CNC Fórum

20 válců metr dlouhejch, na každým hydročerpadlo přes převod, ty rozcházet po obvodu a na to zaklopit desku, svařenec. Vodící středovej čep.

Jako první mě napadl styl Bismarck (gigantické kuželíkové ložisko, hřeben, hydromotory, nosnost 1050 tun), ale pak jsem si vzpomněl, že cirkusáci mají na těch svých atrakcích malá kola s pneumatikami (asi z Trabanta nebo ještě trochu menší) která jezdí ve žlábcích profilu \__/ svařených z plocháčů. Třeba by to šlo převzít.

Vzduchový polštář, vznášedlo, stačí dva tři centimetry, vzduch přivést tunelem. Otocis s tím prstem.
Viz:
http://www.drasar.cz/Transport-a-manipu ... h/Produkty

.
.
.

A co udělát betonový žláb, s vypustěmi a použit gumové kola třeba z toho VZV. Žlab by byl snadny na udržbu, kolům by vlhkost nevadila. A při delší nečinnosti osy kol podepřit, at se volně toči.

Ty kola z tanku jsou stavěne na větši rychlosti podle propočtu. Akurát tank má poloviční váhu a dvacet těch kol...

Pneu/hydropolštář mě napadl hned z kraje, ale, výroba, nároky na přesnost, agregáty, a potom vedlejší efekty co by rušily představení. No v případě oleje (velká pistnice) i ekologie.

U žlabu bych viděl malou "přesnost", pokud by nebyl žlab ocelovej a do betonu vsunutej, tak málo odolnej.

Navíc všechno dole je taky podle mě horší, bylo by to zakrytý kvůli bezpečnosti, mohla by tam voda, listí bordel, prach.. Byla by nutná častá údržba. Kamínek ve žlabu by to mohl ohrozit.

Pipik píše: ↑19. 4. 2019, 9:22 Po průzkumu u několika kolejařů je zakroužení standartní S49 koleje nereálné - i tramvajová se ohýbá maximálně do poloměru 100metrů, my by jsme museli do poloměru 6m, to je nesmysl (dle kolejařů). Ale dík za tip na katedru kolejové dopravy ČVUT, zkusím hodit dotaz

ti "kolejáři" kecali. Stočit se dá i pod poloměr 40 m. Je to běžný poloměr na vlečkách průmyslových podniků, hlavně turci to používají. Třinecké železárny mají vlečky s poloměrem cca 60 m. Nicméně to neřeší Váš problém, kdy potřebujete poloměr kolem 6. To je opravdu nestočitelné. Ale nikde není psáno, že zrovna musíte použít kolej S49 (která se mimochodem dnes prakticky nepoužívá). Dneska se jede spíš na UIC60.. Spíš bych zkusil poohlédnout se po nějakých menších kolejnicích.

Minimálně, co se týká kolejnic, tak jsou v tomto poloměru na vlakových točnách, takže cesta tu být musí.

Možná by se dalo zjistit, jestli se taková točna nenacházela v nějaký zkrachovaly fabrice, a třeba alespoň ty kolejnice zachránit.

Předpokládám, že ty vlakové kolejnice nejdou stáčet ne ani kvůli velikosti, ale kvůli složení materiálu, který by mohl být tvrdší.

Možná by se stálo zato podívat na jeřábové kolejnice, možná je tam rozdíl.

DwPetr píše: ↑19. 4. 2019, 12:43 U žlabu bych viděl malou "přesnost", pokud by nebyl žlab ocelovej a do betonu vsunutej, tak málo odolnej.

Navíc všechno dole je taky podle mě horší, bylo by to zakrytý kvůli bezpečnosti, mohla by tam voda, listí bordel, prach.. Byla by nutná častá údržba. Kamínek ve žlabu by to mohl ohrozit.

Tak tam přesnost není potřeba. Beton nepodleha korozi. Jen mě napadlo zda nebude jednoduchší si udělát šablonu s poloměr 6m u stolaře, než ohybat kov. A ten žláb muže být nadzemní.

Udržbe se nevyhne tak jako tak, je to prostě venku.

A přijde mu jednoduchší vymést žláb než "přebrušovát koleje"..

Vlakový koleje taky nepřebrušuješ, ale vem si jak dokáže vypadat betonová podlaha na dílně, a to tam jen behaj 4 lidi kolem stolu, a po pul roce tam můžeš sázet brambory.

Pokud se tam má něco pomale a přesně a hlavně plynule otáčet, nevěřil bych tomu, že se ten beton tak zniveluje. Kolejnici nebo svařenec můžeš dělat na místě do patek a můžeš ho srovnat, beton už ne.

U těch vlakových si nejsem jisty, že se nepřebrušuji. Jeden z důvodu je že se nepřebrušiji, je váha vlaku a taky takt, protože ten vlak tam několikrát děnně prosvišti. Tramvajové koleje se třeba pravidelně přebrušiji i kola lokalek. U vlaku se nekola nepřebrušiji ty se rovnou měni cela.

U kovových pásu je vhodné jednou tydně s nimi jezdit, aby nekorodovaly (poznámka z praxe).

Tak beton nemyslím ten co se použiva v dílně, ale stavebni, mají odlišně vlastnosti. Tlumení by měly zajistit právě gumové kola.

Ještě je možnost použit v případě ocelových koleček a kolejnice, čističi jednotky - kartáčky.....

Otázka co se myslím přesně otáčet.

Technická: dvojkolí se soustruží, jsou na to i speciální podúrovňové soustruhy. Cílem je udržení kónického profilu kola, protože to se pak drží na kolejích uprostřed (dvojkolí se samo srovná tak, aby se odvalovalo po stejných průměrech). Koleje se brousí řádově po desítkách miliónů projetých tun.

milan.83 píše: ↑19. 4. 2019, 1:07

Pipik píše: ↑19. 4. 2019, 9:22 Po průzkumu u několika kolejařů je zakroužení standartní S49 koleje nereálné - i tramvajová se ohýbá maximálně do poloměru 100metrů, my by jsme museli do poloměru 6m, to je nesmysl (dle kolejařů). Ale dík za tip na katedru kolejové dopravy ČVUT, zkusím hodit dotaz

ti "kolejáři" kecali. Stočit se dá i pod poloměr 40 m. Je to běžný poloměr na vlečkách průmyslových podniků, hlavně turci to používají. Třinecké železárny mají vlečky s poloměrem cca 60 m. Nicméně to neřeší Váš problém, kdy potřebujete poloměr kolem 6. To je opravdu nestočitelné. Ale nikde není psáno, že zrovna musíte použít kolej S49 (která se mimochodem dnes prakticky nepoužívá). Dneska se jede spíš na UIC60.. Spíš bych zkusil poohlédnout se po nějakých menších kolejnicích.

Ano určitě kecali 100m poloměr pro tramvaj je dost málo - vlastně hodně - tramvaj má minimální poloměry v desítkách metrů - viz třeba parametry nejnovější tramvaje T15 je to 20m - provozní s cestujícími
http://strategickeprojekty.dpp.cz/vozy/ ... je-vozidla

Jestli jsou ty kola opravdu z T34, tak Vám jejich prodej zaplatí novou točnu.

No stejně bych se alespoň zeptal u toho Drašnara, vždyť to tam má v referencich a použití.