CNC Fórum

Zdravim, jedna konštrukční, inženýrska, pro znalcov.
Kolik vydrží M10 bežná závitovka namáhaní na střih, nebo obyb? Resp. po prvotní poškození.
Ja už jsem to zapomněl jak se to počíta.
(Jestli jsem to vůbec ve škole někdy vědel )

počítat to nebudu ale:
materiál běžné závitovky 5,8 má cca 500MPa, pak potřebuješ průřez pro M10ku bude vlastní průřez průměr cca 8mm takže plocha co já vím 50mm2 na a 500MPa na 50mm2 je třeba 25kN, pak bys tam měl mít nějakej bezpečnostní faktor třeba 2 a jsi na 12kN tedy na tah unese 1,2tuny

jestli jsem se někde sekl v odhadu tak se omlouvám

Jen tak pro zajímavost tuhle bránu drží dvě nerez M8

Už 4 roky a furt to drží nevěřil jsem tomu, ale drží.

na střih bych to odhadl tak na 60% toho co na tah, ale neptej se proč to už nevím

ale jsou tady specialisti co to spočítaj přesně

muze to byt i takto? (RaSi, dobre Ty )

ChatGPT řekl:

Perfektně, takže máme M10 tyč se závitem třídy 4.6 (tedy nižší pevnostní třída než 8.. Pojďme to spočítat krok za krokem.

Parametry materiálu třídy 4.6

Mez pevnosti v tahu: Rm=400 MPa

Mez kluzu: Re≈240 MPa

Průměr závitu: d=10 mm

Průřez závitu (střední, efektivní): Pro metrický závit M10 se stoupáním 1,5 mm se používá střední průměr d2≈8,5 mm
Průřez v mm²: As=πd224≈3,1416⋅8,524≈56,7 mm²

Tahová únosnost (bez poškození)
Ft=Rm⋅As=400 MPa⋅56,7 mm²
Pamatuj: 1 MPa = 1 N/mm², takže: Ft=400⋅56,7≈22 680 N≈22,7 kN

Tahová únosnost M10 4.6: cca 23 kN

Střihová únosnost

Obvykle se pro jednoduchý střih používá 0,6 × R_m × průřez: Fs≈0,6⋅400⋅56,7≈13 600 N≈13,6 kN

Střihová únosnost: cca 13–14 kN

Lada302 píše: ↑16. 10. 2025, 4:03 ... Kolik vydrží M10 bežná závitovka namáhaní na střih, nebo obyb? ...

Možná raději napiš (nebo vyfoť), co chceš postavit (a jak to bude fungovat), a pak se dobereme toho, jestli ta M10 je v poho, nebo bys tam měl dát radši pevnostní, nebo M12, nebo M16, nebo to udělat úplně jinak. A nebo to nedělat vůbec
Výpočet od RaSe i od AI je správně (a čím dál víc se mi líbí, když to někdo umí takhle z hlavy, bez ChatuGPT), ale to je jen v tahu, a staticky. Realita bývá o dost složitější. Proto je někdy kvalifikovaný odhad lepší, než složité výpočty. Vypočítat lze sice skoro všechno, ale problém je zjistit vstupní síly a další vlivy.

zase na druhou stanu když máš nepříznivé podmínky tak jenom zvětšíš koeficien třeba ze 2 na 3 a pak asi "nehrozí", že to přetrhneš na tah.. já v tom svém výpočtu měl 2 a nebál bych se tam tu tunu nebo kolik to vyšlo pověsit takhle bez počítání od oka
já měl dědu strojaře - ten nepočítal nikdy nic, ale pamatuju si jako dítě jsem ho zkoušel z Černocha (strojaři znají) a v podstatě od oka se trefil +-20% na tabulkovou hodnotu např. otáček/řezná rychlost/průměr, průhyby jaklů, Iček, únosnosti ložisek, a různé takovéto katalogové hodnoty.. tenkrát mi to přišlo jako zázrak že z knihy co měla tolik stran ať jsem otočil kamkoliv tak měl přehled, asi měl AI i před 40lety
s odstupem času člověk zjišťue, že je to vlastně celkem jednoduché, stačí vědět pár základních vzorečků v podstatě stačí na výše uvedené tlak a plocha .. a dnes už nic, stačí AI

teď jsem starší a fascinuje mě "jeden exot" co se v hospodě vsází o piva a zná nazpaměť jízdní řády vlaků a seznamy zastávek... na jakoukoliv otázku typu jak se dostanu vlakem z místa A do místa B (v celé republice) odpoví jak IDOS

Zlevněka, 29 Kč (před cca 10 lety). 1860 stránek
Dneska už by se to samozřejmě jmenovalo "Afroameričan"
Ale přiznám se, že ji vezmu do ruky tak 2× za rok. Hledání na internetu je prostě rychlejší.