někde na trubce - odkaz je i tady někde na foru - je video na kterém je asi pomoci mikroskopu (???) natočeno jak se v reálu tvoří špona na tom zakulaceném ostří a je z toho jasné proč posuv musí být výrazně větší než je radius toho ostří
S tím samozřejmě nelze nesouhlasit (že někomu něco uniká).
Ono je to ještě daleko složitější. U běžného břitu v stabilním řezu, se materiál "rozděluje" ještě před a nad vlastním břitem - vlivem deformačních sil při vzniku třísky po utvařeči. Takže teoreticky pak vlastní břit vlastně je ve "vzduchu" a má tudíž nekonečnou životnost a to, že je na něm nějaký radius, je vlastně jedno (teda lepší než mít nedefinovatelně vylámané "něco"). Ovšem tohle platí jen a pouze pro dostatečně silné třísky (velikost posuvu) a stabilní stav - kde se tříska periodicky nepěchuje a nevzniká nárůstek. Což u třísky o průřezu 0.01x4.5mm s naprostou jistotou platit nebude - proto taky břit nože na tenké (z hlediska posuvu) třísky musí vypadat úplně jinak než kudla na hrubování.testone píše: ↑24. 9. 2026, 9:25někde na trubce - odkaz je i tady někde na foru - je video na kterém je asi pomoci mikroskopu (???) natočeno jak se v reálu tvoří špona na tom zakulaceném ostří a je z toho jasné proč posuv musí být výrazně větší než je radius toho ostří
....
možná si někdo vzpomene kde to je a dá sem odkaz
Vůbec nechápu o čem je řeč. (první věta)pafik píše: ↑24. 9. 2026, 9:51 To je sice teorie, ale vyplývalo by z ní, že pokud se napoprvé/napodruhé/... netrefím úběrem 2 mm na předepsaný rozměr, tak musím a) vyměnit nůž b) přehodit obrobek na jiný stroj (brusku nakulato) c) zažít znovu.
Varianta a) je logická při přechodu z hrubování na dokončování, ale když se ani při dokončování netrefím na správný průměr, tak mám udělat co?
Je celkem běžné, že se jednou kudlou hrubuje // dle možností mašiny , upnutí , .... // a jinou kudlou to děláš načisto. Přitom se mohou řezné podmínky značně lišit. Na ty dokončovací operace potřebuješ nástroj poměrně ostrý, který by pro hrubování nebyl vhodný a určitě by měl bídnou životnost. Pouze "ostrý" nástroj je schopen odebírat malou třísku 0,2 a méně. Částečně otupený nebo nevhodný // hrubovací // nástroj třísku spolehlivě neodřezává, ale pěchuje ji pod sebe což má za výsledek mizerný povrch a horší přesnost i na tuhém stroji.pafik píše: ↑24. 9. 2026, 9:51 To je sice teorie, ale vyplývalo by z ní, že pokud se napoprvé/napodruhé/... netrefím úběrem 2 mm na předepsaný rozměr, tak musím a) vyměnit nůž b) přehodit obrobek na jiný stroj (brusku nakulato) c) zažít znovu.
Varianta a) je logická při přechodu z hrubování na dokončování, ale když se ani při dokončování netrefím na správný průměr, tak mám udělat co?
Já mám jenom malý stroje. "Velký" soustruh má u mě 2,2 kW a univerzálku 125. Plátky UM používám docela často. V provedení DCMT 07 u mě obrobí tak 95 % soustružničiny.pafik píše: ↑24. 9. 2026, 12:08 Milan: to je jasný, tomu rozumím (až na to, že na těch malejch strojích se to hrubování dělá dost těžko). Obvykle chtěj utéct ze stolu. Nicméně někteří apriori kritizují to soustružení pětistovkovou šponou přes celou délku destičky (mě se to teda taky nelíbí, já bych to takhle neudělal, už proto, že můj soustruh nemá strojní posuv 0,05 mm/otáčku), aniž by tušili, jakej má ta destička utvařeč. Možná existují utvařeče, pro které je to v pořádku. Viz třeba FM, Ten má regulérně posuv 0,08 mm:
utv-fm.jpg
, když to nebude mít 100mm průměr tak to bude mít 50 a nebo třeba 10 
