Odpusť mi debilní dotaz, ale nemáš tisícinové hodinky?gaminn píše: ↑16. 8. 2020, 10:42 Protože ji už nemám, měl jsem ji jen půjčenou.
Nějak mi pořád nedochází, proč by to nešlo takhle měřit. Jestli je ta plocha, po které jedou hodinky neopotřebené a je paralelní s osou vřetena, tak jsem přece naměřil to, co jsem chtěl. Ten průběh měření na hodinkách mi taky přesně odpovídá tomu, že pod univerzálkou je lavor. Pokud měřím konec lože, kde se nesoustružilo, tak se hodinky skoro ani nehnou, což tak v případě neopotřebeného kusu lože má být.
SV 18 RA
Strigon ME-250, SV18RA, Mikromat SFW200/600, L-TEC Ductling II
Proti vrcholu dráhy, po které jezdí koník, jsem to taky měřil. Proti vodorovné dráze, po které jezdí koník, to nemá cenu měřit, ta je celá zedřená. Podle stavu koníka bych čekal, že bude směrem ke konci soustruhu pěkně pod kopec.
Takže mám čekat, že v reálu na dlouhé hřídeli to nebude tak hrozné? Paráda

No právě, byla to celkem slušná lambáda tak jen pro pořádek

Každej chceme mít přesnou mašinu, to je bez debat, ale tohle není stolní soustruh a tak bych si takovou velkou generálku určitě dobře promyslel a propočítal.
Ono jen to broušení lože musí dělat opravdu odborníci s dobrou recenzí! To že to někdo dostane na brusku, ještě neznamená, že budeš spokojenej

Strigon ME-250, SV18RA, Mikromat SFW200/600, L-TEC Ductling II
Tady je furt řečí co s tím, ale zatím nikdo, ani vlastník!, neví, jak je to křivé. Až to opravdu změříš, tak teprve mudrujte, co s tím. Udělej, nebo si sežeň prismu, půjč si zase tu váhu a nemurduj dokola o ničem. Stále platí, když neumíš změřit, neumíš ani udělat. Nebo už ne?
Co se týká broušení lože. Tak je velmi žádoucí taky přebrousit a napasovat suport, protože bývá taky neskutečně křivý. Ne každý to umí spočítat a doměřit, aby to sedělo. Navíc je tu možnost ohlídat si kolmost příčného vedení. Když to chceš doškrabat, tak je to neskutečný opruz.
Takže výsledek diskuze je, že to neumím změřit. Potom bych teda potřeboval vědět, kde je chyba. Tzn. z jakého důvodu ta vrchní plocha vedení není vhodná pro měření. Napadá mě, že pokud by třeba bylo celé lože zkroucené/prohnuté, tak moje měření nemá smysl. Jenže to pak výsledek měření bude asi ještě horší než co mám změřeno teď, takže to stejně nic neřeší.
Můžete doporučit nějakou literaturu, kde bych se dozvěděl něco o způsobech proměření mašin?
Můžete doporučit nějakou literaturu, kde bych se dozvěděl něco o způsobech proměření mašin?
- Zdenek Valter
- Příspěvky: 5403
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
Prostuduj viewtopic.php?t=10439
Je zde i odkaz na literaturu jak správně měřit.
Je zde i odkaz na literaturu jak správně měřit.
Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
-
- Příspěvky: 166
- Registrován: 17. 11. 2016, 5:24
kniha sa vola kontrola presnosti obrabecich strojugaminn píše: ↑17. 8. 2020, 9:17 Takže výsledek diskuze je, že to neumím změřit. Potom bych teda potřeboval vědět, kde je chyba. Tzn. z jakého důvodu ta vrchní plocha vedení není vhodná pro měření. Napadá mě, že pokud by třeba bylo celé lože zkroucené/prohnuté, tak moje měření nemá smysl. Jenže to pak výsledek měření bude asi ještě horší než co mám změřeno teď, takže to stejně nic neřeší.
Můžete doporučit nějakou literaturu, kde bych se dozvěděl něco o způsobech proměření mašin?
Díky moc, prolítnul jsem to, ale asi jsem zabedněný, protože mi pořád nedochází, proč bych měl provést ta dejme tomu sofistikovanější měření lože. Je mi celkem jedno, jestli pak změřím, že můj lavor na loži má místo 0,7 mm jen 0,45 mm. Výsledek bude pořád ten, že to lože stojí za h.... A že bych naměřil nějaká lepší čísla je vzhledem ke stavu lože/suportu/koníka (zcela jasně vydřené dráhy) vyloučené.
Jediné co mě napadá je, že bych zjistil, že to lože je ještě v horším stavu, než jsem změřil teď a že to je neopravitelné. Z toho důvodu to asi cenu proměřit má...
Jediné co mě napadá je, že bych zjistil, že to lože je ještě v horším stavu, než jsem změřil teď a že to je neopravitelné. Z toho důvodu to asi cenu proměřit má...
-
- Příspěvky: 166
- Registrován: 17. 11. 2016, 5:24
podla toho merania na vrchu loze je jasne ze sane so suportom klesaju dost vyrazne v blizkosti univerzaly a jedine dalsie zmysluplne meranie vidim v osustruzenie metrovej tyce medzi hrotmi.teda pokial nemas kontrolny trn dost dlhy ktory by si upol medzi hroty tak ako je to v tej knihe
Je to marný, jeto marný... Ty si nedokážeš připustit, že jsi nenaměřil vlastně NIC! Kde máš nějaké konkrétní údaje jak to lože projeté? Můžeš to zanést do nějakého grafu, třeba? To, o kolik je to projeté má zásadní i vliv na cenu při případném brusu. To s tou tyčí ti stejně nedá pravdu o stavu lože. Proboha, kolikrát ti ještě musí někdo tlouct do hlavy, že nejschůdnější měření je váha a drát (struna). Uvědom si, že při jiném způsobu vstupuje do měření i délka suportu.
Ten graf a váha je smerodajné, keby to robím ja tak sústruh vyvazim to si písal že už máš. Potom by som spravil graf jedna veličina by bola prevýšenie a druhé dĺžka vedenia. Keby mám váhu ktorá má na dĺžku 150mm tak si to vedenie rozpíšem do grafu ja mám 1000 MM to je 6,5 poľa. Na tie polia by som prikladal váhu a výsledky ( zpriemerovane) zapisoval do grafu. ((Merať by sa malo tam a potom naspäť výsledok zpriemerovat a až potom zapísať do grafu. ))
Čo si pametam z matematiky v grafe sa robila obaľova priamka ( snáď sa to tak volá ) ktorá je rovnobezna s najnižšou hodnotou a najvyššou hodnotou. A ta by udávala odychlku od priamosti.
Čo si pametam z matematiky v grafe sa robila obaľova priamka ( snáď sa to tak volá ) ktorá je rovnobezna s najnižšou hodnotou a najvyššou hodnotou. A ta by udávala odychlku od priamosti.
Cash Rules Everything Around Me
C.R.E.A.M
C.R.E.A.M