CNC Fórum

k te pevnosti doporucuji nastudovat pretaveni vytisku v peci zasypane v namletem pudru z kuchynske soli kvuli borceni
myslim ze borec ukazoval ze z toho udelal malou tlakovou lahev a mel v ni par baru tj, jako bonus je i tesnost

packa píše: ↑6. 2. 2021, 4:45 jo to je ono to ptc 50w mám objednaný

Obavam se ze 50W bude malo. Ja tam mam 2x200W a neni to s rychlosti vytapeni zadna slava. Je ale mozne, ze maly izolovany box to trochu vytopi, ja mam konstrukci tiskarny z cca 60kg oceli a ta se takovym prikonem nezahreje za 5minut. Ono to ale zpocatku nevadi, protoze se tiskne u podlozky ktera vzduch v miste tisku zahreje.

t256 píše: ↑6. 2. 2021, 4:59

packa píše: ↑6. 2. 2021, 4:45 jo to je ono to ptc 50w mám objednaný

Obavam se ze 50W bude malo. Ja tam mam 2x200W a neni to s rychlosti vytapeni zadna slava. Je ale mozne, ze maly izolovany box to trochu vytopi, ja mam konstrukci tiskarny z cca 60kg oceli a ta se takovym prikonem nezahreje za 5minut. Ono to ale zpocatku nevadi, protoze se tiskne u podlozky ktera vzduch v miste tisku zahreje.

mám objednaný dva tak uvidím , každopádně dík za postřehy .

robokop píše: ↑6. 2. 2021, 4:47 k te pevnosti doporucuji nastudovat pretaveni vytisku v peci zasypane v namletem pudru z kuchynske soli kvuli borceni
myslim ze borec ukazoval ze z toho udelal malou tlakovou lahev a mel v ni par baru tj, jako bonus je i tesnost

paráda dík za nakopnutí tady to má https://www.youtube.com/watch?v=nRLJ4yl ... e=emb_logo

packa> PETG je taky celkem hygroskopicky a tys presne nepopsal jakym zpusobem ti vytisky "s malou pevnosti" kolabuji. Jestli to je typicky ztrata adheze mezi vrstvami, plati to co tu bylo uvedeno. Ja bych jako zasadni videl teplotu extruze. Ale bohuzel PETG ma jeste jeden mechanismum ztraty pevnosti kvuli vysokemu obsahu vody (myslim ze se oznacuje jako nejaka, mozna glykolova, hydrolyza?) a ten je charakteristicky vysokou krehkosti. Pozorovatelne pro oba hlavni smery napeti.
Misto aby material po zatizeni pruzil a po vycerpani taznosti praskl, tak praska rovnou, jako by mel minimalni taznost. To se deje uz od ploviny normalni meze kluzu, cili zasadni snizeni pevnosti. Jestli je to tvuj pripad, tak pomuze treba presusit filament.

to je zajímavé ... pokud navlhá filament ... výrobek už pak nenavlhá ?

Pokud si dobre pamatuju, k te hydrolyze dochazi behem extruze, vodni para nejak poskozuji polymerni retezce... Takze zalezi na stupni vlhkosti tesne pred tiskem, potom uz ne.

Dawe píše: ↑6. 2. 2021, 5:58 packa> PETG je taky celkem hygroskopicky a tys presne nepopsal jakym zpusobem ti vytisky "s malou pevnosti" kolabuji. Jestli to je typicky ztrata adheze mezi vrstvami, plati to co tu bylo uvedeno. Ja bych jako zasadni videl teplotu extruze. Ale bohuzel PETG ma jeste jeden mechanismum ztraty pevnosti kvuli vysokemu obsahu vody (myslim ze se oznacuje jako nejaka, mozna glykolova, hydrolyza?) a ten je charakteristicky vysokou krehkosti. Pozorovatelne pro oba hlavni smery napeti.
Misto aby material po zatizeni pruzil a po vycerpani taznosti praskl, tak praska rovnou, jako by mel minimalni taznost. To se deje uz od ploviny normalni meze kluzu, cili zasadni snizeni pevnosti. Jestli je to tvuj pripad, tak pomuze treba presusit filament.

jasná že navlhá vím , pak s ním ale nejde ani tisknout protože bublá . ne mě jde primárně o spojení vrstev .

Zajímavé vlákno, díky za info asi vyzkouším.

Přidám se k dotazu od Mexe viz. jeho příspěvek níže.
Máte někdo zkušenosti s vkládanou armaturou, mimo inzerty - matičky? Když tak se pochlubte postupem a třeba i nějakou fotkou.

Mne napadl nějaký sklotextil, či uhlíkové vlákna nebo tyčky.
Možná obdobně jak se za tepla do připravené dutiny lisuji inzerty tak zalisovat kovové dráty.

Mex píše: ↑6. 2. 2021, 3:13 ...
Umí některý slicer počítat s nějakou vkládanou armaturou?
Že by se do probíhajícího tisku něco vložilo asi není problém. Ale ten slicer by s tím musel počítat, aby tu vloženou konstrukci "přeskakoval".
Tady je ale asi problém mimo jiné v tom, že osa Z na těch 3D tiskárnách bývá hodně lenivá.
Takže očekávám spíš odpověď typu "Ne. Ses zbláznil, ne?".

Hledal jsem, ale našel pouze postup kdy se přímo s filamentem tiskne vlákno, nebo ještě postup kdy se rotační objekty tisknou rotačně - jakoby na soustruhu.

ještě se zeptám - použi jsteněkdo už filament vyztužení uhlík vlákny ?
třeba : https://shop.prusa3d.com/cs/filamenty/9 ... -750g.html#
jak se to chová ? projeví se to výrazně na tuhosti ?

Carbon filament jsem používal, ale protože je to v tom nasekané tak se žádný převrat nekoná.
Hůře se to spojuje, vyšší pevnost jsem nezaznamenal. Možná vůči nějakému opotřebení nebo nevím.

Já, sem tam, když chci zpevnit výtisk a nevyplácat celou špulku používám epoxid na vyplnění.
Vytisknu, zaleji, do vakua, pak ven a hotovo.

chb píše: ↑6. 2. 2021, 6:06 to je zajímavé ... pokud navlhá filament ... výrobek už pak nenavlhá ?

samozřejmě navlhá, ale málokdo ho (ten výrobek) bude provozovat v roztaveném stavu - aby mohlo dojít k další hydrolytické degradaci (dramatickému poklesu mechanických vlastností).

packa píše: ↑6. 2. 2021, 6:22jasná že navlhá vím , pak s ním ale nejde ani tisknout protože bublá . ne mě jde primárně o spojení vrstev .

Zminoval jsem to prave proto, ze ten "krehky efekt" nastava jeste o hodne driv, tj. s mensi vlhkosti, nez bys zpozoroval to prskani.

K tomu CF filamentu, primo ten XT-CFxx z odkazu jsem nemel, ale pouzival jsem ekvivalentni od pro3d.cz, konkretne PLA+CF20% (maji v nabidce i PETG+CF). To se tisklo uplne stejne jako obycejne PLA. Vysledkem byl urcite znatelne tvrdsi a taky abrazivnejsi povrch, celkove pusobici konzistentne a odolne. Bohuzel tuhost, pevnost, houzevnatost jsem nijak netestoval, tedy nevim.
Tipnul bych si ale, ze obecne se budou tyhle vlakny dotovane filamenty od sveho zakladniho materialu lisit v mechanickych charakteristikach podobne, jako se napr. lisi dobre zadokumentovane Markforged Onyx vs. cisty Nylon. Nerikam ze v absolutnich cislech, ale dal by se cekat relativni rozdil podobneho charakteru. To znamena ne jen ocekavat potencialne vyssi pevnost napric vrstvami, ale pocitat i s nizsi vyslednou pevnosti podel vrstev z duvodu mensiho pricneho prurezu zpusobeneho pritomnosti vlaken.

Něčím podobným jsem taky tisknul, ale docela to hobluje trysku. Dvě špulky 750g mi stačily vybrousit díru v trysce o 0,12mm. Při použití nerezové se docela změní tepelné vlastnosti.

lubbez> to je fakt, idealni je asi rubinova tryska, ale cenovka neni moc prijemna.