CNC Fórum

Pre rychle a kvalitne spajkovanie hladam pajkovacie hroty ako su na obrazku, ale pre bezne pajkovacie rucky.
Napriklad https://www.sos.sk/products/zd-415
Ani po dlhom hladani som nenasiel nieco pouzitelne. Takze ma napadlo vyrobit to.
Jadro myslim nebude problem z kvalitnej medi. Problemom je vsako cim a ako to pokovit.
Vyrobcovia hrotov pisu ze na med ide zelezo, potom nikel, chrom a nakoniec pocinovat.

Chrom a nikel by som zvladol. Ale ako to pozelezim???

Pripadne ak to niekto videl v nejakom obchode tak skuste dat kontakt.

Tímto se k dotazu připojuji a prosím kolegu 4rest o radu.
Kdysi jsem o poželezování mědi sám uvažoval, ale nemám vybudované chemicko-technologické zázemí.

Já si hroty dělám ze železa. Je dobré je udělat dost krátké, pak to funguje dobře.
Nadělal jsem jich už hodně všech možných tvarů, včetně minivlny.

Medene jadro je tam zrejme kvoli vacsej tepelnej kapacite a vodivosti.
Na skusku skusim spravit nejaky zelezny, zvacsim vonk.priemer nech to lepsie akumuluje teplo.

tak on i celoměděný vydrží docela dost , nejvíc ho žere tavidlo . taky si je dělám , ale měděné

Sorry, že odpovídám až teď, ale mám toho v poslední době nějak moc.

Vylučování železa není žádná prdel, v Theory and Practice of Metal Electrodeposition k železu píší hned v úvodu: "Electrochemical deposition of iron is more difficult than other metals."
Zásadní problém je ten, že železo je docela neušlechtilý kov a měď je kov ušlechtilý, takže v roztocích se ti bude železo mít snahu rozpouštět a měď vylučovat, proces se nazývá cementace, dá se takto odstraňovat měď z odpadních roztoků, nebo jej lze pozorovat, když zasuneš hřebík a měděný drát do citronu. Z tohoto důvodu je to složitější, každopádně máš dvě cesty.

a) metalurgická, pokryješ měď vrstvičkou oxidu železitého a vložíš jej do redukční atmosféry při vysoké teplotě. Pokud použiješ vodíkovou atmosféru, tak potřebuješ cca 800°C, ale nepředpokládám že máš doma bombu s vodíkem, nebo by jsi si chtěl upravovat kyslíko-vodíkovou svářečku. Další možností je acetylenová atmosféra ohřátá na 1050°C, ale to už je blízko teploty tání mědi.Takže redukce z oxidu železitého padá. Pokud by jsi někde sehnal uhličitan železnatý, tak tam jsou teploty asi o 100°C nižší.

b) elektrochemická, což bude relativně snažší, ale problémem může být dostupnost některých chemikálií. Postup je vždy následující:
1 - odmaštění pokovovaného předmětu (třeba jarem)
2 - opláchnutí v destilce
3 - vložení do vlastní elektrochemické lázně, pokovovaný předmět (katoda) musí být na záporný pól připojený již při vkládání do lázně, jako anodu (kladný pól) připojíš kus železného plechu NÉ POZINK popřípadě obyčejné hřebíky TAKY BEZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV důležité je lázeň míchat, nějakou skleněnou tyčinkou, nebo třeba plastovou tyčkou
4 - vyjmutí z lázně a odpojení přívodného vodiče od pokovovaného předmětu
5 - oplach v destilce, klidně 3x
6 - osušení

Lázní je spousta druhů,
pokud budeš chtít vylučovat železnou vrstvu s malým podílem niklu, tak má lázeň složení:
FeSO4 (síran železnatý) 0,01 mol/l
NiSO4 (síran nikelnatý) 0,50 mol/l
H3BO4 (kyselina boritá) 0,40 mol/l
lázeň musí mít pH 2,5-3
proudová hustota je 4-6 mA/cm2

další lázní je
FeCl2 (chlorid železnatý) 0,01 mol/l
NiCl2 (chlorid nikelnatý) 0,50 mol/l
H3BO4 (kyselina boritá) 0,40 mol/l
lázeň musí mít pH 2,5-3
proudová hustota je 4-6 mA/cm2

pokud budeš chtít vylučovat železnou vrstvu s malým podílem niklu a kobaltu, tak má lázeň složení:
FeSO4 (síran železnatý) 0,02 mol/l
NiSO4 (síran nikelnatý) 0,12 mol/l
CoSO4 (síran kobaltnatý) 0,10 mol/l
H3BO4 (kyselina boritá) 0,40 mol/l
(NH4)2SO4 (síran amonný) 0,3-0,4 mol/l
lázeň musí mít pH 2,5-3
proudová hustota je 3-4 mA/cm2

popřípadě můžeš zkusit
FeCL2 (chlorid železnatý) 0,02 mol/l
NiCl2 (chlorid nikelnatý) 0,14 mol/l
CoCl2 (chlorid kobaltnatý) 0,011 mol/l
H3BO4 (kyselina boritá) 0,40 mol/l
NH4Cl (chlorid amonný) 0,35-0,45 mol/l
lázeň musí mít pH 2,5-3
proudová hustota je 3-4 mA/cm2

pro vylučování železa s malým podílem kobaltu je složení
FeSO4 (síran železnatý) 0,22 mol/l
CoSO4 (síran kobaltnatý) 0,11 mol/l
H3BO4 (kyselina boritá) 0,40 mol/l
NH4Cl (chlorid amonný) 0,30-0,45 mol/l
lázeň musí mít pH 2-3,5
proudová hustota je 3-5 mA/cm2

další lázní je
FeCL2 (chlorid železnatý) 0,25 mol/l
CoCl2 (chlorid kobaltnatý) 0,13 mol/l
H3BO4 (kyselina boritá) 0,40 mol/l
NH4Cl (chlorid amonný) 0,30-0,45 mol/l
lázeň musí mít pH 2-3,5
proudová hustota je 3-5 mA/cm2


Další variantou je vylučování čistého železa:
FeSO4 (síran železnatý) 350 g/l
(NH4)2SO4 (síran amonný) 120 g/l
při teplotě 60°C a pH 2,8-3,4 je doporučená proudová hustota 2 A/dm2



FeCl2 (chlorid železnatý) 300 g/l
CaCl2 (chlorid vápenatý) 335 g/l
při teplotě 90°C a pH 0,8-1,5 je doporučená proudová hustota 6,5 A/dm2


FeCl2 (chlorid železnatý) 240 g/l
KCl (chlorid draselný) 180 g/l
při teplotě 35°C a pH 5-5,5 je doporučená proudová hustota 4 A/dm2


FeSO4 (síran železnatý) 250 g/l
FeCl2 (chlorid železnatý) 42 g/l
Nh4Cl (chlorid amonný) 20 g/l
při teplotě 40°C a pH 3,5-5,5 je doporučená proudová hustota 8 A/dm2


Takže vyvstává otázka, jestli se na celé povlakování nevykašlat a neudělat ten hrot na pájku na hulváta pouze z mědi, protože s tím bude více piplání než užitku a jestli nebude chtít těch hrotů vyrábět alespoň 10, tak to bude i docela drahá hračka vzhledem ke složení většiny lázní.

A hrot z mosadze by nebol odolnejsi?

Zkoušela jsem hrot do pistolové páječky vyříznutý do tvaru "H" z nerezového plechu ...
Snad si to dokážete představit ... háčko má na jedné straně delší nožičky na upnutí ...
Naříznutí je podle volby jak kdo potřebuje ,proto neuvádím rozměry ...
Problém je trochu jinde a to s pocínováním , funguje takzvaný "superlet" z tuším GES , GM ..
Kupuji na burze Jarov ,Holice ,info kdy se koná na OK1KFX ...http://ok1kfx.sweb.cz/" onclick="window.open(this.href);return false;
Přimlouvám se u 4rest zda zná postup -vhodnou chemii na pocínování niklu a tedy i nerezu ...

pavlaxy píše:Zkoušela jsem hrot do pistolové páječky vyříznutý do tvaru "H" z nerezového plechu ...

Proč z nerezu? To je snad ta nejhorší možnost.
Když to řízneš z obyčejné oceli, tak to bude snažší, levnější a hlavně to bude fungovat.

Z nerezu protože vydrží hóódně dlouho nepřepaluje se ...
Existuje takzvaný "věčný hrot" do pistolové páječky a ten má přívody z mědi a nerezový hrot ...
Spolupracovala jsem na výrobě a experimentovala i s jinými tvary a technologiemi výroby ...
Odstřižek plechu co skončí v odpadu tě asi nic moc nestojí ...
Vyrábět 10000 věčných hrotů je něco jiného ...

Ten zminovaný věčný hrot spíš přináší problémy než cokoli jiného , dlouhose nahřívá , blbě drží cín a špatně se ocínovává pokud se jej podaří přehřát, takéjsem si tyto hroty dělal , ale ne z nerezu ten se neosvědčil , nejlíp se osvědčil drát do co2 svářečky určený na sváření výfuků , neznám označení ale šelkrásně cínovat a vydržel fakt hodně dlouho, samozřejmě jen kratouný smyčka nabodovaná na měděné přívody

Ten hrot má svoje úskalí výroby ...
materiálová ,kompletační , rozměrová a samozřejmě to vše napodobit je obtížné ...
třeba jen to pocínování ...
Hrot je stále ve výrobě a dostupný jako komerční produkt ,tedy další podrobnosti z výroby nemohu rozšiřovat ...
Při ceně 25,- až 35,-Kč je zbytečné se zabývat vlastním vývojem...

právě o tom komerčním taky mluvím že stojí za ho.....

No ony jsou hroty a hroty ...
Máš zkušenost která je jistě pravdivá a nedivím se tvému výroku
Ty obvykle dostupné mají přibodovanou takovou skobičku zvenku na přívodní Cu dráty a nejsou pocínované .
Ty o kterých mluvím jsou s ocelovou skobičkou z nerezu vetknutou do přívodních Cu drátů průměr 1,4mm do vyvrtaného otvoru o průměru 1mm v ose drátu
a přivařeny a pocínovány ... zkus pocínovat nerez nebo pájet nerez cínem
Na první pohled detail který ani neřešíš-nevidíš ,ale podstatný
Až budu zase pájet trafopájkou - nafotím .
Jinak preferuji "WELLER"-Magnastat s výměnými hroty 24V-50W , u té se dá hovořit o věčnosti zcela právem ,
když od roku 1977 zapájel no nevím ...milion stále drží