CNC Fórum

Může tu někdo vysvětlit, jak to funguje ?

Tady je to vysvětlené asi dost podrobně, tady hodně zhruba (anglicky). Není mi úplně jasné, jestli tím šla skutečně ta miliontina docílit nebo je to jen rozlišení (číslo je dané násobkem převodových poměrů a počtu dílků na noniusu). Případně v jakém rozsahu.

Thomeeque píše: ↑11. 11. 2020, 1:30 Tady je to vysvětlené asi dost podrobně, tady hodně zhruba (anglicky). Není mi úplně jasné, jestli tím šla skutečně ta miliontina docílit nebo je to jen rozlišení (číslo je dané násobkem převodových poměrů a počtu dílků na noniusu). Případně v jakém rozsahu.

vzhledem k tomu, že to je komparátor, tak nějak mi uniká o jakém "rozsahu" je řeč.
Jinak starý mechanický přesný mikrometry (třeba od Tavannes, Brown a Sharpe a dalších) mají tisícinové dělení (tj. jeden dílek 0.001 nebo 0.002) a první se běžně dělaly tak někdy po roce 1900.
A mj, řada těch mikrometrů (pokud se o ně majitel slušně staral), tak jsou i dnes tak o řád přesnější než nové současné čínské.....píp.
Prostě přesná mechanická strojařina není nic nového - jediný rozdíl mezi tím, co bylo před 100 lety a teď je v tom, že tehdy to šlo podstatně pomaleji a obtížněji - ale u čistě mechanických měřidel (a mašin) je obvyklá současná produkce asi tak o kategorií (přesností) horší, než to co se dokázalo vyrábět před (třeba) 50ti lety.

doncarlos píše: ↑11. 11. 2020, 12:59

Kód: Vybrat vše

Takže pro ilustraci - rok 1855 (!) komparátor Whitworth (možná to jméno někomu něco připomene)

Může tu někdo vysvětlit, jak to funguje ?

jednoduše - máš etalon (ultra přesnou neprovozní johansonku - y) a oproti ní si periodicky kontroluješ ty svoje v nižší třídě (tj. třeba dílenský a další). Tříd je řada, tohle je komparátor té nejvyšší možné kategorie, co tehdy (1850) existoval.
Stejně jako se to komparuje i teď a nebo se to komparovalo před 50 ti lety - akorát komparátor před 50ti lety byl už elektrický (třeba od Cary https://www.cary.swiss/ ), v současnosti jiný než elektronický nebude.

milan584 píše: ↑11. 11. 2020, 3:18 vzhledem k tomu, že to je komparátor, tak nějak mi uniká o jakém "rozsahu" je řeč.

Rozsah, v jakém to udá rozdíl porovnávaných délek s přesností na mikropalec.

A pokud je to tedy jen komparátor, který říká kratší-delší-stejný, tak jaké je skutečné rozlišení (hystereze), fakt ten jeden mikropalec?

Thomeeque píše: ↑11. 11. 2020, 3:45

milan584 píše: ↑11. 11. 2020, 3:18 vzhledem k tomu, že to je komparátor, tak nějak mi uniká o jakém "rozsahu" je řeč.

Rozsah, v jakém to udá rozdíl porovnávaných délek s přesností na mikropalec.

A pokud je to tedy jen komparátor, který říká kratší-delší-stejný, tak jaké je skutečné rozlišení (hystereze), fakt ten jeden mikropalec?

obvykle ti u komparátoru stačí, když je dostatečná přesnost v rozsahu o nějž je (mohl by být) etalon jiný než komparovaný předmět.
takže třeba pro ilustraci - když používáš pro komparaci "obyčejný" 0.001 CEJ nebo i ten Somet, tak ti bohatě stačí třeba pole velký 0.01 mm (stačilo by i míň).
na druhou stranu, když je to měřidlo skutečně pořádné, tak v celým rozsahu často sedí - největší problém je teplota a otřesy a hlavně mít dostatečně přesný etalon (tj. ty johansonky).
Prostě absolutní zaklad pro skutečně přesné měření je mít pořádné měrky a z nich si poskládat rozměr a pak komparovat co nejblíž (tj. třeba v rámci toleračního pole).
Takže (opět příklad) pokud chceš měřit 10.000 +0.003 s bezpečnou přesností na tisíciny, tak použiješ (třeba) ten Somet (nebo CEJ, nebo jiný) co má 0.1 mikronu dílek (tj. o řád lepší) , adekvátní stojan (problém) a adekvátní johansonky (tzn. opět takový, s kterýma si se ještě nepotkal).
Všechno to jsou věci, co se před nějakýma 100 rokama už dělaly.

Ano, dělaly a to je ta krása. Na druhou stranu nikdo takto nesypal kus za kusem a to je ten rozdíl - dnes je snaha na ty 4 desetinná místa sypat kus za kusem rychle a spolehlivě (opakovatelnost). To jsem měl na mysli.

Merný valec z plného materiálu, váha 24kg, označenie MKSm 315.
Fotka nič moc, nechcelo sa to zaostriť na lapovanom povrchu.

Merné valce, plné, duté, ČZ, Škoda, ZVL.

Dutý merný valec zo Zbrojovky Považská Bystrica. Výška kalibračnej časti 600mm.

Rôzne pomôcky na meranie kolmosti. U nás sa moc nepoužívajú, len v prípade, že sa na danú súčiastku nedá použiť valce. Výroba ZVL, Kinex a ČZ.

milan584 píše: ↑11. 11. 2020, 5:38

Thomeeque píše: ↑11. 11. 2020, 3:45

milan584 píše: ↑11. 11. 2020, 3:18 vzhledem k tomu, že to je komparátor, tak nějak mi uniká o jakém "rozsahu" je řeč.

Rozsah, v jakém to udá rozdíl porovnávaných délek s přesností na mikropalec.

A pokud je to tedy jen komparátor, který říká kratší-delší-stejný, tak jaké je skutečné rozlišení (hystereze), fakt ten jeden mikropalec?

obvykle ti u komparátoru stačí, když je dostatečná přesnost v rozsahu o nějž je (mohl by být) etalon jiný než komparovaný předmět.
...

Rozumím, díky!

Milan199 píše: ↑11. 11. 2020, 9:19 Nedá se to říci jednoznačně - postupů může být několik.
Patrně ale to co vidíš na obrázku je matrice. Razník byl dvoudílný. Nejprve se přimáčkla plocha výstřižku // tzv přidržovač / aby se nezbortila při ostřižení a prostřižení děr // přes pružiny a teprve dalším pohybem lisu zkrz tento přidržovač vyjely razníky děr a střih obvodu.

milan584 píše: ↑11. 11. 2020, 10:04 protože to je na blokový nástroj - střihalo se to v sevřeném stavu (v bloku - najednou, žádný postupák ) - aby to bylo rovný.

Díky za vysvětlení.

jergus.balaz píše: ↑13. 11. 2020, 9:08 Dutý merný valec zo Zbrojovky Považská Bystrica. Výška kalibračnej časti 600mm.

Juj tak taky valec by sa mi hodil ku kruhomeru na vyrovnanie stlpu voci stolu. Krasa.

Vážení priatelia,
dnes 23.11.2020 uplynulo 40 rokov od úmrtia Pána brusiča Františka Hamra. Stalo sa tak na vlakovej stanici cestou do Domu Techniky v Bratislave, kde išiel školiť ďalších brusičov. Narodil sa 15.10.1911 v Šlapanicích u Brna.
Na jeho poctu dávam na stránku absolútnu brusičskú lahôdku. Je to jeho prvý model nástroja na automobilovú odrazku. Keď novú MBéčku podrobovali homologizácií, zadné odrazky nesplnili normu odrazu svetla. Pán František Hamr vyrobil model nástroja a od neho sa odvíjal vývoj a technológia výroby.
Pôvodne som chcel model dať až na záver, ale pán Hamr si zaslúži pripomenúť v tento deň ukážkou brusičského majstrovstva, ale aj technického myslenia našich predchodcov a učiteľov.
Bodaj by sa aj nám raz takéto vynálezy podarili.
Spomínajme na neho v dobrom, česť jeho práci.

PS: Je to podľa rozprávania Doc. Ing. Ladislava Herbanského Csc. Jeho vášňou boli spaľovacie motory, bol výnimočný znalec strojárskej technológie, ktorú učil celý život. Nesmierne si vážil prácu a osobnosť Františka Hamra.