CNC Fórum

Na návrhy plošných spojů používám Protel Autotrax verzi DOS, z roku 1998. Protože ho umím opravdu dobře používat, nemám potřebu učit se něco nového. Samozřejmě oproti současným plošnákovým cadům je zaostalej. 3D zobrazení nepotřebuji a simulace obvodů stejně kecaj a je potřeba udělat vzorek aby se vše vyzkoušelo. Elektrické kontroly to umí, pouzdra si stejně maluju a tak žádný problém. Snad jenom výstupy jsou takové ošizené, ale to umím obejít. Nemám problém vygenerovat vše potřebné pro výrobu profi desky.
Asi týden jsem se patlal po chvilkách s TDA regulátorem pračkového motoru a dneska jsem to konečně dodělal. Tak tedy první testovací verze. Ve 12:35 mi tiskárna vytiskla na fólii předlohu, než se mi rozpustil louh v misce, bylo osvíceno (5minut), používám uv led osvitovku vlastní konstrukce. Pak už je to rychlé, za dvě minuty vyvoláno, za necelé 4 minuty vyleptáno (peroxid se solnou), oplach horkou vodou a sušení teplou pistolí a pak vrtání na repásnuté vrtačce a to vše za bratru 18 minut.

Vím o čem je řeč, alespoň vzdáleně. Dělával jsem plošňáky v eaglu 205, měl jsem ten program zmáknutej, ale dneska už nic. Tiskl jsem to na pauzák na laserové tiskárně, pak osvítil rtuťovou výbojkou (jenom tou prostřední baňkou) myslím že asi 1.5min a pak leptal v chloridu železa... Ale to už je nějakých 20let dozadu.

nellospeed> mam to podobne, ted jsem na to koukal a posledni PCB fotocestou jsem si pro sebe bastlil v r. 2012. Ono to u slozitejsich designu neni zdaleka tak easy jak se muze zdat Aby to nebylo podleptanekdyz je nekde velka plocha medi a naproti ve druhe vrstve tenoucke 0.3mm cesty, tak je potreba se tomu venovat. Osvit u velkych rozmeru (prikl. 400x250mm) taky neni vubec trivialni atd. Nenavidel jsem, kdyz jsem to musel opakovat. Kdyz uz musim dnes prototypovat do par hodin, tak to PCB radsi frezuju, to jde alespon vzdy na poprve.

lubbez píše: ↑22. 2. 2021, 12:25 Na návrhy plošných spojů používám Protel Autotrax verzi DOS, z roku 1998. Protože ho umím opravdu dobře používat, nemám potřebu učit se něco nového.

A kód pro gravírku z toho budeš umět vymámit?

Btw. nemáš náhodou vyzkoušený peroxid se solnou versus edding 140 S?

Dík, T.

Thomeeque píše: ↑22. 2. 2021, 1:52

lubbez píše: ↑22. 2. 2021, 12:25 Na návrhy plošných spojů používám Protel Autotrax verzi DOS, z roku 1998. Protože ho umím opravdu dobře používat, nemám potřebu učit se něco nového.

A kód pro gravírku z toho budeš umět vymámit?

Btw. nemáš náhodou vyzkoušený peroxid se solnou versus edding 140 S?

Dík, T.

Bez problému to načtu do copper camu a tím pádem mám výstupních formátů hafo. Enddiga jsem používal jen na opravy vrstvy, ale co jsem začal předlohy stříkat vodičkou na úpravu předloh, tak ne. Hlavně v poslední době se dá běžně koupit naprosto precizní povlakovaná pozitivní vrstva a cenovka je přívětivá, tak už prakticky žádné retuše nedělám. Jistě, domácí výroba má svá úskalí, ale dělal jsem před sériovkou i desky velikosti A4 oboustranné a taky jsem se s tím popasoval. Dneska je největší problém miniaturizace a taky počet vrstev. To však není záležitost domácí hobby zábavy.

já ještě vzpomínám na dobu, kdy jsem vzal Amatérské radio, nechal okopírovat stránku s plošňákem, tu předlohu jsem přilepil izolepou na plošňák, rýsovací jehlou napíchal místa, kde se bude vrtat a pak jsem nalil kapalinu do nádobky rýsovacího pera a hurá, šlo se malovat. Byla to děsná pakárna. Po namalování peroxid s HCl a leptat.
Po nástupu na středí školu nastal posun o level výš - program LSD 200, který měl minimum knihoven, tak jsme na každou složitější součástku museli tvořit knihovny. Pak tisk předlohy na pauzák, osvítit, do vývojky a leptat. Další level byl Eagle 4.xx a ten samý postup. Dneska se už těm začátkům musím jen smát

Hmm, veterán
Taky mám jednoho - z roku 1989 Dobrej soft na tu dobu.
Ale v součastnosti už musím dělat v Altiu.
Pokrok nezastavíš

milan.83 píše: ↑22. 2. 2021, 6:07 já ještě vzpomínám na dobu, kdy jsem vzal Amatérské radio, nechal okopírovat stránku s plošňákem, tu předlohu jsem přilepil izolepou na plošňák, rýsovací jehlou napíchal místa, kde se bude vrtat a pak jsem nalil kapalinu do nádobky rýsovacího pera a hurá, šlo se malovat. Byla to děsná pakárna. Po namalování peroxid s HCl a leptat. ...

Bože toto som robil kedysi aj ja... tie prefotence z AR som si archivoval ... pred rokom som potreboval jeden malý plošák asi 4x3cm...no a že hurá veď to viem...prdlajs...kym som vsetko potrebné našiel, namiešal, snažil sa rozchodiť posledné zaschnuté lievikové pierko.... celý jeden deň

...inak je to zariadenie ktoré sme mali na diagnostiku a dodnes nepoznám ekvivalent. Volali sme ho "pipinka". Základom je asi 4011. Vpodstate to na svorkách detekovalo odpor a podĺa jeho výšky vydavalo rôzne tóny. Na 1Mo to už len tak pukalo... el.kondenzátor pistal od najvyšieho tónu po najnižší. Rýchlosť poklesu bola adekvátna jeho kapacite... spoĺahlivo meralo priechodnosť diód a tranzistorov...
Výborný je na rozlíšenie skratu od odporového prepoju.

poznáte to?

Tak jsem rád, že nejsem sám takový dinosaurus, co kreslil plošňáky ručně trubičkovým perem a to i oboustranné. Vyrobil jsem si vrtací šablonu, podle ní navrtal díry a pak ručně nakreslil a vyleptal. A to jsem tenkrát, ještě za totáče neměl ani malinké vrtáčky a používal místo nich jehly s ubroušeným ouškem.

Tak jsem vám něco bliknul, jakože retro je dnes in.
Mám celkem dost věcí co mi na takových deskách pořád fungují a není důvod to měnit.
Tohle to ale není Já už bych ten proces neměl chuť podstupovat.
Čas mě nijak v tomto směru netlačí a klidně si pár dní počkám.
PS: Pera ještě mám, fialová kapalina asi už zaschla.

Tak já byl od roku 1973 ve fabrice a vlastně v té době jsem opustil kreslení plošňáků přímo na měď a přešel na Aritmu 516 a kreslil na pauzák a fotocesta. O pár let později cca 1985 už jsem mastil řadiče disketovek a první počítače. A když mě v 91 vyhodili z fabriky, musel jsem to časem povýšit na obživu. Od té doby jsem jenom mikropočítačovejch desek udělal několik tisíc a k tomu číslicové displeje z televizních ledek a těch jsem spotřeboval 200 + 80 tisíc kousků. Samozřejmě při objednávce 500 plošnejch spojů muselo být všechno precizně odladěné a to jak funkčně, tak velikostí součástek. Kde jsou ty doby , dneska dělám tak tři, čtyři desky za rok. Ještě bych chtěl doladit nepájivku, ale i to už je skoro ready. Žádná fotocesta, prostě natáhnu na vyleptanou desku nepájivku, nechám jí vytvrdnou na maximum a pak pájecí plošky očistím fiber laserem. Funguje to precizně, laser si do mědi ani nešktne, ale perfekně ji vyčistí. Přesnost polohování je cca 0,05mm, ale maximální velikost spoje je pouze 140x140mm.

lubbez > tak to jsi o nějaké to desetiletí přede mnou.
Když to máš zmáknuté, tak je to celkem slušný bonus.
Já na všechny sofistikované metody tehdy rezignoval z časových důvodů, vyvrtat a nakreslit rukou bylo pro mě nejrychlejší.
Kdysi jsem udělal i pár desek fotocestou, nanášel jsem i kapalinu.
Dneska už nedělám ani to, stejně je to většinou arduino a něco kolem tak to mám stylem vrabčího hnízda.
Navenek si to vyšperkuji, ale na vnitřek se dívat nepotřebuji.

Třeba na tohle by se vlastně deska udělat nedala, pokud bych to nechtěl od základů ze samotných součástek.
Je to "slepeno" asi ze 16 různých modulů

lubbez píše: ↑22. 2. 2021, 8:04 ... pájecí plošky očistím fiber laserem ...

Nojo, frajírek. Se na nás vytahuje fiber laserem.
Ale já mám ještě silnějšího bráchu, a ten by toho Tvýho bráchu klidně přepral.

Já mám kupodivu pořád největší problémy s tiskem předloh pro fotocestu. A skoro je to tak, že čím novější laserovka, tím horší výsledky (ale zato zelenější).
Pauzák a matné folie špatně propouštějí kratší vlnové délky (365nm). Průhledné folie zase strašně pracují s teplotou.
A protože vše navazující dělám na CNC, tak se ty odchylky smrštěním proklatě projeví.

Zkusil jsem zase oprášit metodu pálení cest laserem do barvy. Ale dost neúspěšně. Dělal jsem s tím nějaké pokusy někdy před rokem, dával jsem to i sem. Ale teď se mi to stejně pěkně nepovedlo zopakovat.
Buď je to nějaké zakleté, nebo ten sprej za tu dobu změnil vlastnosti.

Zkoušel jsem i takové šílenosti, jako rýt to jehlou do barvy. To dopadlo blbě, okraje barvy se trhají.
Když jsem to řezal tangenciálním nožem pro řezání samolepicích fólií, tak to řezalo dobře, ale nůž se špatně otáčel v rozích. Kdyby se to dalo udělat s natáčeným nožem, tak by to asi bylo OK.

Takže prostě nezbude než konečně dotáhnout to malování laserem na fotoresist/masku. To mi sice nějak funguje, ale ani to není tak snadné. Je třeba dodělat clonku, aby byl bod kulatý a hlavně aby laser nedělal halo.

Potřebuju teď udělat tišťák s šířkou mezer kolem 0.1mm, čáry tak 0.15mm. A to mi prostě pořád nevychází. Jsou tam i dost dlouhé souběhy cest s touto roztečí, a to je fakt už dost nepříjemné. Ten laserový popis fotoresistu by to snad dal.

EDIT: Teď jsem si vzpomněl, že s kreslením laserem do resistu experimentoval Thomeeque (mimochodem nikdy si nemůžu vzpomenout, jak se ten Tvůj nick píše, nemáš na to nějakou mnemotechnickou pomůcku?)
Tys neměl problém s halo? Když to řešili nějací hoši na internetu, tak tam použili solární folii, co se dává na skla aut. Ta to výrazně slabší halo odfiltrovala, ale hlavní paprsek prošel.

0,1mm je uz i na hranici schopnosti beznych cinskych vyrobcu. Tohle delat doma, tak bych mel dost obavy o dlouhodobou spolehlivost takove desky.

Takhle stary archivni fotky jako vy uz nemam. Mam tu ale dvouvrstve PCB z roku 2005, to jsem leptal takove podobne PCB s ATMegama coby ridici jednotky pro male robutky s modelarskyma servama. Tenkrat jeste neexistovalo Arduino ani jine *uino, GME prodavalo tak nekvalitni ty oboustranne desky, ze to bez podleptani v podstate neslo, clovek byl rad ze to nejak vubec vyslo.