CNC Fórum

prochaska píše:

yaqwsx píše:To prochaska:
Díky za připomínku. Tenhle graf chybí a asi by byl vhodý. Když je člověk do toho ponořený, tak mu nepřijde, že takové věci chybí. Původně jsem chtěl tento graf nachystat a poslat ho sem, ale trochu teď nestíhám, tak snad v budoucnu dodám. Zkusím probém tedy popsat slovně. Představ si, že máš pohyb konstatní rychlostí po přímce, která navazuje na oblouk. Neprobíhá zde žádné zrychlování ani zpomalování. Jakmile dojedeš na konec úsečky, musíš začít okamžitě působit dostředivým zrychlením Ad = v^2/r. A zde vzniká ráz. Tomu nelze zabránit jinak než zastavením a postupným rozjetím se.

Já jsem si to zkusil představit. Když pojedu v X konstantní rychlostí a začnu opisovat čtvrtkruh, stále stejnou obvodovou rychlostí, tak mi v čase t = 0 .. pi/2 klesne x-ová složka rychlosti na nulu Vx = cos(t) a pak už zůstane nulová, zrychlení bude Ax = -sin(t) a pak se skokem vrátí do nuly, takže ryv (to jsem ještě nikdy před tím neslyšel ) bude -cos(t), ale v čase pi/2 bude nekonečně velký, což nelze, takže se to zpětně projeví na překmitu rychlosti x do mínusu? Chápu to dobře?

V ose X bude ryv omezeny, postupne zacne rust brzdici zrychleni(mimo konec oblouku). Problem je v ose Y - v primem useku bude nulove, ale hned jak zacne oblouk, tak musi byt v ose Y akcelerace odpovidajici dostredivemu zrychleni - tudiz se akcelerace zmeni skokove. Dostredive zrychleni je kolme na smer pohybu.
Skokova zmena akcelerace znamena skokovou zmenu sily - tento impuls kvuli konecne tuhosti zpusobi kmitnuti stroje.

A proč se tam uvažuje to dostředivé zrychlení? Nemá se to spíš (u sériové kinematiky) brát výhradně po složkách?

prochaska píše:A proč se tam uvažuje to dostředivé zrychlení? Nemá se to spíš (u sériové kinematiky) brát výhradně po složkách?

Ale i kdyz to rozlozis na slozky, tak se to chova stejne. Na zacatku oblouku navazujiciho na osu X proste osa Y musi zacit skokove zabirat, jinak kruh neudelas. Mimo jine z toho vyplyva, ze oblouk se v prvni chvili da velmi presne aproximovat parabolou.

Nejde o to v které ose se akcelerace objeví (to záleží odkud kam bude oblouk), ale o to že skokvě zmněním pohyb z přímočarého na kruhový/obloukový. Pohyb po kruhové trajektorii má konstantní akceleraci pokud má konstantní poloměr - tedy z nulového zrychlení zmněním skokově na konstantní dostředivé.

Zkuste si v jedoucím autě škubnout volantem o čtvrt otáčky a držte ho o té čtvrt otáčky natočený. Natočení o čtvrt otáčky odpovídá nějakému poloměru oblouku (je jedno jakému) Jde o to že při škubnutí volantem to škubne i s řidičem. V zatáčce už s tím řidič tak nějak počítá a tak kompenzuje dostředivé zrychlení, ale ve chvilce škubnutí s volantem (skoková zmněna akcelerace - skoková zmněa polohy volantu) praští hlavou o sloupek . Pokud s volantem neškubnu ale pomalu otočím na té čtvrt otáčky tak tu kompenzaci dostředivé síly řidič zvládne lépe..... Rychlost otáčení volantem je ona rychlost zmněny akcelerace. Když otočím pomalu zmněním i akceleraci pomalu a nedostanu na dršku , ale za cenu toho že neprojedu dráhu po oblouku s konstantním poloměrem ale nějaké jiné křivce...

Myslím že tohle je dostatečné vysvětlení pro ty kterým matematika/fyzika moc nevoní

tu skokovou změnu zrychlení moje hlava sice papírově vzdělaná ale za několik desítek let od škol už vyprázdněná a zaplněná něčím jiným taky moc nechtěla brát
přesvědčila mě ale moje gymnaziální dcera následujícím příkladem
představte si analogickou situaci, tj. rovnoměrný pohyb tělěsa po kruhové dráze, tam beze vší pochybnosti a tedy snadno představitelně působí odstředivá a dostředivá síla a tedy dostředivé a odstředivé zrychlení
přestane-li dostřediná síla působit, těleso bude pokračovat původní rychlostí po přímkové dráze tečné k tomu původnímu kruhu
skokově se změní - zanikne dostředivá síla, skokově se tedy musí změnit - zaniknout (nebo opačně vzniknout) i dostředivé zrychlení
zkuste si na podlaze na kusu provázku roztočit závažíčko a pak provázek pustit, závaží odletí po tečně
ten příklad s autem a cuknutím volantem je bezvadnej, tam si totiž lze snadno představit i existenci trajektorie s minimálním otloukáním hlavy