byl těžký tmavohnědý řezný minerální olej, co se ve Škodovce používal na protahovačkách. Na hliník používali petrolej s troškou toho Daska.

Výhrubníky nepoužívali vůbec. Díra se po vyvrtání kalibrovala stavitelnou hlavičkou a přídavek podle materiálu 0,03 až 0,05. Náběh díry se často dělal nulový a výstružník se při ručním pootáčení vřetenem zasunul do díry asi 3 mm a pak se teprve pustilo vřeteno a následně posuv.

Čelní výstružníky se používaly pouze na přesných vrtačkách. Vyzkoušený a oveřený výstružník se nechával v redukci a do výdejny se nevracel. Na horizontálních vyvrtávačkách čelní výstružníky používat nelze, protože vřeteno není dost přesné.

Normální strojní výstružníky se kontrolovaly v hrotech. Jakmile házel víc jak 0,01 tak šel zpět do výdejny.
Pokud měl výstružník poškozený důlek, kontroloval se v přístroji, kde byly přesné redukce na optiku nebo hodinky.
Výstružníky vždy upínali do kyvné // volné // redukce.
Pokud se dělala díra "do dna" nesmělo se dotlačit výstružník na dno, jinak byla díra rozhozená.
Když se toho dělalo víc, nechali si přebrousit výstružník -0,03 až -0,05 a tím to udělali nanečisto.

[ovi-ivo]

Poděkuj učitelovi, myslím, že dost přínosný.

[Sancho Panza]

Na horizontálních vyvrtávačkách čelní výstružníky používat nelze, protože vřeteno není dost přesné.

Hm, to bude asi nějaký divný - doporučuju si všimnout v jakých tolerancích se před cca 50ti lety na slušných horizontkách v serií běžně vyrábělo.
.0002" na rozteči a .0005" v průměru
Doporučuju si to zkusit přepočítat na metriku a pak to tomu z tý škodovky, ukázat, jak to nejde
https://www.lathes.co.uk/devlieg-photographs/

[Milan199]

Na horizontálních vyvrtávačkách čelní výstružníky používat nelze, protože vřeteno není dost přesné.

Hm, to bude asi nějaký divný - doporučuju si všimnout v jakých tolerancích se před cca 50ti lety na slušných horizontkách v serií běžně vyrábělo.
.0002" na rozteči a .0005" v průměru
Doporučuju si to zkusit přepočítat na metriku a pak to tomu z tý škodovky, ukázat, jak to nejde
https://www.lathes.co.uk/devlieg-photographs/

Nevím, byly tam WH13 s optikou a pak WH16. Dělal jsem jenom na té 13. Když si vzpomenu jak se tam klínkem upínalo do Morse 5, tak mi fakt nepřipadá že by to bylo způsobilé na čelní výstružníky napevno. Běžně se tam "bagrovalo" vrtákama nad 50 mm a odlitky taky nebyly nic lehkého.

Vybavilo se mi, že jsem se kdysi ptal proč jsou na přesných vrtačkách ty odlišné kužely. No a odpověď byla, že aby tam někoho nenapadlo cpát nářadí co tam nepatří. Myslím, že díry nad 20 mm už na přesné vrtačce odmítali vrtat a předvrtávalo se to právě na horizontkách.

Slušná horizontka je jistě přesná mašina, ale musí se s ní jako s přesnou taky zacházet.

[Zbýňa]

Byl jsem si pokecat se svým "učitelem", který dělal celý život na klasice - horizontální vyvrtávačce a přesné vrtačce. Vzpomněl jsem si na tu diskusi tady a tak jsem se ho zeptal na vystružování.

Mazání : Používali řepkový olej // nic jiného nebylo // a na litinu Dasko. To byl těžký tmavohnědý řezný minerální olej, co se ve Škodovce používal na protahovačkách. Na hliník používali petrolej s troškou toho Daska.

Výhrubníky nepoužívali vůbec. Díra se po vyvrtání kalibrovala stavitelnou hlavičkou a přídavek podle materiálu 0,03 až 0,05. Náběh díry se často dělal nulový a výstružník se při ručním pootáčení vřetenem zasunul do díry asi 3 mm a pak se teprve pustilo vřeteno a následně posuv.

Čelní výstružníky se používaly pouze na přesných vrtačkách. Vyzkoušený a oveřený výstružník se nechával v redukci a do výdejny se nevracel. Na horizontálních vyvrtávačkách čelní výstružníky používat nelze, protože vřeteno není dost přesné.

Normální strojní výstružníky se kontrolovaly v hrotech. Jakmile házel víc jak 0,01 tak šel zpět do výdejny.
Pokud měl výstružník poškozený důlek, kontroloval se v přístroji, kde byly přesné redukce na optiku nebo hodinky.
Výstružníky vždy upínali do kyvné // volné // redukce.
Pokud se dělala díra "do dna" nesmělo se dotlačit výstružník na dno, jinak byla díra rozhozená.
Když se toho dělalo víc, nechali si přebrousit výstružník -0,03 až -0,05 a tím to udělali nanečisto.

Díky moc tobě i "učiteli". Jak bude příležitost, tak vyzkouším. Ještě, že jsou i lidé ochotní předat znalosti. Aktuálně jsem dělal do duralu 25H7 hloubka 70 a to dopadlo dobře.

[Sancho Panza]

Na horizontálních vyvrtávačkách čelní výstružníky používat nelze, protože vřeteno není dost přesné.

Hm, to bude asi nějaký divný - doporučuju si všimnout v jakých tolerancích se před cca 50ti lety na slušných horizontkách v serií běžně vyrábělo.
.0002" na rozteči a .0005" v průměru
Doporučuju si to zkusit přepočítat na metriku a pak to tomu z tý škodovky, ukázat, jak to nejde
https://www.lathes.co.uk/devlieg-photographs/

Nevím, byly tam WH13 s optikou a pak WH16. Dělal jsem jenom na té 13. Když si vzpomenu jak se tam klínkem upínalo do Morse 5, tak mi fakt nepřipadá že by to bylo způsobilé na čelní výstružníky napevno. Běžně se tam "bagrovalo" vrtákama nad 50 mm a odlitky taky nebyly nic lehkého.

Vybavilo se mi, že jsem se kdysi ptal proč jsou na přesných vrtačkách ty odlišné kužely. No a odpověď byla, že aby tam někoho nenapadlo cpát nářadí co tam nepatří. Myslím, že díry nad 20 mm už na přesné vrtačce odmítali vrtat a předvrtávalo se to právě na horizontkách.

Slušná horizontka je jistě přesná mašina, ale musí se s ní jako s přesnou taky zacházet.

Zkusím to znova - čelním výstružníkem můžeš dělat na jakékoli mašině, co je dostatečně přesná (z hlediska pojezdů), dostatečně rovná (z hlediska geometrie), dostatečně tuhá (z hlediska deformací při pojezdech) a která umožňuje nastavit vhodné řezné podmínky. Takže klidně vrtajda, horizontka, univerzální soustruh, automat, HPčko, numerika......cokoli.
Důležitá je ta přesnost, tuhost a geometrie a ne, co to je za typ stroje.
A stružení pak dopadne přesně podle toho, jako má ten výstružník geometrií řezného kužele, jaký použiješ řezný podmínky a mazivo. Mj. když si koupíš výstružník, tak má nabroušený "univerzální" řezný kužel - což logicky třeba u hliníku a nebo chromový nástrojovky (třeba 17029) s univerzálem rozumně nemůže fungovat. Takže v první řadě se musí výstružník (pokud chci aby fungoval) nabrousit tak, aby měl geometrií vhodnou pro materiál, v druhé řadě musím použít takové mazivo, aby s daným materiálem a materiálem výstružníku při zvolených řezných podmínkách pokud možno nedělalo nárůstek (proč asi tak pak ta díra může být velká, že).
Takže logicky vždy je nutná vhodná kombinace geometrie výstružníku, podmínek a maziva - ta přesnost mašiny je pak už nutností - abych mohl používat některé geometrie.
Přičemž úhel se používá u výstružníků někde mezi cca 0.5° - 90° (ruční / čelní) - to souvisí s tím, co chci aby to dělalo.
Velikost přídavku (tj. výsledný průřez třísky) pak zvolíš tak, aby to mělo nějakou logiku - to už se tu probíralo, jako obvykle s minimálním úspěchem.
Samozřejmě tohle platilo akorát kdysi, dneska když tohle víš, tak jsi pouze xxxxx a vyznavač staré doby.

[Sancho Panza]

Na horizontálních vyvrtávačkách čelní výstružníky používat nelze, protože vřeteno není dost přesné.

Hm, to bude asi nějaký divný - doporučuju si všimnout v jakých tolerancích se před cca 50ti lety na slušných horizontkách v serií běžně vyrábělo.
.0002" na rozteči a .0005" v průměru
Doporučuju si to zkusit přepočítat na metriku a pak to tomu z tý škodovky, ukázat, jak to nejde
https://www.lathes.co.uk/devlieg-photographs/

Nevím, byly tam WH13 s optikou a pak WH16. Dělal jsem jenom na té 13. Když si vzpomenu jak se tam klínkem upínalo do Morse 5, tak mi fakt nepřipadá že by to bylo způsobilé na čelní výstružníky napevno. Běžně se tam "bagrovalo" vrtákama nad 50 mm a odlitky taky nebyly nic lehkého.

Vybavilo se mi, že jsem se kdysi ptal proč jsou na přesných vrtačkách ty odlišné kužely. No a odpověď byla, že aby tam někoho nenapadlo cpát nářadí co tam nepatří. Myslím, že díry nad 20 mm už na přesné vrtačce odmítali vrtat a předvrtávalo se to právě na horizontkách.

Slušná horizontka je jistě přesná mašina, ale musí se s ní jako s přesnou taky zacházet.

To ovšem taky souvisí s tím, že na přesné mašině nelze v serií raubovat odlitky a pak chtít přesně stružit. Prostě přesné práce se dělají na přesné mašině a raubuje se jinde.
Mj, kdysi se to pečlivě dodržovalo (že byly vyhrazené přesné mašiny pro konkrétné lehké práce), dneska je jiná doba.
No a ty WHxx - většinou byly v fabrikách v olezlém až dezolátním stavu (pokud nešlo o mašinu vyhrazenou někde v nástrojárně a nebo u výrobce obráběcích strojů), takže nějaké stružení napevno bylo úplně mimo možnosti mašiny.
Nemluvě o tom, že až na světlé vyjímky obsluhy takových mašin (zejména zkušenostma a praxí - to bylo opět svázané tím co se po nich chtělo) byly úplně jiné typy než co stávaly u SIPů, Moorů, Hauserů a nebo třeba i dederonských Mikromatů.