6. 11. 2010, 7:50
Peťo, gratuluju k dokončení frézky. Funguje to velmi pěkně.
Nejsem si ale jist, jestli nezaměňuješ názvy nástrojů. Vrták je na vrtání děr, tedy jen na posuv v ose Z. Nemá podbroušené boční břity, takže s ním nelze frézovat "do boku", na druhou stranu ty boční břity dobře vedou nástroj v díře. Čelní břity jsou broušené do kuželu (vrcholový úhel 118 - 120 stupňů), což umožňuje průběžné ustřeďování nástroje v díře, a lépe to odebírá šponu ze středu díry, kde je minimální obvodová rychlost, nahony vzdálená od optimální.
Naproti tomu fréza (stroj se jmenuje frézka) je přednostně určená na boční úběr, proto má obvodové břity podbroušené. Většina fréz má čelo uzpůsobené tak, že je možné s ní i zavrtávat, ale čelní břity se velmi ochotně zalepí duralem, tím přestanou téměř ubírat materiál, ale protože posuv Z jede dál a nástroj nemá kam, začne uhýbat do boku, rozvibruje se, zakousne se bočními břity a ukroutí se. Pomáhá zavrtávání často přerušovat, mazat, či rozjíždět do boku.
U zavrtávání frézou také velmi významně záleží na slitině hliníku. Zatímco do automatového duralu (slitiny s označením 2xxx) to jde velmi dobře, tak např. do litiny 6060 (pásoviny, profily, trubky) to nejde skoro vůbec! Často si pomáhám tím, že vyvrtám díru vrtákem, a z té pak teprve zahajuju frézování.
Peťo, jako jeden z mála CNCéčkařů jsi zde zvolil malý posuv a velkou hloubku záběru. To jsi můj člověk, také to tak dělám, a to samozřejmě proto, abych se na klasice tolik nenajezdil. Myslím, že je to i lepší z hlediska rovnoměrného opotřebení břitu nástroje. Ale je to náročnější na tuhost stroje a nástroje, a hlavně na mazání a vyfukování špon z drážky. A hlavně to zavrtání do té hloubky je problematické.
Ještě mohu doporučit jednu fintičku - hrubé celoobvodové frézování proveď s offsetem o cca 0,1 mm větším, než má být výsledný tvar, a úplně nakonec to ojeď 1x napřesno, najednou v celé hloubce, sousledně. Tím že frézuješ jen tu desetinu, špony jsou malinké, mají spoustu místa kam mizet, a vzniká krásný povrch.
Petr Spáčil