CNC Fórum

Jak je to se značením konců vodičů?
Čím se liší ty jednotlivé způsoby?
díky za info

testone píše: ↑20. 3. 2019, 1:42 Jak je to se značením konců vodičů?
Čím se liší ty jednotlivé způsoby?
díky za info

Já osobně používám adresu druhého konce, ale dost často se také používá na jednom popisku nejen adresa druhého konce, ale i adresa toho konce, to je ale jako když čteš noviny. Další je pouze číslování vodičů drát 1-1, 2-2 dle mého názoru vhodné spíše pro malé rozvaděče.

Třeba takto:
a) Vodič, nebo vodiče jsou připojeny na stykači KM1.1 na svorce A1, bez ohledu kam následně pokračují - je označení konců vodičů: KM1.1:A1
b) Vodič je připojen na stykači KM1.1 na svorce A1, ale pokračuje na rozpínací (blokovací) kontakt stykače KM1.2 na svorku 22 - označení konce vodiče je pak: KM1.2:22 Samozřejmě pokud je na stejné svorce výchozího přístroje připojeno více vodičů musí být každý zvlášť označen tzv. adresou.
c) Vodič je připojen na stykači KM1.1 na svorce A1, bez ohledu na který přístroj dále pokračuje, je označen jen číslem vodiče, třeba 45, v tom případě ale všechny vodiče jak přicházející i odcházející ze svorky KM1.1:A1 jsou označeny číslem 45

Varianty jsou různé, a pokud vím tak nejsou striktně vyžadovány, vlastně je to na výrobci jaký systém značení zvolí. Tak si vyber, který by Ti nejvíce vyhovoval.
Snad jsem se k tomu značení vyjádřil dost srozumitelně

Klucí koukám, že o elektriku je tady docela zájem. Nebylo by vhodné založit v nějaké sekci vlákno typu elektroinstalace strojů? Mám takový pocit, že se tady trochu motáme.

No nebojte se, já už se co nevidět zase odstěhuju na chalupu, kde naštěstí NET nemám, takže Vás tady cca do října nebudu prudit.

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:37 No nebojte se, já už se co nevidět zase odstěhuju na chalupu, kde naštěstí NET nemám, takže Vás tady cca do října nebudu prudit.

Jojo, tohle vyhrožování známe a pak se honí po louce s telefonem LTEčko

Je to sice OT, ale není to žádné vyhrožování. Je to pravda. Žádné vyhledávání LTEčka neprovozuji. "Za prvé nevím co to je a za druhé mne to uráží". Třeba tento citát někomu připomene jednu velmi známou filmovou hlášku.

Poznamka k tym stykacom spinanym PLC-ckom - vystupy nikdy nedavat priamo na cievky, ale vzdy cez oddelovacie rele! Vyhnete sa tak necakanym spinacim anomaliam.

kinedryl píše: ↑21. 3. 2019, 9:27 Poznamka k tym stykacom spinanym PLC-ckom - vystupy nikdy nedavat priamo na cievky, ale vzdy cez oddelovacie rele! Vyhnete sa tak necakanym spinacim anomaliam.

Ano, to ovšem platí pouze v případě, že má PLC tranzistorové výstupy. Pokud jsou výstupy releové problém bych v tom neviděl, pokud se samozřejmě nepřekročí max. proud relé stykačem velkým jak basa od piva

A jaký je rozdíl mezi tím, když tranzistorový výstup PLC spíná přímo cívku stykače 24Vss nebo cívku relé 24Vss?
samozřejmě diodou ošetřím indukční špičku při rozpínání
samozřejmě nepřekročím povolený proud výstupu
díky za info

Oddelovacie rele sa v suvislosti s PLC mysli skor elektronicke bezkontakne. Problemovy vie byt aj releovy PLC vystup - osobna skusenost s niekolkymi siemensackymi Logami, ktorym pri rychlejsich spinaniach stykacov ostavali zlepene kontaky aj po skonceni programoveho signalu. Neprijemna zalezitost, ked sa napriklad nevypne spirala v parnom vyvijaci... (potravinarsky priemysel). Dorobenie oddelovacich rele problem hned vyriesilo. V praci mam len tranzistorove PLC a stykace zasadne len cez oddelovaky.

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:18 Třeba takto:
a) Vodič, nebo vodiče jsou připojeny na stykači KM1.1 na svorce A1, bez ohledu kam následně pokračují - je označení konců vodičů: KM1.1:A1

A jak je potom označen druhý konec téhož vodiče? Ten přece končí na jiném přístroji/svorce, pak bych nějak musel zvolit, podle kterého přístoje vodič označím.
Navíc pokud bych měl každý konec vodiče označen podle svorky ke které je připojen, nevím kam vede. To by asi mělo smysl pro montáž "cvičenou opicí" ve smyslu konec označený KM1.1:A1 patří na svorku KM1.1:A1 a druhý konec označený CD na svorku CD ( s předem připravenými a označenými vodiči), ale pro případné určení směru vodiče při opravě by to bylo bez dokumentace nepoužitelné. Nebo je to jinak?

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:18 b) Vodič je připojen na stykači KM1.1 na svorce A1, ale pokračuje na rozpínací (blokovací) kontakt stykače KM1.2 na svorku 22 - označení konce vodiče je pak: KM1.2:22 Samozřejmě pokud je na stejné svorce výchozího přístroje připojeno více vodičů musí být každý zvlášť označen tzv. adresou.

tomu rozumím tak, že každý konec jednotlivého vodiče je označen jménem svorky kam je připojen jeho druhý konec ("adresou"), to je asi náročnější na myšlení při drátování rozvaděče, ale za to by se v tom dalo hledat kam co vede

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:18 c) Vodič je připojen na stykači KM1.1 na svorce A1, bez ohledu na který přístroj dále pokračuje, je označen jen číslem vodiče, třeba 45, v tom případě ale všechny vodiče jak přicházející i odcházející ze svorky KM1.1:A1 jsou označeny číslem 45

pak by se označení vodiče dalo považovat i za jméno signálu který po něm leze, např. kostra v autoelektrice se značí č. 31, brzdová světla 54, tuším 72 je ENABLE u Siemens pohonů a tak
nejsem tedy schopen přímo podle označení vodiče určit kam vede, za to ale vím co na něm mám naměřit a při znalosti funkce odhadnu kam vede
Je to tak?


Díky za odpověď.

kinedryl píše: ↑21. 3. 2019, 12:12 Oddelovacie rele sa v suvislosti s PLC mysli skor elektronicke bezkontakne. Problemovy vie byt aj releovy PLC vystup - osobna skusenost s niekolkymi siemensackymi Logami, ktorym pri rychlejsich spinaniach stykacov ostavali zlepene kontaky aj po skonceni programoveho signalu. Neprijemna zalezitost, ked sa napriklad nevypne spirala v parnom vyvijaci... (potravinarsky priemysel). Dorobenie oddelovacich rele problem hned vyriesilo. V praci mam len tranzistorove PLC a stykace zasadne len cez oddelovaky.

A nemohlo zrovna tohle být způsobeno nevhodným ošetřením jiskření při rozpínání a následným zničením/slepením/svařením kontaktů?

testone píše: ↑21. 3. 2019, 12:26

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:18 Třeba takto:
a) Vodič, nebo vodiče jsou připojeny na stykači KM1.1 na svorce A1, bez ohledu kam následně pokračují - je označení konců vodičů: KM1.1:A1

A jak je potom označen druhý konec téhož vodiče? Ten přece končí na jiném přístroji/svorce, pak bych nějak musel zvolit, podle kterého přístoje vodič označím.
Navíc pokud bych měl každý konec vodiče označen podle svorky ke které je připojen, nevím kam vede. To by asi mělo smysl pro montáž "cvičenou opicí" ve smyslu konec označený KM1.1:A1 patří na svorku KM1.1:A1 ( s předem připravenými a označenými vodiči), ale pro případné určení směru vodiče při opravě by to bylo bez dokumentace nepoužitelné. Nebo je to jinak?

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:18 b) Vodič je připojen na stykači KM1.1 na svorce A1, ale pokračuje na rozpínací (blokovací) kontakt stykače KM1.2 na svorku 22 - označení konce vodiče je pak: KM1.2:22 Samozřejmě pokud je na stejné svorce výchozího přístroje připojeno více vodičů musí být každý zvlášť označen tzv. adresou.

tomu rozumím tak, že každý konec jednotlivého vodiče je označen jménem svorky kam je připojen jeho druhý konec ("adresou"), to je asi náročnější na myšlení při drátování rozvaděče, ale za to by se v tom dalo hledat kam co vede

salus píše: ↑20. 3. 2019, 2:18 c) Vodič je připojen na stykači KM1.1 na svorce A1, bez ohledu na který přístroj dále pokračuje, je označen jen číslem vodiče, třeba 45, v tom případě ale všechny vodiče jak přicházející i odcházející ze svorky KM1.1:A1 jsou označeny číslem 45

pak by se označení vodiče dalo považovat i za jméno signálu který po něm leze, např. kostra v autoelektrice se značí č. 31, brzdová světla 54, tuším 72 je ENABLE u Siemens pohonů a tak
nejsem tedy schopen přímo podle označení vodiče určit kam vede, za to ale vím co na něm mám naměřit a při znalosti funkce odhadnu kam vede
Je to tak?


Díky za odpověď.

K bodu a) doplňuji, že druhý konec téhož vodiče je označen zase označením svorky přístroje na kterém je vodič připojen. Přirovnání k cvičené opici při zapojování rozvaděče úplně sedí. Bez dokumentace, nebo tahání za vodiče ke zjištění kam vedou je případné zjišťování závady velice problematické.

K bodu b) ano jeden konec vodiče je označen "adresou" (tj. kam je připojen jeho druhý konec). Setkal jsem se proti tomuto způsobu označování s námitkami, že to komplikuje připojování vodičů při případné výměně, přístroje. Ale já zastávám názor, že pokud je k přístroji připojeno jen několik vodičů, nebývá problém si to zapamatovat, nebo pokud je jich více tak si to na pytlík od svačiny napsat. Tenhle způsob, je podle mne nejvýhodnější pro následnou údržbu a opravy. Propojování rozvaděče při jeho výrobě proběhne jen jednou, ale k opravám někdy dochází i opakovaně.

K bodu c) ano dá se to přirovnat ke jménu signálu.

A za vůbec nejhorší způsob označování vodičů já považuji když tam není ŽÁDNÉ. Ještě bych to toleroval u silových obvodů, nebo zcela jednoduchých ovládacích obvodů. Z vlastní zkušenosti vím, že většinou dokumentace přímo u stroje není - má ji v kanceláři šéf a ten je zrovna v Americe Nebo se taky dokumentace vůbec nezachovala a mašinu je potřeba zprovoznit "teď hned"

kinedryl píše: ↑21. 3. 2019, 12:12 Oddelovacie rele sa v suvislosti s PLC mysli skor elektronicke bezkontakne. Problemovy vie byt aj releovy PLC vystup - osobna skusenost s niekolkymi siemensackymi Logami, ktorym pri rychlejsich spinaniach stykacov ostavali zlepene kontaky aj po skonceni programoveho signalu. Neprijemna zalezitost, ked sa napriklad nevypne spirala v parnom vyvijaci... (potravinarsky priemysel). Dorobenie oddelovacich rele problem hned vyriesilo. V praci mam len tranzistorove PLC a stykace zasadne len cez oddelovaky.

Dle mého názoru je to přesně tak, jak píše testone. Pokud je na reléový výstup připojen stykač, který spíná blikající výstražné světlo a provede 30 cyklů do minuty tak vysokonapěťové špičky naindukované na cívce stykače kontakt relátka může zničit, slepit. I přesto, že reléové výstupy jsou proti tomuto nešvaru chráněny už v samotném PLC by bylo vhodné použít stykač s vestavěnou diodou či jiným ochranným prvkem. Nedovedu si představit, že rozváděči, kde cvaká 70 stykačů přibude ještě dalších 70 relátek plus vydrátování. Co se týče tranzistorových výstupů (které používám pouze v kombinaci se SSR relé třeba pro PWM regulaci) určitě cívka stykače připojit lze, ale za předpokladu dodržení předepsaného proudu.