CNC Fórum

Ona to není nějaká přesná věc,jen jsem nechtěl aby to bylo moc zdrbané.Takhle je to v jednom rohu prohlé cca 1 mm což by se ještě sneslo ale (protože nemám autogen) zkusím to ohřát tím pb hořákem a bacit do toho.
Za studena na to nemám dost dobrý svěrák a dost velkou palici .A asi by se ty svary zase utrhly ...
Zítra napíšu jak jsem pochodil...

Tak nakonec jsem to musel z druhé strany naříznout,srovnat a zavařit.
Teď je to po celé ploše tak ve třech desetinách,líp to neudělám.
Zajímavá zkušenost je (zkoušel jsem i na jiných kusech ) že když položím hranol na desku a zavařím z jedné strany a pak hned z druhé,zůstanu nakloněný na tu první stranu.
Chce to první stranu lehce heftnout,pak zedva kraťoučké svary na druhé straně a pak zase přeskočit na tu první a tak pořád dokola.
Jenže při tom neustálém napojování svárů to vypadá jak od čuněte ( v mém případě ještě o dost hůř ).

No,mám se co učit...

karelsklo píše: Zajímavá zkušenost je (zkoušel jsem i na jiných kusech ) že když položím hranol na desku a zavařím z jedné strany a pak hned z druhé,zůstanu nakloněný na tu první stranu.

samozřejmě, protože to co ti tam vnáší to pnutí je chladnutí části materiálu z teploty tání na desítky až stovky st.
a když to pak otočíš, tak už je tenhle děj dááááávno mimo.....

Aha,takže 2 invertory a technika pistolníků divokého západu...!

Jo jo,chce to praxi kteráž je ale bez teorie pouhým tápáním takže díky za vysvětlení .

A další poznatek-ačkoli sluníčko ještě nemá sílu,už mám pěkně opálenou tu holou ruku kterou jsem to všechno držel ( vařil jsem ještě regál,pochlubím se...).

ale kulový....
udělej příště úkos z obou stran, naheftuj, srovnej do úhle, a pak jeď střídavě z obou stran. Za mých dob se tomu říkalo "toulavej svár", ale už to 25 let nedělám, třeba je to dneska všechno jinak....

v patnácti na brigádě jsem se naučil natírat dvěma štětci najednou
v každý ruce jeden
bylo to v úkole

teda testone...
sorry... to snad nemyslíš vážně, tomu se říkalo "kreten, hovado, idiot, úderník, zkurvenej komouš a taky kurvič"...

já dělal v úkolu dvacet pět let, ale nikdy mne nenapadlo vzít do ruky dva hořáky a zkurvit normy nejen sobě ale i ostatním.
to jsi trochu přehnal

tenkrát u nás v kolchozu postavili novej teletník
potřebovali natřít všechno to trubkový hrazení uvnitř
osmirkovat, natřít základem a pak takovou šedivkou co se o pár let později zjistilo že je v ní PCB a že je pak i v mlíce
máma v kolchozu dělala, tak pro mě jako pro syna zaměstnance vymysleli na prázdniny brigádu, stavbyvedoucí střelil sumu od boku a dali mi 0,50Kčs za bm
dopadlo to tak, že jsem to celý natřel sám asi za 3 neděle, vyšlo to asi na 8000,- a to tenkrát neměli ani kombajnéři za žně a to bylo sakra protlačovaný a placený
aby z toho nebylo zle, tak mi to vypláceli postupně asi 3 měsíce, kus napsali na mámu a tak
ale fakt jsem oběma rukama brousil i štětkoval

já ti to věřím, mladí úderníci byli v každém věku
dělal jsem za mlada na jadernym programu ve Škoda Plzeň, plat v rozmezí Kč 12000.- až 14000,-
něco už jsi musel umět, já měl tehdejší A666, tedy nerez, nejen ručně (argon), ale i automat (pod tavidlem), takže jsem si žil docela OK.
ale nikdy mne nanapadlo dělat něco rychleji, než nám určil normovač. no ono to na tom nerezu ani moc nešlo, stále se musela hlídat teplota materiálu, nesmělo to klesnout a ani přestoupit danou teplotu. na tu se mne už neptej, je to strašně let. matně vzpomínám, někde kolem 150-170st.C, ale tady už fakt plácám od boku (to bych musel dohledat skrypta a technologické poznámky výroby).
přece jen už ta paměť a věk dělá své...

Jako mlaďoch jsem taky brigádničil v kolchoze (pak jsem tam i pár let dělal),natíral jsem o prázdninách separátor lněných semínek vyrobený z vytřásadel z kombajnu.
Štětku jsem měl jen jednu ale po týdenní akci jsem to zaplatil vlastním porostem hlavy,musel jsem se nechat ostříhat skoro dohola .
Vnitřek mašiny byl tak stísněný že typický kolchozník by se tam nevešel,já tak tak...
Nepomohla ani večerníčkova čepice ani igeliťák na hlavě.