kyslíkovodíková svářečka

[Japa]

Tak ono i ten kyslík-vodík v igelitovém sáčku je zajímavý. Sám jsem v 80-tých létech, když žádnou pyrotechniku nešlo legálně koupit, měl vždy na silvestra nafoukáno několik sáčků s odporovým drátkem uvnitř a odpaloval je, no a šlupka to byla pěkná spolu s modrou ohnivou koulí a při nafoukání 50 l sáčku jsem měl obavu o skla v oknech.
Jinak u té svářečky je základ pojistka proti zpětnému šlehnutí, my jich v soustavě měli asi pět (válečky s poro-bronzí), první hned v hořáku a taky to pár krát bouchlo, ale vzhledem k tomu, že v soustavě je objemově velmi málo plynu, tak "výbuch" je doprovázen jen menší tupou ránou, bez jakýchkoliv destrukčních následků na svářečce.
Co se týče použití dnes, za mě spíše ne, na svařování je dnes vhodnější, jednodušší a univerzálnější TIG.

[robokop]

svarovani je jasne

co pajeni na tvrdo
intenzivni ohrev
to porad bez autogenu nejde

[Japa]

Ještě k té kyslíko-vodíkové svářečce, aby se s ní dalo obstojně svařovat, je potřeba acetylén k redukci plamene, no a když pominu láhev, tak je potřeba karbidový vyvíječ a ten už je dnes také rarita, pálit s tím nejde, intenzívně nahřívat také moc ne. Takže nakonec ten klasický autogen zůstává jako nejlepší volba, navíc v dnešní době není problém ho sehnat a i výměna láhví se dá řešit celkem snadno několika způsoby, když pominu oficiální nájem, který žádného kutila zřejmě neosloví.

[aumirek]

Zdravím trošku se přidám.Tuto svářečku jsem vlastnil a byl to neocenitelný pomocník.Pravda na klasické svařování to nebylo nic moc proti autogenu byl trošku jinakej svár.Ale měnil jsem s tím prahy na škodovce.Nicméně letovat mosazi to byla paráda.Dal se s tím upálit i 10 ploccháč a něco nahřát do červena taktéž paráda.Bezpečnost byla troufnu si tvrdit lepší než u autogen.To tvrdím i přesto že mi bouchla a jen náhodou se nic nestalo yla zastavěná takže výbuch šel do stropu.Ale byla to jen moje nebetyčná blbost.V celé svářečce byla mach zásoba asi 5 litru plynu max 1,5 baru.Takže toto množství sice je dost ale na destrukci garáže pořád málo.Ale co se stalo.Byli tam 2 spinače co při tlaku 1,5 baru ji vypnuli.A stačil vypnout jen jeden.Pokud by i toto selhalo bylo tam okýnko z plexi které prasklo a tšch 5 litru uteklo neškodně ven.No jeden spinač mi odešel tak jsem ho zkratoval a dělal dál.Bohužel jednou v zimě mi odešel kotel a já potřeboval něco svařit při tom mi odešel i druhej spinač a jelikož mrzlo tak jsem ho též zkratoval a vařil.Což nebyl problém pokud hořík hořel naplno.Bohužel jem ho zhasl a kontroloval sváry a jelikož nebyl odběr narostl tlak a vyhodil to plexi což by zas nebyla katastrofa.Bohužel jsem při konstrukci nedomyslel jednu věc.A to stykač jsem dal přímo na svářečku v blízkosti toho okýnka.No a jak prasklo plexi stykač zajiskřil a byl pruser.

[jova]

Přemýšlím, že bych vytvořil druhou verzi s co největším stupněm bezpečnosti. Jestli uvažuji správně, tak ten výbuch nastane díky tomu, že se při vzplanutí směsi, se tato směs okamžitě ohřeje na cca 3 000 stupnů a tím zvětší svůj objem. Dokázal by mi někdo poradit, případně spočítat, na kolik naroste tlak v uzavřené nádobě řekněme o objemu 1litr této směsi v okamžiku toho ohřátí na 3 000 stupňů?
Nebo je to celé nesmysl a další děje, jako je pára z kapaliny která se vytvoří, případně šoková vlna vyvolaná detonací, ten výpočet zcela „znehodnotí“?
Mé úvahy směřují k tomu, zda by se dala vytvořit nádoba vyvíječe dostatečně pevná, aby ten výbuch přežila.

[chb]

nevím, ale granáty a jiné bouchací věci se dělají právě uzavřením do pevné slupky.

u toho kyslíkovodíku bych šel asi raději cestou tam nechat slabé místo, kudy ten tlak uteče ven a nezničí nic cenného okolo či uvnitř vyvíječe.

a současně minimalizovat objem vyrobené nespálené směsi.

[picom]

Tlakovou nádobu určité ne!
Použít zpětný ventil proti šlehnutí plamene a pevnou nádobu vyvíječe s expanznim víčkem.
Zajistit automatické vypnutí zdroje

[jova]

Jestli jsem to dobře pochopil, tak podle téhle rovnice,

tlak.jpg (5.73 KiB) Zobrazeno 6652 x

když dosadím teplotu v kelvinech, počáteční tlak 1 bar, by měl tlak ohřátého plynu, při počáteční teplotě 20stupňů a konečné 3000 vzrůst cca na 11barů. Je to tak?
Když bych počítal, že tlak ve vyvíječi je při provozu 0,2baru, tak to dělá něco přes 13 barů. To zase tak velký tlak není.

1 * 3273,15 / 293,15= 11,16

[robokop]

zkus to
kdyz uz nenapises tak jsi mel nekde chybu

[chb]

tak konečně se našel čas naplnit dle návodu svářečku. I přes svůj značný věk nebyla nikdy naplněna. Zkontroloval jsem co se dalo a jediná chyba byla v tlakovém (můstkovém) snímači - uvnitř upadlý drátek. Vše ostatní šlapalo na první pokus.
Výkonově to dokáže zásobovat trysku průměru 1mm - tím že to ještě pravidelně vypíná na dosažený plný tlak. Zatím krátkodobé pokusy, možná po zahřátí vyvíječe by to dokázalo zásobit i větší dírku.

takto vypadá plamen jen z vyvíječe - tedy HHO

Toto je plamen po přidání PropanButanu - to už vypadá lépe. Je možné dosáhnout redukční či oxidační plamen (pochopitelně v možnostech HHO + PB)

A takto vypadá vyvíječ v orig socialistických barvách

[Grad]

v příbuzném tématu, je tam videjko jak se pracuje s mašinkou kterou tady zmiňuje jova, jsem psal že zde doplním nějaké info o "moderní" stavbě HHO generátoru a svářečky - zajímavý zdroj informací v češtině je tady, odsud je schéma svářečky z přílohy:

kyslíko-vodíková svářečka s HHO generátorem.pdf

(25.78 KiB) Staženo 608 x

Technické zařízení nemusí být jen účelné ale take skoro uměleckým dílem jako tato HHO svářečka vestavěná do vytuněné PC skříně