Vedení sekčních vrat 3D tisk

[Balloo]

Konečně dokončený dlouhodobý rest. Vedení na sekční vrata.

[chb]

pěkné - netuším jak to bude namáhané - tipuji, že tři otvory na šrouby na tah (nahoru) a tlak (dolů) bude na 4 boční packy ? Pak je to ale nešikovně navržené, 3D tisk pokud praskne tak tahem po vrstvách.

Měl jsem (u ABS) dobrou zkušenost hodně par acetonu nebo to rovnou stříknout acetonem. Pěkně to slepí povrch a zlepší se odolnost právě na trhání vrstev.

[Balloo]

Ne,ne na tah to namáhané není, horní část ( tři obdelníky ) jezdí v profilu, kulatý otvor mimo osu slouží k vedení čepu,který zapadá do řetězu od pohonu a otvor z boku slouží k provlečení čepu na táhlo samotných vrat. Je to z PLA materiálu a první kus už půl roku běhá. Teď jsem dodělával pro známého jestě 2 kusy ( má celkem troje vrata )

[chb]

pak jo, vypadalo to na tah.
Proč ne z ABS ? to by mělo být pevnější. PLA chápu víc na zvířátka a podobné drobotiny

[Balloo]

Mám s tím dobré zkušenosti u ABS mám někdy problém s trháním jednotlivých trstev. Výše jsi psal, že to přetíráš acetonem. Jaký je potom povrch?

[chb]

ztratí to detaily, sleje se to, (a pokud tam jsou neviditelné praskliny - slepí je to - snad)
dělal jsem drobný tenký díl - aceton pomohl, že se to tolik nelámalo

[Balloo]

Jak budu dělat něco z ABS zkusím, dělám hodně prototypových dílů, ale z 99% z PLA. Když tisknu extra detail po 0.05 mm tak je pevnost perfektní ( jde samozřejmě i o složení jednotlivých vrstev ). Dělám hlavně funkční věci. Testoval jsem i klec šnekového diferenciálu a přežil docela dlouho ( odešel zvýšenou teplotou ).

[4rest]

Nám se osvědčilo dát vytisknutý objekt z ABS do par acetonu.
Vezmeš zavařovačku (objem závisí na velkosti objektu) naliješ do ní aceton, tak aby udělal cca 5 mm vysokou hladinku, zavřeš a půl hodiny počkáš. Potom do sklenice vložíš objekt na háčku nebo si na dno uděláš konstrukci z ohnutého drátu a vytištěný objekt vložíš do sklenice na 3-5 minut. Po vytažení máš krásně lesklý povrch, který má jeden obrovský benefit, stane se opravdu nepropustným pro vodu. Když sklenici opět zavřeš, tak máš páry pro další naleptání již připravené.

[elbarto]

Jak pise mistr 4rest. Kamos u ktereho obcas tisknu, macha v acetonu prakticky celou tvorbu a povrch je opravdu vyrazne hezci. Samozrejme to chce dost cvik, staci malo a je rozpusteno/deformovano.

[Balloo]

Díky borci za tip, určitě zkusím.

[jova]

Mohl bych se optat, jak ten diferenciál funguje a na čem se používá?

[drk222]

Ad naleptání acetonem. Měl jsem tu práci studenta co stavěl komoru na vyhlazování výtisků a součástí práce byly vzorky na tahovku s a bez povrchové úpravy. výsledky vyšly tak, že někde dokonce došlo i ke zmenšení pevnosti případně se hodnota nezměnila. Takže bych na to moc nespoléhal...

[4rest]

Já naleptávám povrch acetonem hlavně z důvodu nepropustnosti pro vodu. Přeci jenom je trochu blbé, když si člověk vytiskne nějaký reaktor, nalije do něj reaktanty a za chvíli se začne ozývat kap kap kap. No a to zvýšení pevnosti beru jen jako bonus. Každopádně již se nám několikrát stalo, že díly nenaleptané se utrhly "po vrstvách" kolikrát i opakovaně. Následně byly tyto díly nahrazeny těmi naleptanými, kdy k utržení "po vrstvách" ještě nedošlo.

[Balloo]

To jova : Tento typ diferenciálu hojně používá třeba Audi a středovém diferenciálu. Tohle byl prototyp diferenciálu do závodního auta. Konstrukce se zcela liší od audi, ale princip je stejný. Pokud mají obě kola adhezi s vozovkou funguje jako klasický diferenciál tzn. dovoluje rozdílné otáčky kol při průjezdu zatáčkou. Pokud některé z kol ztratí kontakt s vozovkou ( například projede přes obrubník na závodní dráze ) tak tvoří okamžitě zubovou spojku ( téměř uzavřený, podle stoupání šneku ) do doby než začne mít opět kontakt s vozovkou. To je výhodné třeba v rally atd. nebo okruhových vozech.

[jova]

Princip šnekového diferenciálu je mi jasný, jen mi není jasné jak funguje tenhle, když je v něm patrně jednochodý šnek, který je samosvorný.