CNC Fórum

Důvodů je víc.
- plošňáky(shieldy) s arduino NANO jsem už "nějak" realizoval a chci se posunout dál. Začínal jsem s Arduino NANO + pájivé pole https://www.tme.eu/cz/details/h25ps160/ ... sne-spoje/ .
Práce s tím byla otřesná, hlavně když jsem toho dělal víc. Jak už mi ze padesátého třetího rezistoru hrabalo, tak jsem tam udělal někde chybu a měl jsem tu čest si popovídat s tím duchem, který vždy z něčeho vyletěl.

Pak jsem poznal program Fritizing + adresu plosnaky.cz a to bylo jako přechod do jiné dimenze. Ovšem stále to vypadá amatérsky a pro mnohé lidi je slovo Arduino sprostá věc a ethalon pro nespolehlivost. Proč tomu to tak je, nemusíme zde rozebírat. Když nějaký laik uvidí obecný plošňák se součástkama, kterým nerozumí, tak to projde. To že to budu programovat přes prostředí Arduina, nemusím nikomu vykládat (Pokud se nebude ptát, nechci nic zamlčovat). Čili pohlížím na to i marketingově. (nehodlám na tom zbohatnout, ale nechci aby mi plošňák Arduina shodil celkovej dojem výsledného produktu)

Další důvod, který mě láká tohle zvládnout je miniaturizace. Ono i to nejmenší arduino je pro mě v některých aplikacích velké. Jednou jsem dělal plošňák ve tvaru mezikruží s takovými čtyřmi paprsky, který uměl spojit plusy a mínusy od 8-osmi senzorů a díky němu jsem snížil počet žil ve vodiči, takže už jsem mohl projít dutinou SCARA robota. Ono by se daly spájet vodiče od senzorů k sobě, ale takovou prasárnu by nám zákazník nepřebral. Byl to jen obyčejný plošňák se svorkovnicemi, ale umožnil mi zkonstruovat něco, co by jinak nešlo. Další level by se mi líbilo mít na tom plošňáku nějaký mikrokontrolér a vést k tomu jen +,-,A,B. On ten plošňák měl hromadu cm čtverečných, ale žádný hotový Arduino by se tam nevlezlo.

Dále mi na Arduinu NANO vadí, že je napájené 12V a přeci jenom v průmyslu je standard 24V. Takže je potřeba snižovat. L7812 topí jak blázen, ikdyž zátěž skoro nic nežere. Když chci použít klasický DC-DC měnič tak nemohu jít rovnou na 5V, protože když to budu mít pod napětím a připojím k tomu USB, tak je nebezpečí, že to prý může shořet. Tudíž musím jít na DC-DC 9V a potom využít ten "srážeč" napětí, který je součástí Arduina a pak na plošňáku mám 24V, 9V a 5V. Je to takový kočkopes.

Konkrétně tady u této klávesnice by se dalo to NANO použít bez problémů, ale chci si na tomto projektu udělat ethalon, ze kterého bych vycházel dál.

Sériovou výrobu opravdu neplánuji, ale spíše naopak speciálky viz výše.

Tak jsem udělal první výkop, objednal součástky + plošňák a uvidíme.

zz912 píše: ↑22. 10. 2020, 2:08 Dále mi na Arduinu NANO vadí, že je napájené 12V a přeci jenom v průmyslu je standard 24V. Takže je potřeba snižovat. L7812 topí jak blázen, ikdyž zátěž skoro nic nežere. Když chci použít klasický DC-DC měnič tak nemohu jít rovnou na 5V, protože když to budu mít pod napětím a připojím k tomu USB, tak je nebezpečí, že to prý může shořet. Tudíž musím jít na DC-DC 9V a potom využít ten "srážeč" napětí, který je součástí Arduina a pak na plošňáku mám 24V, 9V a 5V.

Arduino NANO má (mělo by mít, je nutné zkontrolovat) na sobě oddělující diodu mezi 5V a USB.
S Arduinem jsem teď dělal poprvé. Dělal jsem bastldesku, která má napájení 24V, ze kterého dělám 5V spínaným zdrojem a ty připojuji na +5V Arduina. Pin Vin arduina nepoužívám.
Pokud jen nahrávám, tak mám Arduino napájené přes USB. Pokud chci používat i zbytek desky, tak připojím 24V. Dioda na Arduinu zaručí, že mi 5V ze zdroje na desce neleze do USB. Pokud desku napájím jen z USB, tak musím mít zkontrolováno, že deska z USB nebere moc.

Ono to možná platilo pro dřívější, nebo určité desky Arduin, tak jsem si to zafixoval, že Arduino nenapájet 5V.

zz912 píše: ↑22. 11. 2020, 6:31 Ono to možná platilo pro dřívější, nebo určité desky Arduin, tak jsem si to zafixoval, že Arduino nenapájet 5V.

Říká se tomu předsudečná nenávist.
Docela často je to na místě. Ale u napájení Arduina 5V ne.

Člověk nikdy neví, co mu číňan pošle, takže si vždy zkontroluju, co a jak je tam osazeno. A na tu diodu si dávám extra pozor. Čínských variant Arduin je hodně.

Tak bych zde chtěl veřejně poděkovat Mart76. Pomohl mi kompletně předělat moje schéma na řízení tohoto panelu. Zůstala původní myšlenka Atmel 328P, galvanické oddělení vstupů/výstupů, komunikace přes RS485, napětí na 24V. Jinak vše od píky je předěláno znovu a lépe. Přibyla ochrana sběrnice a vstupů pro potenciometry pomocí transilů.

Chápu, že někomu by se mohlo zdát toto konstrukční řešení zbytečně robustní, ale je to přesně to, co jsem chtěl.

Tak uz "kluci" dorazili.

Tu modru krabicku poznam, schemu v pdf akebo obrazok schemy tu nezavesis? Tak so. Stiahol 4MB

Preco suvstupy riesene tak ako su? Na vystup optoclena mam dvihnute na plus odporom a cez tranzistor optoclena kondik 100n. Pre istotu a ak nepotrebujem prenasat velke frekvencie. Ale to je vec vkusu.

Vstup mam v serii odpor a zenerku z nej druhu zenerku na zem. Z 1 zenerky ide odpor ledka a ledka optoclena na zem. Tvoje zapojenie neriesi zaporne napatie na vstupe. Ale to by vaddit nemalo.

Śkoda, že mu to reviduješ, až když mu dorazily hotové plošňáky..

Na funkciu to nebude mat vplyv a tiez nemozem citat vsetko. Okrem toho od prvej verzie, tam posun je.

Ja zatlkam vsetko 1k odporom na 5v logike. Pac ked sa ti z nicoho nic rozbehne suport proti vretenu stavas sa podozrievavy na vsetko.

Potom sa na to da pozerat este ze moze aj blesk udriet.
Na externom dipleji to odskvarilo 3 transili, nejaku cesticku, prevodnik 232.ale na prekvapenie uP to prezil. A zelenozlty vodic v privodnom kabli to roztavilo.

Thomeeque píše: ↑15. 1. 2021, 3:51 Śkoda, že mu to reviduješ, až když mu dorazily hotové plošňáky..

Nevadí, pozdě, ale přeci. Připomínky se budou hodit na další projekty. Hold z roku na rok se ze mě elektrotechnik nestane. S každou další deskou se to bude zlepšovat.

atlan píše: ↑15. 1. 2021, 3:00 Preco suvstupy riesene tak ako su?

No protože je to moje maximum co znám a umím. Většina elektroschemat pro Arduina má na 24V vstupu jen odporový dělič zapojený přímo do procesoru. Ty lepší schémata mají jen optočlen a rezistor. Mě to s tou zenerkou a optočlenem připadalo jak Rolls-Royce mezi bastlíři.

Už více lidí mi říkalo, že je neobvyklé používat pulldown rezistory místo pullup rezistorů, ale že to ničemu nevadí. mě se líbí, že pulldown rezistory mají v klidu logickou nulu a nenašel jsem důvod to předělat.

Dále jsem dlouho zvažoval hodnotu pulldown rezistorů, jestli 1k nebo 10k. Co jsem tak pochopil, tak je to spíše záležitost citu elektrokonstruktéra.
- při 5V 1k odpovídá 5mA
- při 5V 10k odpovídá 0,5mA

atlan píše: ↑15. 1. 2021, 3:00 cez tranzistor optoclena kondik 100n.

K čemu je to dobré?

atlan píše: ↑15. 1. 2021, 3:00 Vstup mam v serii odpor a zenerku z nej druhu zenerku na zem. Z 1 zenerky ide odpor ledka a ledka optoclena na zem.

Byl bys ochotný to nakreslit?

Ten kondik, no ked buchnu mochovce aby to nezarusilo uP. Res ked v blizkosto uP rozopne stykac.
Samozrejme netvrdim ze toto je najlepsie riesenie, alebo ze nema chyby.

Pokud jsem to dobře pochopil, tak to zapojení funguje takto:
- na vstup optočlenu přivedu 24V
- na diodě DZ17 se srazí napětí o 10V tj. za diodou bude 24V - 10V = 14V
- dioda DZ1 a rezistor R1 spolu tvoří zdroj napětí na 10V
- úbytek napětí na diodách D1 + optočlenu bude cca 2V, tudíž na rezistoru R2 bude napětí cca 8V
- přes rezistor R2 a diody poteče proud 8V / 510 Ohmu = 15 mA

Jaké to má výhody?
Jaké používáš Ledky? Já když krmil Ledky 15 mA, tak každý, kdo nahlédl do mého rozvaděče oslepl. I proto je mám paralelně, abych mohl měnit rezistory.

zz912 píše: ↑15. 1. 2021, 2:53 Tak uz "kluci" dorazili.

U koho jsi to prosím dělal?
A s jakou dopravou, za jak dlouho to dorazilo a za kolik?
Díky.