CNC Fórum

salus píše:

Francotirador píše:například já bez mučení přiznávám, že mě z výše popsaných rad není vůbec jasné jak a co do stávajícího rozvaděče zakomponovat

Pokud budeš dávat frekvenční měnič tak kromě měniče:
1.) stávající rozvaděč MN80 v podstatě nepotřebuješ, …
2.) …
Proto já bych stávající rozvaděč úplně "vykostil" a udělal něco jiného, stejně budeš muset měnič někde umístit. Místa v soustruhu kam dát měnič je dost.

V případě měniče ano .
Momentálně mě spíš než měnič zaujalo to DC brždění, které tu diskutujete - u něho předpokládám, že část rozvaděče zůstane (z neznalosti tipuji že převážná).

No to je pak jiná, samozřejmě že stávající rozvaděč by mohl zůstat, ale budeš muset udělat ještě nějaký další takový podružný rozvaděč kam umístíš transformátor a jeho jištění, usměrňovač, stykač nebo výkonové relé případně ještě časové relé, to záleží na variantě kterou zvolíš.

salus píše:No to je pak jiná, samozřejmě že stávající rozvaděč by mohl zůstat, ale budeš muset udělat ještě nějaký další takový podružný rozvaděč kam umístíš transformátor a jeho jištění, usměrňovač, stykač nebo výkonové relé případně ještě časové relé, to záleží na variantě kterou zvolíš.

Varianta je mi v podstatě jedno - hlavně, aby to bylo funkční a bezpečné
Třeba s časákem, ať zůstane k dispozici ruka volná.
Na prumce jsem ve fyzice pozor dával, tam se tohle nebralo - tohle byla náplň předmětu základy elektrotechniky a tam jsem skutečně pozor nedával on ho vlastně nedával nikdo díky učitelovu "poutavému" způsobu výkladu látky a jeho vrozenému daru didakticky předávat informace.
Takže zbývá akorát vyspecifikovat zmiňované 4 součástky (s časovým relé vlastně 5) a vymyslet zapojení

Tohle (BSB 16) by mohlo vyhovovat?
http://www.rox.cz/vyrobky0520-brzdy_BSB.php" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.rox.cz/pdf/R053_blok_stejnos ... _63_80.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.vibros.cz/download/BSB.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
Nebo tohle
http://www.enika.cz/cz/komponenty-pro-a ... 1&jazyk=cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.enika.cz/download/automatiza ... TC+RTO.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.enika.cz/download/Automatiza ... vod_CZ.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

Nebo … máte tip na nějaký vhodnější modul?
Mám blbé tušení, že je to určené na velké motory a cena tudíž nebude nízká

Jak je to s tím bržděním blízko nulových otáček viz např. http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/38005.pdf" onclick="window.open(this.href);return false; ?

Francotirador píše: Jak je to s tím bržděním blízko nulových otáček viz např. http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/38005.pdf" onclick="window.open(this.href);return false; ?

Pokud brzdíš DC napětím, nemusíš "blízko nulové otáčky" řešit. Jak je v článku napsáno, nevzniká při tomto způsobu brždění točivé magnetické pole ve statoru, takže se Ti ani rotor nemůže roztočit opačným směrem.
Mechanické dobrždování se týká při brždění protiproudem t.j. reverzací, kdy pak vzniká nebezpečí obráceného chodu. Skoro každý soustružník, tedy ten na klasických mašinách tento způsob brždění používá, ale jsou to teda pěkné rázy jak mechanické tak i elektrické. Ti kluci to měli celkem už v ruce, jak dlouho tu páku podržet, aby se vřeteno neroztočilo obráceně.

salus píše:

Francotirador píše: Jak je to s tím bržděním blízko nulových otáček viz např. http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/38005.pdf" onclick="window.open(this.href);return false; ?

Pokud brzdíš DC napětím, nemusíš "blízko nulové otáčky" řešit. Jak je v článku napsáno, nevzniká při tomto způsobu brždění točivé magnetické pole ve statoru, takže se Ti ani rotor nemůže roztočit opačným směrem.
Mechanické dobrždování se týká při brždění protiproudem t.j. reverzací, kdy pak vzniká nebezpečí obráceného chodu. Skoro každý soustružník, tedy ten na klasických mašinách tento způsob brždění používá, ale jsou to teda pěkné rázy jak mechanické tak i elektrické. Ti kluci to měli celkem už v ruce, jak dlouho tu páku podržet, aby se vřeteno neroztočilo obráceně.

No takhle ho brzdím teď - přepnutím pakeťáku do protisměru a pak teprve zpět do nuly.
Co ty už hotový SS brzdící moduly, šly by jednoduše použít?

Podrobně jsem ty odkazy nestudoval, ale na ty co jsem koukal jsou převážně určené pro větší motory a jak píšeš, cena bude jistě "raketa". Nemám teď moc času se tím zabývat - dodělávám nějakou nutnou práci, ale kdybys posečkal, pokusil bych se Ti navrhnout nějaké schéma zapojení včetně specifikace materiálu. Více bychom mohli řešit po SZ.

salus píše:Podrobně jsem ty odkazy nestudoval, ale na ty co jsem koukal jsou převážně určené pro větší motory a jak píšeš, cena bude jistě "raketa". Nemám teď moc času se tím zabývat - dodělávám nějakou nutnou práci, ale kdybys posečkal, pokusil bych se Ti navrhnout nějaké schéma zapojení včetně specifikace materiálu. Více bychom mohli řešit po SZ.

Děkuji za ochotu - samozřejmě vyčkám.

Tak jsem nějak spáchal návrh DC brždění pro soustruh MN80A. Udělal jsem dvě varianty, jedna je bez použití časového relé, tzn, že čas brždění je závislý na době stisknutí vypínacího tlačítka. Druhá varianta používá časové relé pro brždění.
Parametry motoru byly změřeny z motoru AP80 4s, 550W 1380 ot./min., jmenovitý (štítkový) proud při 380V = 1,5A, ohmický odpor jedné cívky 12,6Ω, což při zapojení do hvězdy je při přivedení DC napětí do dvou fází motoru je tedy ohmický odpor 25,2Ω. Dle jednoduchého výpočtu by DC napětí pro brždění tohoto motoru při proudu 1,5A mělo být 37,8V. Protože zakázková výroba transformátoru bývá podstatně finančně náročnější, a aby nebyl motor přetěžován procházejícím proudem byl zvolen transformátor, který jejich výrobci běžně sériově vyrábějí tj. 24V. Předesílám, že úbytek napětí na usměrňovacím můstku byl zanedbán. Účinnost brždění bude sice o něco nižší, ale snad to vyhoví. Přikládám výkresy zapojení pro obě varianty. Ceny v rozpisech materiálů jsou bez DPH.

Varianta č. 1 - bez časového relé: Varianta č. 2 - s časovým relé:

Ja nevim hoši, nechci vam do toho nějak kecat, i cesta je cíl. ale necheš tam dat raději měnič ? vyjde to levněji zastaví skoro okamžitě, regulace otaček atd...
fakt ma tohle co tu řešíte smysl ?
měnič 500w stoji par kaček... pokud tam tedy nemáš jinej motor..

To Salus: diky za tu praci jmenem vsech kutilu. Ted se to alespon naucim pocitat. Zdovolenim rekapitulace: zmerim odpor jednoho vinuti daneho motoru, vynasobim x2 pro dve civky a potom vypocitam cca na proud protekajici vinutim pri beznem provozu (podle stitku stroje) dle ohmova zakona ? Konec, zadne syceni jadra a kravinky ?

To All: az to nekdo spachate urcite napiste, jak to rychle zastavi pri tech 24V ?

elbarto píše:Zdovolenim rekapitulace: zmerim odpor jednoho vinuti daneho motoru, vynasobim x2 pro dve civky a potom vypocitam cca na proud protekajici vinutim pri beznem provozu (podle stitku stroje) dle ohmova zakona ?

Jo je to tak, jen připomínka to vynásobení dvěma platí jen při spojení motoru do hvězdy, při spojení do trojúhelníka se to nenásobí, protože brzdící napětí se přivádí jen do jedné cívky motoru.

salus píše:Tak jsem nějak spáchal návrh DC brždění pro soustruh MN80A. Udělal jsem dvě varianty, jedna je bez použití časového relé, tzn, že čas brždění je závislý na době stisknutí vypínacího tlačítka. Druhá varianta používá časové relé pro brždění.
Parametry motoru byly změřeny z motoru AP80 4s, 550W 1380 ot./min., jmenovitý (štítkový) proud při 380V = 1,5A, ohmický odpor jedné cívky 12,6Ω, což při zapojení do hvězdy je při přivedení DC napětí do dvou fází motoru je tedy ohmický odpor 25,2Ω. Dle jednoduchého výpočtu by DC napětí pro brždění tohoto motoru při proudu 1,5A mělo být 37,8V. Protože zakázková výroba transformátoru bývá podstatně finančně náročnější, a aby nebyl motor přetěžován procházejícím proudem byl zvolen transformátor, který jejich výrobci běžně sériově vyrábějí tj. 24V. Předesílám, že úbytek napětí na usměrňovacím můstku byl zanedbán. Účinnost brždění bude sice o něco nižší, ale snad to vyhoví. Přikládám výkresy zapojení pro obě varianty. Ceny v rozpisech materiálů jsou bez DPH.

Varianta č. 1 - bez časového relé:

MN80A-brždění DC (SB).pdf

Varianta č. 2 - s časovým relé:

MN80A-brždění DC (KT).pdf

To zapojení je bohužel celkem nešťastné - protože neumožňuje rychlou reverzaci, nutnou pro bezproblémové řezání závitů nožem k čelu. Navíc správně by měly mít stykače S1 a S2 mechanickou blokaci (prototože takto, při náhodném slepení nebo mechanické poruše na kontaktech je to jasný záblesk).
Obojí zrealizovat samozřejmě není problém ("předvolbu" směru V1 vyprasknout, místo toho použít reverzační stykač), ovšem pak by z původního zapojení nezbylo skoro nic a při ceně mechanicky blokovaného reverzačního stykače a mechanicky blokovaného stykače pro brzdu by to postrádalo zcela ekonomickou logiku - cena jako za slušný měnič, provozní komfort špatný (viz jak brzdí DC brždění).
Nemluvě o tom, že jednou z největších nectností MN-80 jsou příliš velké nejmenší otáčky - typicky pro závitování k čelu s větším stoupáním je to na ránu - obvykle vyhraje akorát MacGyver - to po osazení měniče samozřejmě zmizí.

Zdar Mildo. Mechanicke blokovani stykacu uz je paranoia. Nikdy v zivote mi nezustal viset reverzacni stykac na hlavnim ani pomocnem kontaktu a zadny socik stroj tohle neresi. Pokud se to stane jednou za tisic roku vypadne proste pojistka. To jsou trendy dnesni doby bezpecnostni rele, atd. At se instalace poradne prodrazi. Co stykac to dalsi rele za dva litry.
DC brzdeni je technicky zajimave tema a urcite bych ho nezahazoval. U MN jdu osobne taky cestou nenice (otacky a rychla reverzace), ktery se da poridit bazarove na tento mikro vykon 250W od 500-1000kacek. Je ale spousta jinych stroju kam davat menic uz je drahe a zbytecne. DC brzdeni potom vyrazne zvysi komfort stroje a hlavne bezpecnost. Rozhodne bych to NEzatracoval.

Mechanické blokování stykačů zas až tak velká paranoia není, ale mnou navržená schémata byla navržena s ohledem na maximální zachování původní elektroinstalace MN80A. Samozřejmě že použití frekvenčního měniče je to nejlepší řešení, protože pokud by někdo chtěl dle mých návrhů dělat DC brždění a neměl přístup k "levnějším" komponentům které je potřeba doplnit ke stávající instalaci tak se dostane na finanční náklady které dosáhnou zcela jistě nákupní cenu použitého frekvenčního měniče. Prostou náhradou frekvenčního měniče za stávající instalaci soustruhu ale zdaleka vše nekončí, je i potom potřeba dopnit i další komponenty.
To co píše Milan584 o rychlé reverzaci je samozřejmě pravda.