AcemanLB píše:Ahoj lidi, mám možnost koupit tento kousek co je na fotce. Stojí na jednom srotisti a chtějí za něj 15 kkč. Osobně bych do něj šel tak do 10 kkč. Rád bych se zeptal zda to není blbost tohle kupovat. Je mi jasné že to bude chtít kompletní rozborku. Co jsem měl možnost vyzkoušet tak vše až na konika je pohyblivé a na vedeních to vypadá bez vůlí. Vůle jsou na klickach cca 1/2 otáčky. Není možnost ho zapojit takže nevím jak motor a převody. Kolik je tak reálná cena takového kousku? Váží to lehce přes 1000 kg. Díky za rady.
Napadá mě pár věcí k tématu:
1. ten soustruh tam z nějakého důvodu je a rozhodně nebyl celou dobu pod plachtou, možná se to nebude v prvotním opojení to nejdůležitější, ale z nějakého důvodu ho tam někdo dal, ze šroťáků mám pár zkušeností, které ale na sebe nemusí přímo navazovat
a) vždycky, ...opakuji vždycky je něco v pi....
b) pokud není něco v pi... tak něco chybí,
c) pokud zdánlivě nic není v pi...a nic nechybí, pozná to občas i ten co to vykupuje a jde to na web, pak většinou přijde rozčarování z bodu a)
Třeba nedávno se objevila v inzerci hrotovka Ud2, která je focená přímo na šroťáku s hloubkovou korozí za nějakých tuším 45k a bylo u toho napsané výborný stav
Je zbytečné se ptát, na co by si měl člověk dát pozor, asi jediná odpověď je, aby ti to nespadlo až to budeš nakládat/skládat, jinak v podstatě nemá smysl koukat jestli je to a to funkční atd. pokud se jedná o šrot, buď to chceš nebo ne
nějaké proměřování je v tomto případě spíše úsměvné
Rozhodně ale jsou věci u kterých budeš must sáhnout do kapsy v tom lepším případě, v horším to vůbec neseženeš. Typickým příkladem je kužel ve vřeteni a kužel v koníku (atyp, metrika=problém), další palcové šrouby příčného posuvu a vrchního suportu=problém, s tím související palcové noniusy=problém, chybějící ozubená kola pro řezání závitů=problém, ozubená kola v palcovém provedení=problém,....
to jsem teď napsal jen viditelné věci, jakmile to dotáhneš domů, tak zjistíš další kopec věcí co je potřeba udělat, aby ten soustruh vůbec běžel a případně se i posouvaly suporty po tom zrezivělým loži= další problém a to se nebavím o přidřeném vřeteni, ložiscích
atd., atd., ona už jenom kompletní rozborka je docela oříšek
Určitě bych ti to nechtěl rozmlouvat, spíše naopak, takových starých strojů je mi líto, a tento vypadá moc pěkně, navíc Loewe byl pojem, ale je třeba zvážit své schopnosti to dotáhnout do zdárného konce, nakonec totiž zjistíš, že aby se to vůbec rozběhlo a udělalo alespoň nějaký kloudný obrobek jseš někde na 50k a v podstatě nic k tomu nemáš, ono už jenom vyrobit si na to příruby na sklíčidla je docela problém.
Přesně jak píšeš, těch 15kč za kg se mi zdá taky docela hodně v poměru k tomu kolik na tom bude práce
V inzerci se objevují kolikrát hodně pěkné kousky i s příslušenstvím, zapojené, s cenou ne tak dalekou od tohoto, každopádně koncové rozhodnutí je na tobě, snad jsem tě moc nerozhodil
píše pan Erazim v roce 1952:
Kovoprůmyslová výroba celého světa dnes klade stále větší požadavky na přesnost obrobků. Je samozřejmé, že přesný obrobek předpokládá přesný obrá běcí stroj. Výrobci obráběcích strojů si během času vytvořili určité výrobní směrnice, které se dříve, hlavně z konkurenčních důvodů, snažili dodržet, po případě jich použít jako propagačního materiálu. Tím dosáhla výroba obráběcích strojů značně vysoké úrovně a zákazníci již dnes mohou od výrobce obdržet stroje s vyhovující přesností. Výrobce však ručí za přesnost stroje jen při ode vzdání zákazníkovi ve vlastních dílnách a nepřejímá záruku za stroj, který opustil jeho závod.
Než se nový stroj zařadí do provozu, musí vykonat svou "křížovou'' cestu,
t. j. balení, nakládání, dopravu, skládání a místní dopravu na pracoviště. To jsou všechno úkony, které mohou a v mnoha případech také ohrožují přesnost stroje. Je tudíž nutno vykonat přímo na pracovišti znovu všechny kontrolní operace jako u výrobce. Toto se však ve většině případů neděje - jednak z toho důvodu, že nový majitel neví, jak má stroj změřit, jednak proto, že nemá dostatek měři cích pomůcek a školených pracovníků. Na stroj již čeká spousta práce, dá se proto co nejrychleji do provozu a pracuje se tak dlouho, dokud se stroj točí. Nepřesná výroba se pak svede na dělníka a zpravidla se v závodě nenajde nikdo, kdo by stroj, pracující třeba i několik let, zkontroloval.
Myslím, že mluvím za mnohého údržbáře, který ke stroji nesmí, protože práce na něm je plánovaná a termínovaná a stroj se nesmí zastavit. Jsou to poznatky, jichž jsem nabyl ze stížností údržbářů, pro něž ČZLK, n. p., pořádal v r. 1950 kurs o měření přesnosti obráběcích strojů a jehož jsem se zúčastnil jako instruktor.
