Stránka 4 z 4
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 12. 7. 2025, 10:48
od Meki
už pracuju na tom E6B2, zkrátím hřídel a měl by se vejít pod víko.
Dawe píše: ↑11. 7. 2025, 10:31
Zkus nakoupit par E6B2 z Alika a vyzkousej naprimo. Fakt tam neni zasadni duvod proc by nektery z lepsich designu nejel naprimo a usetril by sis prevod.
Jde mi hlavně o to že ten původní indukční je lepší ve všech ohledech a navíc mám 3 vřetenové motory s tímto snímačem které bych nemusel překopávat na parametricky horší E6B2. Vím že se to zde čas od času taky řeší a pomohlo by to více lidem nejen s vřetenovými motory ale i třeba u pravítek, i často předělávané mahovky mají tuším sin/cos pravítka od heidnu. Ale bohužel no.
To by mě zajímalo, na jednom CNC soustruhu s pohony od siemense mám servo z kterého leze sin/cos 1Vpp, to servo točí až 9100ot/min ale co mi vrtá hlavou je že ten analogový 1Vpp signál vedou vodičem o délce asi 5m přes celou mašinu do driveru a vše funguje

Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 12. 7. 2025, 11:55
od zz912
No a ten Briter enkodér s SSI komunikací jsi zavrhl proč?
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 12. 7. 2025, 12:00
od testone
Meki píše: ↑12. 7. 2025, 10:48
.....
To by mě zajímalo, na jednom CNC soustruhu s pohony od siemense mám servo z kterého leze sin/cos 1Vpp, to servo točí až 9100ot/min ale co mi vrtá hlavou je že ten analogový 1Vpp signál vedou vodičem o délce asi 5m přes celou mašinu do driveru a vše funguje
potvrzuji, nedávno jsem se v enkodérech na vřetenovým motoru Siemens rejpal
pohony Simodrive 690 ( konstrukce cca 1985) mají výstup z enkodéru TTL
o generaci novější 611 mají 1Vpp a délka kabelu může být tuším v desítkách metrů
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 12. 7. 2025, 12:42
od Meki
zz912 píše: ↑12. 7. 2025, 11:55
No a ten Briter enkodér s SSI komunikací jsi zavrhl proč?
Konkrétně u tohoto motoru potřebuju ten signál dostat do C2000, tak potřebuju ABZ. Bude to pracovat jen v rychlostním režimu, nepotřebuju polohu.
Ale do dalšího motoru už musím dát ten briter, tam už polohu potřebuju.
testone píše: ↑12. 7. 2025, 12:00
potvrzuji, nedávno jsem se v enkodérech na vřetenovým motoru Siemens rejpal
pohony Simodrive 690 ( konstrukce cca 1985) mají výstup z enkodéru TTL
o generaci novější 611 mají 1Vpp a délka kabelu může být tuším v desítkách metrů
Ano, jsou tam 611. Zajímavé, myslel jsem že je analog 1Vpp starší. Co mě ještě zaujalo tak že ten kodér má 1024p/ot a v parametrech (nevzpomenu si který) můžu nastavit počet kterým to můžu ještě interpolovat, jestli si vzpomínám tak jsem tam měl číslo 4x.
Jinak dorazil ten britner:
Je to verze 17bit SSI a vyšel na 7552Kč vč DPH.
Vypadá to že jsou celkem šikovní a vyrábí si i vlastní čip BRT21600

Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 13. 7. 2025, 11:17
od Dawe
Meki píše: ↑12. 7. 2025, 10:48
...To by mě zajímalo, na jednom CNC soustruhu s pohony od siemense mám servo z kterého leze sin/cos 1Vpp, to servo točí až 9100ot/min ale co mi vrtá hlavou je že ten analogový 1Vpp signál vedou vodičem o délce asi 5m přes celou mašinu do driveru a vše funguje
Nizka impedance prenosove linky, dobre stineni, dobre analogove vstupni filtry. Hlavne to prvni je rozhodujici, zarene emise se ti vazbi hlavne na vysokou impedanci, na nizkou nemivaji energii. Pokud se nepletu, nechtel bych z hlavy mystifikovat, ale ty Simodrive mely par desitek ohmu, snad 30 nebo 50 Ohm max.
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 13. 7. 2025, 12:29
od Meki
Dawe píše: ↑13. 7. 2025, 11:17
Nizka impedance prenosove linky
Tomu moc nerozumím, jak to mohu prakticky ovlivnit? co nejkratší vodič o co nejmenším průřezu? kroucené páry žil fáze v kabelu? nacvaknutý ferit/namotaný ferit? používám LIYCY-A-5X2X26AWG
Ještě bych měl dotaz ohledně stínění vodiče, chápu že na datový kabel pokud možno vždy (např. enkodér motoru, oplet připojuji na stranu měniče) a co silový kabel napájení motoru z měniče? v dokumentaci k měniči jsem to zatím neviděl a v praxi to někdo používá a někdo ne. Třeba ty oranžové napájecí kabely siemensu které používám stíněné jsou, pomáhá to zabránit rušení aby se dostalo ven z kabelu a nebo to chrání jen příjem rušení do kabelu?
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 13. 7. 2025, 8:37
od Dawe
Meki> nemuzes. Jde o charakteristickou impedanci samotne prenosove linky, vystupni impedanci toho enkoderu kterym budi ten signal a kolik proudu tam tedy tece- vic proudu, vic "tvrde" a odolne tomu ruseni.
Stineni slouzi k obojimu, jak k lepsi imunite, tak k potlaceni (odrazu nebo absorpci) generovaneho EMI. U toho enkoderu se stini kvuli tomu prvnimu, u spinane siloviny naopak kvuli druhemu.
Kde uzemnit zalezi na celem zapojeni a taky na tzv. koordinaci izolace. Kdyz nevis, tak plati (hodne zjednodusene), ze u signalu uzemnis u prijimace, u te siloviny naopak u zdroje (tam kde je nejvetsi indukcnost, nejcasteji teda u motoru).
Oba konce se zemni jen vyjimecne a spis kapacitni vazbou nez galvanicky, aby sis tam neudelal taky zemni smycky a po tom stineni netekly bludne proudy, nebo si nepokazil prave impedanci toho vedeni pridanou distribuovanou kapacitou kde byt nema. Vzdycky je lepsi aspon nejake stineni, klidne neuzemnene, nez zadne. Sice neuzemnene hodne ztrati na utlumu elektrickeho pole, ale pobere aspon cast magnetickeho.
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 13. 7. 2025, 9:11
od Charon
Mno... nás teda cepovali ze než nezapojene stinení, to radši nestíněný kabel
Jak profesor, tak inža na provoze, oba stejně

Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 13. 7. 2025, 9:33
od Dawe
Charon> A vysvetlili vam proc to tak je a kdy je to lepsi?

Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 15. 7. 2025, 7:20
od Meki
Dawe píše: ↑13. 7. 2025, 8:37
Děkuju za informace
je nějaký fígl jak se dá ta impedance měřit? popřípadě je jiná metoda jak zjistit odolnost proti rušení než metodou pokus/omyl?
Doporučíš používat ferity? v profi světě jsem to moc neviděl, přijde mi to jako poslední řešení když vše ostatní selže.
U jednoho měniče dokonce někdo namotal ferity za měničem na silový kabel pro motor

(viz foto) myslel jsem že se ferit dává jen na datové kabely
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 15. 7. 2025, 3:30
od Dawe
Meki> ad metoda - mereni a zkusenost. To se tezko nejak strucne popisuje. Jednou jsem tu myslim uz rozepisoval "near field" sondy a praci s osciloskopem s nima. Sesondami proudovymi, magnetickymi i elektrickymi. To je neco, co se da s beznym vybavenim ubastlit, aby si clovek udelal predstavu o tom jake ruseni (amplitudo-frekvencne) se mu v systemu toula a kudy, kam a jakym vazebnim mechanismem (indukcne, kapacitne, galvanicky, EM). Pak se podle typu vazby da resit. Bez tohoto, jen na slepo s pouzitim nejakych obecnych poucek a pravidel palce je to o nahode.
ad ferity - jasny, pouzivaji se vetsi feritova jadra i na vystupu VFD hlavne jako soufazova tlumivka, kdy jdou vsechny tri U.V.W skrze jadro. Myslim ze to ma i v user guide k menicum bud Yaskawa nebo KEB nebo Omron.
Ono je to v principu low pass filter pro magneticke (indukcni) pole vyssich frekvenci (MHz, zatimco nosna jsou kHz). A hodne omezeny co do vykonu. A neda se z principu zahrnout do filtru vystupu s IGBT pro vsechny mozne kmitocty a delky kabelu. Protoze s kratsim kabelem se vyplati nastavovat vyssi nosnou (15kHz+), ale s dlouhym to uz kvuli jeho impedanci nejde. Takze se celkem bezne filtruje soufazove az na kabelu podle jeho skutecne delky se kolem relativne velkeho jadra omota patricny pocet zavitu a jen kdyz je potreba. Opet tu pisu obecne tvrzeni z ktereho budou mit vyjimky...
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 20. 7. 2025, 11:12
od Meki
Děkuju za pěkný popis
Dawe píše: ↑15. 7. 2025, 3:30
ad ferity - jasny, pouzivaji se vetsi feritova jadra i na vystupu VFD hlavne jako soufazova tlumivka, kdy jdou vsechny tri U.V.W skrze jadro
dal by se doporučit pro tyto účely univerzální feritový prstenec? předpokládám že cokoliv bude lepší než nic a u obráběcích strojů je to vesměs podobné, nosná frekvence do 16kHz, délka kabelu do 5m. Na TME mají spoustu typů materiálu feritu
Představoval bych si to tak že ke každému měniči bych koupil stíněný kabel (měnič-motor) a u měniče bych 3 žíly provlekl 1 otáčkou okolo společného feritového prstence, je to asi takový základ co pro odrušení můžu udělat.
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 20. 7. 2025, 12:47
od Dawe
Meki> hele velikost priblizne aby se ti tam ty tri vodice vesly co nejvic zavitu. Prakticky je vnitrni prumer tak cca 30mm a vic, vnejsi tak 50-60mm. Je to macek.
Material MnZn ferit, kdyz to ma byt univerzalni reseni pro soufazovou tlumivku a vyssi frekvece (MHz).
Ne zelezny! Potrebujes hlavne vysokou permeabilitu, to ti da nejvetsi impedanci a tim utlum za te vyssi frekvence kterou chces filtrovat. Saturace se bat nemusis, magneticky tok tu zpusobuji jen rozdilove proudy - cili to ruseni, ne pracovni. Muze fungovat i jako "kontrolka", dyz se bude ferit hrat, je to disbalancovanymi proudy vinuti - problem s motorem, koncem VFD a nebo kabelem.
Kupuju na domaci zvykai z ALiku. Takove zelene, MnZn.
Mrkni se do toho KEB nebo Omron navodu k meicum, tam to bude taky popsane.
edit: obrazek, tyto napr. Bacha, kdyz neni explicitne uvedeny material, tak nebrat. Cervene velke tam byvaji zelezne.
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 21. 7. 2025, 7:14
od Meki
Perfektní, díky.
budu motat kde to půjde
jinak vřetenový motor už dostal optický E6B2-CWZ1X 1000p/r
Ikdyž píšou v datasheetu 100kHz max. 6000ot tak pracuje skvěle i při 8000ot (131,6kHz) viz foto.
Re: Vřetenový enkodér (trocha teorie)
Napsal: 23. 7. 2025, 9:41
od Dawe
Meki> za malo. Kdyztak i na TME budou vhodne, maji urcite o neco mensi EPCOS z materialu N30, coz je dobry MnZn univerzal. Asi budou mit i ty velike.
K EMC, nezapominej taky na sitove filtry, at si nekopes zbytecne zpatky do site.
ad E6B2 > no vidis. A ty klony pujdou, jak jse psal, urcite jeste vys.
